Beethoven

„Všimli ste si na svojom psovi v poslednej dobe niečo zvláštne?“ – „Iba to, že mi zničil život.“ V r. 1989 sa niečo tajuplné stalo so svetom a vinou toho (vďaka tomu?) vznikli dve krimi komédie o psovi a jeho policajnom parťákovi: Turner a Hooch s Hanksom a bordeauxskou dogou a K-9 s Belushim a nemeckým ovčiakom. Posledný menovaný na celom svete zarobil pri skromnom rozpočte 17 miliónov až 78, takže je vlastne prekvapivé, že Beethoven prišiel až 3 roky po ňom a že nenasledovala oveľa mohutnejšia vlna psích filmov. Beethoven rezignoval na policajnú tému a sústredil sa na rodinu (čo bolo ostatne pochopiteľné, keďže v tom období zarobili neskutočné prachy rodinné filmy Sám doma 1 a 2). Od premiéry Cuja ubehlo temer desaťročie, takže producenti vcelku oprávnene  predpokladali, že si diváci nebudú pamätať na to, ako sa slinami a krvou (ľudskou, i svojou) postriekaný besný bernardín dobíja do auta a chce roztrhať nevinného chlapčeka a zožrať jeho zúfalú matku. Diváci naozaj zabudli (prípadne im to bolo fuk) a nenáročná komédia s tomu odpovedajúcim scenárom (proste nič na Oscara) na celom svete zarobila šialených 147 miliónov. To bol pri rozpočte necelých 8 miliónov neskutočný zázrak a dvojka pribehla už o rok neskôr. Hoci tam už sa fakt baviť o kvalite nemalo zmysel, stále to bol úspech: pri rozpočte 15 miliónov dvojka na celom svete trhla temer 120 miliónov. Je šokujúce, že trojka prišla až v r. 2000, kedy už samozrejme absolútne nikoho nezaujímala a šla rovno na video. Jednotka sa môže pochváliť príjemnou atmosférou, síce sa už písali 90. roky, ale ešte stále dochádzala osemdesiatková atmosféra a na filmoch z prvej polovice 90. rokov to bolo sakra poznať. Skvelý je kasting: rodičov si strihol príjemný pár Charles Grodin a Bonnie Hunt, deti sú rozkošné, nájdete medzi nimi hviezdičku Kroku za krokom Christophera Castilea, nechýba Oliver Platt, ani Stanley Tucci, vedľajšiu slizkú rolu si užil expert na paranormálne javy a najmä zvrhlé červené črievičky David Duchovny a mihne sa tu i (vtedy 11-ročný) Joseph Gordon-Levitt. Snímku produkoval vtedajší hitmaker Ivan Reitman (Krotitelia duchov), ktorý zjavne disponoval tajným návodom na výrobu trhákov. Akiste sa na úspechu podieľal obľúbený scenárista Hughes (griswoldovské komédie, Sám doma, Kučeravá Sue). Dodal fajn postavy, jednoduchú, ale chytľavú zápletku a zábavné dialógy („Vy máte deti?“ – „My máme kariéru.“). (07.09.2022)

Když jsem byla malá, tak jsem měla tenhle film hodně ráda. Dneska už to tak horké sice není, ale myslím, že to pořád potěší a je to prostě ideální rodinný film, kde není nouze o vtipné a milé situace. Sice o hereckých výkonech se tady moc mluvit nedá, ale o tohle tu ani tak moc nejde, Beethowen je prostě fajn sám o sobě. (26.06.2013)

Beethotvena jsem měl jako dítě rád, není moc dětí, které nemají rády psy. Je to rodinná komedie a tak se to musí brát. Jsou zde povedené fórky jako David Duchovny se svou kolegyní jedoucí, letící a posléze zase jedoucí na lavičce. Nutno přiznat, že tomu čemu jsme se chechtali jako děti se dnes jen pousmějeme, ale je třeba to brát jako čistě pohodový film, oddechovka u níž se nedá moc přemýšlet a ani se to nedoporučuje. To pak s lehkostí přehlédnete afektovanost některých postav zvláště v humorných scénách. (22.03.2021)

Ludwig může být v klidu. Hrdina téhle rodinné podívané o třech dětech, jedné matce a jednom vyčerpaném otci je moudrý bernardýn. Dočkáme se batolivého štěňátka, potrhaného oblečení i rozkousaného nábytku, napravení otce, který kvůli práci zanedbává rodinu, i zlodějů, kteří kradou psy pro pokusy veterináře. Na poli rodinných filmů jedna z těch lepších podívaných. A jedna ze světlejších chvil neumětela Briana Levanta. To byly časy. (27.07.2016)

Tak tenhle film mám opravdu moc rád. A i když jsem ještě poměrně mladý, pamatuju si na jeho premiéru v české televizi. Mám ho rád pořád, protože mi připomíná, jak se mně změnil život s příchodem nového čtyřnohého člena rodiny. I když je někdy dost přehnaný, tak se po celou dobu sledování budu vždy aspoň usmívat, i když vím, jaká scéna zrovna přijde. Kouzelné, roztomilé a milé. (26.10.2008)