Tažní ptáci

Skutocna normalizacna kvalita, ktora cela stoji a pada na Mensikovi /Spalovac Mrtvol, Happy End/. Rezia Frantiska Filipa je genialna a tematika neskutocne silna : alkoholizmus /ked si clovek nevypije, je za kretena, hajzla, idiota neviemco este... a ked si vypije, nasledky mozu byt katastrofalne/. Hanzlik /Romance pro kridlovku/ a Brodsky /Skrivanci na Niti, Svetaci/ boli tiez na urovni. 92 % (10.01.2015)

Ikarův pád jsem vychválil pro jeho syrovost. Tažní ptáci nepolevili, ale ještě přitvrdili. Dějově navazují na předchozí díl, a protože v životě alkoholika existuje jen cesta dolů, je příběh smutnější a atmosféra tísnivější. Herecky jsou taktéž zajímavější. Za všechny zmíním vynikajícího Vlastimila Brodského a skvělého Josefa Somra. Vladimíra Menšíka zmiňovat nemusím. Ten si zopakoval svůj brilantní výkon z minula a znovu ukázal, jaká chyba by byla považovat ho jen za bodrého představitele komických rolí. (07.07.2017)

Tažní ptáci dostávají po Ikarově pádu nový rozměr. Potkáváme se s alkoholiky, z nichž  mnohé bych mezi alkoholiky na první pohled ani nezařadil. Nejzajímavější je rozhodně osud postavy Vlastimila Brodského, který ale naprosto rezignoval a je prakticky jasné, že mu není pomoci. A nejen on, ale i Vladimír Menšík nebo v malé roli Radovan Lukavský či Josef Somr dodávají filmu na výjimečnosti. Přiznám se, že když jsem film sledoval o mnoho mladší, byl jsem velmi zklamán tím, že Kára nakonec doma podlehne a opije se. Tak jako tak jsou oba filmy obrovskými hereckými koncerty. Bohužel na Vladimíru Menšíkovi už byly vidět jeho vleklé zdravotní problémy. (04.11.2021)

Na rozdíl od Ikarova pádu má tohle pokračování po celou dobu potřebnou šťávu a člověk jen žasne nad virtuozitou legendárních herců.Moc se mi libil Somr jako akurátní,pořádku milovný člověk.Brodský taktéž stojí za zmínku a o Menšíkovi se zmiňovat je celkem zbytečný,ten opět nehrál ale postavou žil.Jinak příběh nás zavádí do tzv.odmašťovny(protialkoholní léčebna) a ukazuje jak se pacienti rvou se svou zavislostí:Moc zajímavé (09.11.2008)

Kinematografie 80. let není zrovna moje oblíbené období, ale v českých vodách se přeci jen našly zajímavé věci, které stojí za to zkouknout. Téma alkoholismu u nás nebylo asi úplné tabu, uričtě se o něm ale taky běžně nemluvilo a netočilo. Tažní ptáci jsou takovým okénkem do uzavřené společnosti nevšedních lidí, závisláků, psanců, i normálních otců od rodin a doktorů filosofie. Vůči průběhu filmu nemůžu nic namítnout, ale k jeho konci ano - bylo zřejmě cílem, aby vyzněl neutrálně, s trochou dávky optimismu a očekávání, že nic není rozhodnuto, já bych dala ale přednost nějakému rezolutnějšímu vyznění, které by z filmu udělo ono drámo, kterým tento problém často končí. btw - necítila jsem se úplně nejlíp, když jsem během Tažných ptáků vyzunkla několik skleniček vínka.. (20.03.2012)