Tažní ptáci

[3,5*]     Ešte depresívnejšie ako Ikarův pád (1977), divák tu prežíva nepríjemné, skľučujúce pocity takmer neprestajne, bez možnosti aspoň krátkej úľavy. Pokiaľ predtým hlavný hrdina  mal aspoň z času na čas normálny život a choval malú nádej, že sa z tej závislosti dostane, teraz už len prežíva v tvrdom režime liečebne s vedomím, že aj keby sa vyliečil, jeho predchádzajúci život mu to už nevráti. Prostredie liečebne je bezútešné (niečo ako Dobří holubi se vracejí bez humoru), divákovi sa naskytuje zúfalý pohľad na zúbožené bytosti, starých chlapov, ktorí stratili posledné zbytky svojej ľudskej dôstojnosti a chovajú sa ako malé deti. Menšík tu už nemá až taký priestor na svoje herectvo (o Hanzlíkovi, či Hlaváčovej ani nehovoriac), našťastie nastupuje Brodský, ktorý vo svojej role priam exceluje. "Tažní ptáci" sa mi javia o trochu slabší ako "Ikarův pád", viac z nich cítiť televízne spracovanie, nejdú až tak do hĺbky. Mimochodom, Hlaváčovej sa už ani neunúvali prirobiť šediny, takže spoločné scény s Hanzlíkom, ktorý má byť akože jej syn, pôsobia ešte úsmevnejšie. (25.10.2021)

O trošičku horší film, než Ikarův pád. Ale nedokážu říci v čem, protože ke skvělému Vladimíru Menšíkovi a se přidal stejně skvělý Vlastimil Brodský. Asi v tom bude lehká předvídatelnost děje a syrovost zpracování. Možná mě trochu i štvalo opakování určitých schémat z první části. Ale i přes tohle je to na československou produkci vynikající. (12.09.2013)

Je smutné, že i inteligentní a uvědomělý člověk může spadnout do takových sraček. A ještě mnohem smutnější je, že se z nich nedokáže vyhrabat. Přesně o tom jsou Tažní ptáci, kteří ukazují, že brutální spirála závislosti málokdy někoho pustí ze svých spárů ven a pokud ano, tak rozhodně ne takového, jaký do ní vstupoval. 90% (24.04.2017)

V souvislosti s filmem Ikarův pád jsem Menšíkův herecký výkon nazval tím nejlepším, jaký jsem v životě viděl. V Tažných ptácích si pro sebe podobný titul uzmul Vlastimil Brodský, který ztvárnil roli alkoholika Fendrycha, který se místo snahy o léčení oddává snění o létání a přemýšlení o tom, zda se vlastně má pro koho léčit a pro koho se svými démony bojovat. A také v roli mefistotelovského našeptávače a přesto přítele v jednom. Společnost mu dělá Vladimír Menšík jako ten rozumný, který má i díky své schopnosti být nad věcí na povel celý pokoj č. 2, pedantický cholerik Josefa Somra, bezstarostný Pavel Zedníček a intelektuál v podání Eduarda Cupáka, který svůj úděl bere s pochopením pro své chyby i pro svou neschopnost je neopakovat. Pokládám si otázku, o kolik tato verze Přeletu nad kukaččím hnízdem předstihuje svého oscarového kolegu. (04.04.2022)

Ikarův pád mě kdysi nadobro rozložil. Byla jsem jako skládačka rozebraná na kousky. Uvnitř jsem se cítila prázdná, emotivně vysátá a hodnou chvíli pohroužená do vlastních myšlenek. Nedokážu zcela přesně vystihnout a vyzdvihnout tu naprostou preciznost s jakou nás pan Hubač dokázal opět vtáhnout do obyčejných lidských dramat, do našeho nitra, vytáhnout bubáky ze skříně a bojovat s nimi. O Menšíkovi se říká, že svou roli nehrál, že to prostě byl on. Z Brodského jsem rovněž cítila bezvýchodnost a zoufalé volání o pomoc. Chmurnou atmosféru trochu odlehčil hujer Somr, nicméně jsem opět padla na kolena před mistrovským dílem a před výkony herců, kteří se už nenarodí ... (05.09.2017)