Jako zabít ptáčka

Dvě hodiny utekly jako voda, jelikož v dramatu Roberta Mulligana se neustále něco děje. V úvodu se divák seznamuje se všemi hlavními hrdiny příběhu, prostředím, ale i dobou, v němž se budou následující minuty odehrávat. Děti advokáta Finche si hrají a občas jejich hra přeroste v pořádný horor, který jim pěkně nažene strach. To je zde podpořeno vynikající hudbou, ale i zpracováním scén. Jakmile se rozjede proces Toma Robinsona, dostane se snímek do pozice soudního dramatu a dostává na svoji hloubce a hodnotě. Projev Finche je velmi silný a obsahuje nejednu skvělou ideu, kterou se tehdejší americká společnost neřídila. Závěr snímku je taktéž výborný a já po chvilce rozmyšlení dávám plný počet hvězd. (12.02.2012)

Nádherný film nejen o rasových předsudcích, ale především o pohledu na Americké maloměsto 30. let dětskýma očima. Lyricky a přitom bez příkras a na tvrdo vypráví příběh o právníkovi Atticu Finchovi, který se dobrovolně ujal obhajoby nespravedlivě obviněného černocha. Gregory Peck ho zahrál znamenitě. Velkou pochvalu si zaslouží také představitelé dětských rolí a Robert Duvall v jednom ze svých prvních představení za kamerou. Robert Mulligan mě dávno přesvědčil o svých režisérských kvalitách, jenomže tímto mě zasáhl nejvíce. Celý je natočen tak nějak nadčasově a novátorsky (například úvodní titulky tohoto typu se hojně začaly využívat až o dost později). Celý film je vlastně takový mladík, mezi těmi staršími filmy. Okouzlující silné drama, které by pro mne ohodnotit méně než maximem bylo jako zabít ptáčka. (25.08.2007)

Tohle byla velmi šťastná černobílá volba. Hodně silnej film, kterej jenom potvrdil můj obdiv ke Gregory Peckovi. Ten člověk býval prostě největší machr pod sluncem... Další černobílej klenot na řadě asi bude.... Jo, a "čiperka" byla pro mě jedna z nejsympatičtějších dětskejch filmovejch psotav vůbec. A závěrečná cesta lesem neprosto něčekanej hororovej zážitek... (31.10.2013)

Ako zabiť vtáčika? Jednoducho. Keď človek prepadne fanatickej nenávisti, pokrivenej morálke a škodlivým predsudkom, tak dokáže aj oveľa horšie veci. V tomto prípade to platí pre obyvateľov jedného inak na prvý pohľad celkom sympatického alabamského mestečka, ktorým sa na odpor a za správnu vec postaví posledné stelesnenie dobroty a zdravého úsudku - šarmantný Gregory Peck. Výsledok tejto námahy si divák dokáže domyslieť aj sám, ešte pred samotným filmom. Nezostáva tak nič iné iba zaplakať nad ľudskou hlúposťou a nenávisťou, ktorá často nepozná žiadne hranice. Oceňujem aj súdnu scénu, ktorá bola famózna. 85/100 Videné v rámci Tour po Amerike. (05.04.2016)

Knižku som nečítal, no tento film milujem a ak ho nemilujem, tak ho aspoň zbožňujem. Už len kvôli tej „kráse obrazu“. Kvôli akoby až mysterióznej atmosféry dávnej doby, kedy ľudia nezamykali na noc dvere. Silná atmosféra je taká dobrá i preto, že nás zaujímavým, pôsobivým a nezabudnuteľným (už kvôli začínajúcemu Robertovi Duvallovi), sprevádza precítený (dostal už niekto Oscara za hlas???) hlas staručkej rozprávačky, zahalený oparom nostalgických spomienok. Navyše, deti sa na temné udalosti (rasizmus, xenofóbia, trest smrti) pozerajú úplne inak, ako dospelí. Výborné herecké výkony (najmä Gregoryho Pecka, i deti sú však vynikajúce). (02.10.2006)