Monstrum - Příběh Jeffreyho Dahmera

Námět skvělý, obsazení také ale provedení podle mého trochu pokulhává. Téma mě opravdu zajímalo a vysoké hodnocení mě přesvědčilo abych se na tuto sérii podívala. Pravděpodobně jsem díky tomu měla moc velká očekávání, která ale nebyla naplněna. Zhruba do poloviny série jsem se ke každému jednomu dílu musela přemlouvat. Vůbec mě to nechytilo  a nebýt mé zásady, že se snažím vše dokoukat, tak bych to hned po druhém dílu vypnula a vykašlala se na to. Ale od 6 dílu se to docela pěkně rozjelo a konečně se divák dozvěděl o něco více informaci týkajících se samotného Dahmera a jeho motivů. Nicméně znovu už se na to asi nepodívám a mezi nadšené fanoušky se také nezařadím. (12.12.2022)

čekal sem typickou přebarvenou Murphyovku plnou laciného, rádoby šokujícího násilí a místo toho jsem dostal extrémně pomalou, depresivní a realitě skoro věrnou sondu do hlavy psychopata. Už to samo o sobě je od Murphyo a spol. dost příjemné překvapení, jenže on jde ještě trochu dál a nezaměřuje se jen a pouze na Dahmera, ale dává prostor i obětem, dopadu na jejich rodiny a taky tomu co následovalo po jeho dopadení (fanoušci, snaha vydělat na jeho příběhu, věcech atd.). Oběti sice nedostávají prostor zdaleka všechny, ale třeba šestý díl byl nejen zajímavě pojatý, ale s tím jak vše uvedl do kontextu to byla i silná káva. Nejvíc prostoru má ovšem samozřejmě sám Dahmer, který byl zvláštní už jako dítě a poté co se na něj velmi brzo prakticky všichni vykašlali, tak už nebyl nikdo kdo by ho dokázal zkrotit a třeba nakonec i zastavit. Palec nahoru pak pro Evana Peterse, který se celkem náročné role chopil skvěle a dokonce by se našly i momenty kdy by ho divákům mohlo být snad i trochu líto (což ale zase velmi rychle přejde)...70% (23.01.2023)

Dahmer v podání Evana Peterse je opravdu až nechutně oplzlej, v dalších rolích bych vypíchnul jeho otce Richarda Jenkinse a matku Penelope Ann Miller. Seriál se drží faktů a skutečností, tak jak se opravdu odehrály, lišící se jen v nepatrných detailech. Jednotlivé díly se mezi sebou retrospektivně prolínají, dějovou osu však nikterak nenarušují, i když některé zápletky jsou zcela zbytečné. Vypodobnění sedmdesátých a osmdesátých let je věrohodné, vizuální stránka parádní. Sklíčenou a depkoidní atmosféru silně umocňuje ambientní hudba Nicka Cavea a Warrena Elise. Tvůrci museli prostudovat hodně materiálu, aby takové téma vůbec mohli zfilmovat. Povedené. (19.01.2023)

Namet je natolik silny a zajimavy, ze uz to slo jen spatne natocit. A to se nastesti nestalo. V serialu se podrobne seznamime s minulosti pachatele, vztahu v rodine a s jeho pracovnimi "uspechy". Tak i s nekterymi obetmi. Zde mam prvni vytku, proc se tomu hluchonememu klukovi venovala vice jak desetina serialu? Muze se zdat, ze pak uz je hlavni postava upozadena a serial na prvni pohled muze ztracet tempo. Ale pohled k sousedce, rodicum, veznum... je taky zajimavy a dotvari uceleny obraz k tomuto silenci. Asi neni potreba si to nekdy poustet znovu, ale dojem to udelalo. (29.12.2022)

Nejprve ho doma dostatečně psychicky vyždímal, aby si pak třeba na části jeho těla pošmáknul k večeři. Než policejní hlídku upoutá velký umělohmotný barel a hlavně silný mrtvolný zápach, který se line z jeho bytu (prý mu lekly rybičky), svede v něm mladý černoch boj o holý život. Sice napáchá hned několik chyb, ale uteče... Celé je to detailní, depresivní a děsivé pomalé. A to je teprve začátek. Média mají žně, ale my se dle očekávání vracíme na úplný začátek. Léta páně 1966 a malý Jeffrey Dahmer je častým svědkem rodičovských hádek. Matka silná neurotička, otec často nebýval doma, přesto se Jeffovi snažil věnovat. Ten byl melancholickým samotářem, kterého s postupem let víc a víc fascinovala mrtvá zvířata. Sbíral je u silnic, kde každou chvíli našel nějaké přejeté. Doma na nich různě experimentoval, pohled na vnitřnosti pro něj byl zdrojem vzrušení. Když se TO stalo poprvé a případně zopakovalo, Jeffrey to o sobě věděl, hledal stabilitu, snažil se s tím pracovat a potlačovat to, ale okolí ho v tom jaksi „nechalo“. Přesto tvůrci opakovaně vytvářejí prostor pro záblesky empatie. Řada neúspěšných pokusů (vystřízlivět, dostudovat, zkusit to v armádě) i série špatných rozhodnutí pokračují. Líbí se mi i pečlivé sociální a dobové zakotvení příběhu. Stejně jako linie policejní necitlivosti, která se opakovaně vrací na scénu. Komunita cítí, že ji roky nikdo nevyslyšel (sousedka Glenda by mohla vyprávět). Zároveň se mi zamlouvalo, že se tvůrci po čase rozhodli obrátit perspektivu, odsunout Jeffa na čas na vedlejší kolej a zaměřit se na jizvy v okolí. Co zanechal na své rodině, na rodinách obětí, na sousedech. I když jakmile Jeffreyho vyvedou v poutech, psychologická sonda do života několika lidí „poté“ je už poměrně zdlouhavá. Evan Peters byl u mě prozatím hlavně vyšetřovatel Colin, který v Mare of Easttown kryl záda Kate Winslet. Tentokrát se dá očekávat, že za jeho výkon padnou nějaké ty nominace. (14.11.2022)