Divoký anděl

Fúúúj! Buééé! Gŕŕŕŕrc! Óóóóóćh! - Pri pozeraní telenoviel vo mne nastávajú podobné pocity, ako mal Alex v Mechanickom pomarančí keď videl násilie.... je to strašné niečo. Scenár na jedno kopyto, réžiu a prevedenie tromfne každé lepšie home-video. rádobyHerecké rádobyvýkony. Ako to môže niekto pozerať? Ako tomu môže dať niekto čo i len ždibík hviezdičky? Jasný odpad, ten najväčší odpad z odpadov (platí na všetky telenovely). V tejto telenovele konkrétne sa snaží hlavná predstaviteľka byť akože vtipná. Keď to doma babka pozerá a ja náhodou idem okolo, tak ma chytajú kŕče... Ako je toto možné? Ako sa na tom môže niekto smiať? ... Veď pre normálneho človeka by bolo nútené pozeranie telenovely tým najväčším hororom (česť a sláva majstrom hororového žánru, ale je to tak :) ). Otázka znie, ako je možné, že to taká veľká časť národa baští? ... To sme klesli tak hlboko? (27.07.2004)

Fakt, že Divoký anjel je telenovela ma núti zamyslieť sa nad mojím psychickým zdravím pri tomto vysokom hodnotení, ale nedá mi inak. Asi ako ôsmačka/deviatačka som bola každý všedný deň bez výnimky o 17:59 presne nalepená na STV1 a bez dychu očakávala, čo sa stane v dnešnom dieli. Po prvých piatich minútach, keď tvorcovia vyriešili cliffhanger z predošlého dielu, sa síce obsahová stránka menila na noty na bubon (diskotéka!!! - odpad), ale i tak som to všetko videla bez zakolísania. (Btw. strašnú srandu som mala z toho, ako som vopred vedela, či bude dnešná epizóda zaujímavá - v rohu obrazovky vždy totiž svietila dvanástka, iba ak bola epizóda extra šteklivá, neprístupnosť bola zvýšená na 15 rokov:-) Úvodnú znelku som vedela celú foneticky naspamäť ("Kám bió dó lor, fo rivertá":-) a na druhý deň sme vždy so spolužiačkami riešili, čo všetko sa prihodilo, kto je najväčší fešák, kto je najväčšia krava (žirafa:-)... Je mi, a aj vtedy mi bolo, jasné, že ako tradičná telenovela je Divoký anjel zbytočne naťahovaný, hrdinovia majú problémy, ktoré by normálny človek vyriešil za pol minúty, alebo by sa nimi vôbec nezaoberal a ani z iných hľadísk to nie je vrchol seriálovej tvorby. Avšak intenzita, s akou ma seriál pohltil (a to som žiadnu inú telenovelu nikdy nesledovala), svedčí o tom, že napriek všetkým nedostatkom, na tejto telenovele niečo bude. (23.01.2009)

Áno áno, jsem jedna z těch, kteří v mládí neunikli nástrahám alespoň jedné telenovely..:-) Sice jsem nebyla stavěná na to, abych poctivě sledovala každý díl, ale přiznávám, že většinu této telenovely jsem zhlédla. Učarovala mě hlavně energie Natalie Oreiro, její divokost a radost ze života, a samozřejmě také láska mezi hlavními hrdiny, což je sice základ každé telenovely, ale tady fungovala obrovská chemie.. :-) (23.05.2011)

Jihoamerický vlhký klín. Spojení Natalie Orálo a Fakunda Ararouna je nepřekonatelné. Jak se ale popasovat s mrzkým zbytkem. Stačí si nahodile vybrat jakýkoliv díl z bohatě škály jednotvárného pojetí seriálu a divák je opit krystalickým výplachem čiré stupidity, co má troufalost po létech od premiéry opětně okupovat vysílací čas. Romantika tak obludná, až i ženské ročníky 50+ spěchají během reklamních bloků na nákup tamponů. dějová schvácenost a schematičnost cloumá nevídaně se střevním procesem, tudíž po každé epizodě následuje střevní katar a řídká stolice provází účastníky sezení ještě celé měsíce po finálním polibku ústředních představitelů, dostávají zabrat i bulvy, kdy nezřídka dochází k nezvratnému odchlípení očních sítnic, když kameraman třímá kameru, co má vizuál, jak když s ní absolvuje bahenní lázně. Zabijácký je i dabing, který umocňuje velmi bizarní zážitek. Vysílacímu času, který je této roztomilé zhovadilosti vyhrazen, se tedy napříště vyhnu. 0/10 (21.10.2020)

Scénář: Enrique Torres .. Po hezkém videoklipovém úvodu za doprovodu zpěvu celkem půvabné Natalie Oreiro následuje "děj". Záměrně v uvozovkách, protože co se obsahu týče, je větší radost dívat se z okna na ulici než na tuhle stupidní romanticko/dobrodružnou a trapně dramatickou tele(cí)novelu.. (18.06.2005)