I Saw the TV Glow

Podivnosť, ktorá ale na rozdiel od iných podivností príliš nefunguje. Pritom ide o zaujímavý koncept vnútornej zovretosti, vplyvu média a okolia, úniku z reality, alebo potemnenosti dospievania; stratený však v nejasnom smerovaní a húfnom nabaľovaní nesúdržne rušiacich scén. Možno zámer, neviem, za mňa ale veľmi nie. Nie takto. Škoda... 50% (17.06.2024)

když jsem si poprvé přečetla popis k tomuhle filmu, vzpomněla jsem si na creepypastu candle cove. ta je o tom, že několik dětí sleduje podivnou show a poté se v dospělosti pídí po tom, jestli jí viděli i ostatní. nakonec se ale ukáže, že všichni sledovali jen zrnění televize - žádná show neexistovala. no.. tohle jsme v tomto veledílu neviděli. začátek mě ještě zajímal, pak se to změnilo v sračku, která nedávala smysl. od jane schoenbrun se mi jakžtakž líbil její předchozí film "we're all going to the world's fair", kde scénář dával smysl, bylo to zajímavý a taky mě to i vyděsilo. při psaní tohohle scénáře to asi přehnala s kokainem nebo co. dívala jsem se, jestli tomu někdo dal odpad, ale bohužel budu první. tak třeba někdo si kvůli mému odpadu ušetří hodinu a čtyřicet minut jejich drahocenýho času. EDIT: aha, takže jsem to nepochopila, protože nejsem trans. no nevadí. (16.06.2024)

Uf, tak takto sme sa už dlho so žiadnym filmom neminuli a tie nadšené recenzie na RottenTomatoes fakt nechápem. I Saw the TV Glow je priam definícia do seba zahľadenej indie vyhoneniny, ktorá absolútne nefunguje ako horor, ani ako dráma. Občas sa síce vyskytne náznak nejakej podivnej mystery atmosféry, ale Jane Schoenbrun to celé, podobne ako v jej predošlom nefunkčnom filme, nevie vôbec ukočírovať. Pre mňa je len najmenej zaujímavejšou súčasnou "hororovou" režisérkou, ktorej režíjnu kariéru nemienim ďalej viac sledovať. Neucelené, nezaujímavé, rozhádzané vo svojom rozprávaní, v tom čo chce filmom vlastne povedať, s množstvom odbočiek a tém, ktoré nikam poriadne nevedú iba naťahujú stopáž, ale celé sa to pritom po celý čas tvári strašne dôležito, ako keby Schoenbrun točila ten najkultovejší film za tento rok. 100 minút utrpenia a to inak indie tvorbu preferujem. CELKOVO: 3/10 (15.06.2024)

| A24 | Veľa nápadov som viac-menej pochopil, zvuk, kamera a soundtrack absolútne super, miestami fakt šťavnatá réžia, ale takýto nič neriešiaci záver som fakt nečakal. Aj celkovo mi prišlo, že to nadhodené témy z prvej polovice stopáže nevie ukočírovať v druhej, fakt som cítil istú neistotu scenáristu, ktorému hlava funguje na plné obrátky a je z toho nadšený a na konci sa ukáže, že je to aj jeho najväčšia nevýhoda. Viac TU. | Hodnotenie: 6/10 | (18.06.2024)

Zdejší komunita I Saw the TV Glow nejspíš nepochopila. Ono se popravdě nejedná vůbec o horor v pravém slova smyslu, kde by na vás stříkala z obrazovky krev a na každém rohu čekal maskovaný zabiják či jumpscare. Jde o silně metaforický snímek s pěkným vizuálem odkazujícím na devadesátky a TV shows. Kombinuje tak prvky právě těchto TV shows, postojů režisérky a naší reality do směsice poněkud surrealistické roviny, kde nám nezbývá nic jiného než se zorientovat, co který prvek znamená. Styl filmu mi připomněl I'm Thinking of Ending Things, u kterého se celková zvláštnost, metafory a podivné kombinace prvků vyplatily. Bohužel zde dochází k tomu, že režisérka není dostatečně zručná, aby nám své myšlenky podala zajímavou, interaktivní formou a stává se, že snímek místy nudí, působí lehce neuchopeně a vy si uvědomujete, o kolik lepší to mohlo být. Dusné a nepříjemné atmosféry tu není tolik, co bychom čekali, a to je i částečně způsobené navazováním scén, které se zdá být celkem vachrlaté. Určitě nejlepší sekvencí je celé planetárium, kde se film bezprostředně zaměřuje na své sdělení, které je hravé, metaforické a vypjaté. Poté však film tápe, až nakonec dospěje konce, který se mi spíše líbil, než nelíbil. Koneckonců mi je celkové sdělení snímku jasné, ale chyběla mi nějaká pevnější a strukturovanější kostra příběhu. Vyhodnocení: Alespoň na soundtrack měli vskutku čich (29.06.2024)