Monstrum

Monstrem se člověk nerodí, monstrem se stává. Nezvládnutá výchova a rozvrácené manželství rodičů měly na formování Dahmera fatální následky. Murphy moc dobře věděl, proč jít zrovna do projektu o jednom z nejděsivějších sériových vrahů všech dob. Postupně odhaluje momenty, které ho přivedly na špatnou stranu a je děsivé, že Dahmer chvílemi působí pouze jako další oběť. Peters si mrazivě přesným výkonem rezervoval vyšinuté jedince na roky dopředu. Hlavně díky němu jsou Dahmerovy balící metody a trolling ve vězení až překvapivě zábavné. S1: 85% (01.11.2022)

Binge-watching možná není dvakrát zdravou činností, ta pravá seriálová pecka ovšem diváka jednoduše chytne a jen tak ho nepustí. To je právě i případ Příběhu Jeffreyho Dahmera. Tenhle nepříjemný portrét sériového vraha pochopitelně nezkousne každý, v průběhu sledování je ovšem snadné uvěřit tomu, že samotný materiál lepší péči dostat nemohl. Minimálně ohledně navození přesně těch pocitů, které už ze samotného převyprávění Dahmerových činů ihned u diváka naskočí. Příběh Jeffreyho Dahmera funguje nejen jako obdivuhodná a mrazivá charakterní studie, které i přes mrazivé výjevy a pocity nepříjemna nelze nepodlehnout. Jako seriál jde totiž o perfektně vystavěnou mozaiku, která navždy nastaví nepřekonatelnou špičku ledovce pro odvážlivce, kteří se jednou pokusí zpracovat Dahmerův příběh tak fantastickým způsobem.... více zde (22.09.2022)

S naprosto čistým svědomím mohu konstatovat, že toto je možná nejlepší zpracování Dahmerova kompletně celého příběhu. Myslím, že jsem snad v žádném filmu neviděla vše tak podrobně rozebrané do detailů jako v tomto seriálu, a za to jsem neskutečně ráda, jelikož jako čtenář a divák na téma sériové vrahy mě to velice zajímá a silně mě toto zpracování zaujalo. Příběh má neuvěřitelně hutnou, děsivě temnou atmosféru a divák s naježenými chlupy jen s napětím čeká co se bude dít dál. O hereckém výkonu Evana Peterse se ani nezmiňuji, protože opět předvedl proč ho tolik diváků miluje a zbožňuje, zkrátka je to skvělý herec v každé své roli, na svém místě jak se praví. Dokázal již v American Horror Story, že se bez jeho hereckých výkonů prostě a jednoduše neobejdou. Myslím, že to ani lépe nemohlo dopadnout. Bez sebemenšího zaváhání si ode mě zaslouží plný počet 5/5. Nadšenci kriminalistiky a historie sériových vrahů se mnou nebudou nic jiného než souhlasit. Rozhodně bych uvítala víc zfilmovaných seriálů podle skutečných událostí na tuto tématiku. (27.09.2022)

Velmi silný seriál a zároveň hodně velká odvaha Netflixu, zpracovat osobní hluboký portrét známého brutálního vraha. Po filmařské stránce skvěle odvedená práce. Jen si myslím, že ti, kteří hodnotili tento počin velice kladně, by možná (přes veškerou absurdnost) uvítali více detailnější vraždící počínání Dahmera, což by pochopitelně bylo už vůbec nehumánní vůči pozůstalým. V tom tkví velká kontroverze. (10.10.2022)

Příběh Jeffreyho Dahmera jsem vždy vnímal jaksi osobně.. Jako tragický příběh citlivé a vnímavé lidské bytosti, která se z jakýchsi nejasných příčin svezla po klesající spirále až do nejtemnějších bažin existence, kde se zakázané fantasie, realita a noční můry kolektivního nevědomí společnosti setkaly v jednom neudržitelném a pro drtivou většinu lidí nepředstavitelném, mikrosvětě. Dahmer byl jedinečný, protože nebyl psychopat (alespoň ne podle klasických diagnostických nástrojů) a jeho případ otevírá mnoho nepříjemných otázek o temnotě v každém z nás.. Téhle sérii se dá vytknout mnohé. Od jakéhosi pokrytectví kdy tvůrci (i skrze scénář) proklamují, že nechtějí Dahmera povyšovat na popkulturní ikonu, přitom se Netflix dlouhodobě veze právě na vlně popularity fenoménu sériových vrahů. Přes ne úplně jasnou strukturu vyprávění (ty nahodilé skoky v čase působily spíše jako hra na efekt, než jako něco co by bylo důležité pro dějový oblouk). Až po ne úplně přesvědčivé roubování rasových motivů do příběhu. Navzdory těmto neduhům se ale seriálu podařilo nejen vystavět důstojný pomník obětem (minimálně z takové té přiblblé, akademicko-korektní perspektivy) a představit tento příběh jako vrstevnatou socio-psychologickou mozaiku, ale i (možná neúmyslně, nebo jen nepřiznaně) vykreslit Jeffreyho jako jednu z obětí sebe samého. Jako tragicky romantického antihrdinu, který se, ke svému zděšení, stal vším o čem tajně snil.. Úžasné jsou snad všechny dialogy Dahmera s otcem (který byl podle všeho v reálu komplikovanější osobou než seriál naznačuje). Peters hraje tak, že se z toho jednomu tají dech (ikdyž si nejsem úplně jistý jak se jeho interpretace kryje s reálným vystupováním J.D.). Cave-Ellisovský soundtrack doplněný hitovkou Please dont go, krásně tvoří náladu i atmosféru. Kombinace spíše krotkého vizuálu a explicitních zvuků je nápaditá a funguje překvapivě dobře. (28.09.2022)