Jsou světla, která nevidíme

Nevýrazné, to je to hlavní co mě při sledování napadalo. Téma není úplně špatné a v šikovných rukách by to 4 hodiny utáhlo naprosto bez problému, ale Shawn Levy určitě není dobrá volba pro smrtelně vážné, historické drama z 2. sv. války. Nuda s velice slabým vyprávěním a nevýraznými hereckými výkony. (21.11.2023)

Docela podařená válečná minisérie a to hlavně díky Larsovi Eidengerovi, který opět dokázal, že patří mezi nejlepší herce. Ty Nazi hraje prostě naprosto skvělé. Musím pochválit i Hugha Laurieho, za také velmi dobrý herecký výkon. Moc mě v této sérii baví ta válečná část. Prostě, když tam jsou uniformy, tak je to výborný. Naopak, když mají dialogy civilisté, tak je to občas nudné. Celkově se, ale jedná o lepší průměr, dal bych 3,5 hvězdy. Za shlédnutí minisérie určitě stojí. (06.11.2023)

Těžká nuda. Příběh bohužel není true story, takže není důvod jej opěvovat, 4 díly jsou roztahané až hrůza a celé se to neskutečně vleče. Seriál o čtyřech postavách, jakoby nikdo jiný snad ani neexistoval, akce doslova žádná, celou dobu se jen mluví a po dvou slabých rozjezdových dílech se na stejně nudné notě jelo až do konce. Těžká bída. (08.11.2023)

Knižní předlohu jsem nečetl, což je - vzhledem ke zdejším komentářům - nejspíš dobře, jelikož bych se jistě neubránil srovnání s románem. Jsou světla, která nevidíme bych žánrově zařadil do jakési hybridní škatulky sestávající z válečného filmu a pohádkové romance, přičemž historickou rovinu (období 2. světové války) a její akurátnost bych bral radši s nadhledem a rezervou. Stejně tak se umím i povznést nad jazykové faily, kterých je v minisérii nemálo ("francouzská" výslovnost [žila verna] coby [džulse] mě nicméně pobavila). Z technického hlediska se jedná o solidně zvládnutou práci s uvěřitelnou atmosférou rozbombardovaného městečka na francouzském pobřeží. Herecké obsazení bylo veskrze dobře zvolené - pochvalu jistě zaslouží Aria Mia Loberti a její debutový výkon. Démonický Lars Eidinger byl v závěru už příliš teatrální a doslovný. Po přečtení obsahu knihy na Wikipedii jsem byl rád, že minisérie skončila právě tímto způsobem. Slabší čtyři hvězdičky! P.S. (Spoiler) V závěru si nešlo nevybavit starou Rose z Titaniku. (19.11.2023)

Aria Mia Loberti je objev a její herecký výkon na jedničku, ale zbytek byl klišé na klišé, což byl problém už v knize (takhle to dopadá, když američtí spisovatelé píšou o evropské historii). Je tu všechno včetně pološíleného zlého nácka v koženém kabátě, hodného modrookého nácka se zlatým srdcem, který je vojákem jen proti své vůli, hromady těžko uvěřitelných shod, náhod a nelogičností, francouzské malebnosti (barety i bagety included) a konce, který svou absolutní melodramatickou klišovitostí vyvolá akorát tak nevěřícný smích. Tohle se dalo udělat o hodně líp, ale bohužel... (14.11.2023)