Režie:
Conrad RooksScénář:
Conrad RooksHudba:
Ravi ShankarHrají:
Jean-Louis Barrault, William S. Burroughs, Conrad Rooks, Allen Ginsberg, Rita Renoir, Pascal Aubier, Jacques Seiler, Peter Orlovsky, Hervé Villechaize (více)Recenze (4)
Čtyři tomu nakonec nedám, protože posledních 20 minut mě už začínalo nudit a ani jsem neměl pocit, že by přišly s něčím novým. Navíc místo neustálého sledování nějakých meditujících lidí a šamanů a mnichů a co já vím, kdo se tam všechno ještě v těch halucinacích objevil, bych už si radši znovu zopakoval Lapis, kde ty halucinace přeci jenom byly o něco... halucinogenější. Ale jinak musím uznat, že je to celkem zajímavý experiment, který je dějově sice dalším z řady nekončících drogových tripů a la Strach a hnus v Las Vegas, ale tohle se aspoň snaží být něčím víc a přitom to stále dává najevo, že je to hlavně experiment a navíc je zde dost zajímavě udělaných scén, přičemž nejvíc mě vždycky oslovily ty, kde se prolíná několik různých záběrů v pohybu, protože mi silně připomínaly filmy jednoho z mých nejoblíbenějších experimentálních režisérů Paula Clipsona, který si na něčem takovém postavil celou kariéru. Až mi to připomnělo, že už jsem od něj dlouho nic neviděl a že bych si ho měl po dlouhé době znova připomenout, když už se mi pak nepodařilo od něj sehnat nic nového. Právě kvůli téhle připomínce pro mě Chappaqua dostala nový a další rozměr, po kterém jsem hodně doufal, že jí ty čtyři hvězdy zajistí, ale bohužel se mi tu pak všechno v závěru už omrzelo. Ale jak už jsem psal, má to dost co do sebe a v rámci těchto "zdrogovaných filmů" se to aspoň snaží o nějaký základní smysl. Jinak po tomhle filmu jsem zase o něco víc nabyl dojmu, že východní náboženství jsou obdivována v hojném počtu právě feťáky, drogově závislými nebo lidem drogám nakloněným, protože v hromadě takhle laděných filmů je nepřeberné množství právě na východní náboženství a jeho určitou mystiku rituálů apod. A taky odkazy na jihoamerické šamany, ale tam je naprosto jasné proč. Silné 3* ()
Zlatý Lev - výběr ()
Atmosféra i vizuál jsou zde natolik specifické, že jsem se od sledování prakticky nemohl odtrhnout ani v těch momentech, které mě po obsahové stránce v rámci celku mírně nudily. Chappaqua je jedním z filmů, u nichž jsem měl pocit, že na drogách v jeho průběhu nefrčí jen hlavní postava, ale i režisér... jak nečekané, když sám hraje přímo hlavní roli. :o) Když jsem v úvodu zjistil, o jaké téma zde půjde (předem jsem si nezjišťoval), docela jsem znejistil. Ale nakonec mě Chappaqua dokázala zajmout a svým pojetím s dostatečným odstupem a formou kombinující dokumentární a experimentální film se mi v rámci těch „road movie na drogách“ rozhodně líbila víc, než třeba nedávno viděné Strach a hnus v Las Vegas. Ten film si zachovává od začátku do konce důstojnost a funguje i jako poutavý exkurs do prostředí zapadlého amerického městečka v 60. letech. Množství scén zde dýchá přímo autentickou šedesátkovou atmosférou a vizuál, který dokáže navzdory hodně nízkému rozpočtu překvapit nezvyklými střihovými postupy a efekty včetně dlouhého prolínání někdy až čtyř nebo pěti záběrů najednou, mě zde mnohokrát fascinoval. Řekl bych, že se jedná se o autorský nezávislý snímek v té snad úplně nejčistší možné podobě, jakou jsem v hraném filmu dosud (ne)viděl. Jo, a skutečně zde hraje ústřední vedlejší roli Jean-Louis Barrault (padělající úředníček z mého oblíbeného La Grande Frousse), kterého bych v americkém undergroundovém filmu nečekal, ale pod vlivem drog je možné asi vše. :o) Barraultova přítomnost mě také těšila, byť mě jeho angličtina (či lépe řečeno frangliština) docela přiváděla k výtlemům. A jak se mi tenhle osobitý filmový zážitek rozležel v hlavě, navzdory absenci souvislejšího děje a několika méně zajímavým scénám přidávám i 4. hvězdičku. Je to hodně nevšední, zároveň hodně povedené a za zhlédnutí mi to určitě stálo. [75%] ()
Paradoxné audiovizuálne Niečo, no filmom to predsa nie je tak celkom. Chappaqua má svoje vrcholy v opojných tanečných scénach, prelínačkách, rytmoch a exaltácii hlavného hrdinu, no padá na celkom gýčových nefunkčných víziach, a povrchných vsuvkách o východných učeniach. (Čo je celkom absurd, vzhľadom na pokračovanie Rooksovej životnej cesty.) ...Chvála senzualizmu a vytŕženiu... "Chappaqua means Secret place of running water." "More I investigate, less I know. More we investigate, less we know." ()