Tažní ptáci

Je smutné, že i inteligentní a uvědomělý člověk může spadnout do takových sraček. A ještě mnohem smutnější je, že se z nich nedokáže vyhrabat. Přesně o tom jsou Tažní ptáci, kteří ukazují, že brutální spirála závislosti málokdy někoho pustí ze svých spárů ven a pokud ano, tak rozhodně ne takového, jaký do ní vstupoval. 90% (24.04.2017)

Kinematografie 80. let není zrovna moje oblíbené období, ale v českých vodách se přeci jen našly zajímavé věci, které stojí za to zkouknout. Téma alkoholismu u nás nebylo asi úplné tabu, uričtě se o něm ale taky běžně nemluvilo a netočilo. Tažní ptáci jsou takovým okénkem do uzavřené společnosti nevšedních lidí, závisláků, psanců, i normálních otců od rodin a doktorů filosofie. Vůči průběhu filmu nemůžu nic namítnout, ale k jeho konci ano - bylo zřejmě cílem, aby vyzněl neutrálně, s trochou dávky optimismu a očekávání, že nic není rozhodnuto, já bych dala ale přednost nějakému rezolutnějšímu vyznění, které by z filmu udělo ono drámo, kterým tento problém často končí. btw - necítila jsem se úplně nejlíp, když jsem během Tažných ptáků vyzunkla několik skleniček vínka.. (20.03.2012)

Volné pokračování osudů lidí vyskytujících se kolem Káry, jehož vyobrazovaná situace v protialkoholní léčebně nedostatečně sekunduje prvnímu dílu a kvalita padá výrazně dolů. Dialogy již nejsou tak chytlavé a nové postavy nedodávají ději patřičnou atraktivitu. Bezprostředně nedochází k obratu ani po přenesení hlavní pozornosti na Fendrycha (Vlastimil Brodský). V závěru tedy divák tápe nad pointou, respektive stěžejní myšlence, která špatně podaná. (13.01.2014)

Na to se nedá dívat! Člověku to trhá srdce. Viděl jsem to několikrát a hledal jsem nějakou slabinu, něco, co se trochu nepovedlo. Je to marný. Vše je naprosto skvělé, od scénáře, výběru herců i jejich výkonů až po Františka Filipa. Měl jsem tu čest s ním pracovat a vím, jak je to citlivý a skvělý člověk. (23.10.2016)

[3,5*]     Ešte depresívnejšie ako Ikarův pád (1977), divák tu prežíva nepríjemné, skľučujúce pocity takmer neprestajne, bez možnosti aspoň krátkej úľavy. Pokiaľ predtým hlavný hrdina  mal aspoň z času na čas normálny život a choval malú nádej, že sa z tej závislosti dostane, teraz už len prežíva v tvrdom režime liečebne s vedomím, že aj keby sa vyliečil, jeho predchádzajúci život mu to už nevráti. Prostredie liečebne je bezútešné (niečo ako Dobří holubi se vracejí bez humoru), divákovi sa naskytuje zúfalý pohľad na zúbožené bytosti, starých chlapov, ktorí stratili posledné zbytky svojej ľudskej dôstojnosti a chovajú sa ako malé deti. Menšík tu už nemá až taký priestor na svoje herectvo (o Hanzlíkovi, či Hlaváčovej ani nehovoriac), našťastie nastupuje Brodský, ktorý vo svojej role priam exceluje. "Tažní ptáci" sa mi javia o trochu slabší ako "Ikarův pád", viac z nich cítiť televízne spracovanie, nejdú až tak do hĺbky. Mimochodom, Hlaváčovej sa už ani neunúvali prirobiť šediny, takže spoločné scény s Hanzlíkom, ktorý má byť akože jej syn, pôsobia ešte úsmevnejšie. (25.10.2021)