Bastarden
Bastarden
Bastarden
The King’s Land
The Bastard
Bastard
The Promised Land
The Promised Land
The Promised Land
Režie:
Nikolaj ArcelKamera:
Rasmus VidebækHudba:
Dan RomerHrají:
Mads Mikkelsen, Amanda Collin, Simon Bennebjerg, Melina Hagberg, Kristine Kujath Thorp, Gustav Lindh, Morten Hee Andersen, Thomas W. Gabrielsson (více)VOD (1)
Obsahy(1)
V roce 1755 se zchudlý kapitán Ludvig Kahlen vydává dobýt drsné, nehostinné dánské vřesoviště se zdánlivě nemožným cílem: vybudovat tu ve jménu krále kolonii. Výměnou za to pro sebe získá tolik vytoužený šlechtický titul. Jediný vlastník této oblasti, nemilosrdný Frederik de Schinkel, se však arogantně domnívá, že tato země patří jen jemu. Když se de Schinkel dozví, že jeho služebná Anna Barbara a její manžel se utekli ukrýt ke Kahlenovi, privilegovaný a zlomyslný majitel vřesoviště přísahá pomstu a dělá vše pro to, aby kapitána vyhnal. Kahlen se nenechá zastrašit a pustí se do nerovného boje – riskuje nejen svůj život, ale i život rodiny uprchlíků, která se kolem něj shromáždila. Šestý celovečerní film Nikolaje Arcela je vynikající historické drama s řadou předností, z nichž ta nejpřesvědčivější je možná nejméně překvapivá. Je jí charisma staré školy, které z plátna vyzařuje díky Madsi Mikkelsenovi v roli muže, jehož mlčenlivou povahu a drsnou statečnost prověřují snad všechny myslitelné útrapy, které ho v Dánsku 18. století mohly potkat. (Film Europe)
(více)Videa (4)
Recenze (262)
Zatiaľ, čo jednou rukou berieš, druhou buď pripravený dávať. Pretože všetko má svoju cenu a nedá sa mať všetko. Niečo získaš, niečoho sa musíš vzdať. Jeden o tom, čo nazval chaosom, prízemne rečnil, druhý podľa toho (bez toho, aby potreboval vedieť, podľa čoho vlastne) žil. A takto to s nimi aj dopadlo. S prvým na hovno, s druhým (ako-tak nakoniec predsa len) dobre... Nie, o nejakom vyslovene šťastnom konci tu ale nemôže byť ani reči, neverte komentárom, ktoré tu o tom hundrú. Veď tá troška (akokoľvek veľkého) šťastia na záver bola vykúpená draho. Veľmi draho. Už som napísal - všetko má svoju cenu! ()
Miluju filmy, kde je ústřední postava postavena do šíleně nevýhodné výzvy a kde stojí jak proti přírodě, tak proti neférovému systému a tohle Bastard splňuje na jedničku. Páteří filmu je precizně vystavěný scénář, který perfektně rozebere a využije všechny nadhozené témata, přičemž se opírá o skvělý konflikt záporáka s hlavním hrdinou. Konečně je tu zase návrat záporáků, který budeme nenávidět a které cheme vidět trpět! Bastard je tak nekončící přetahovanou a horskou dráhou emocí, proher a trumfů, kde vše skvěle zaštiťuje příběhový oblouk a vývoj Ludviga v podání skvělého Madse Mikkelsena. Ikdyž je to v jádru surový, temný a depresivní, tak se film neutápí v jednom odstínů emoci, ale dokáže vyvolat celé spektrum, které utváří strhující jízdu od začátku do konce. Historická pecka, za málo peněz, která brutálně nakopává zadek Žižkovi. Kdyby to bylo surovější, lehce učasanější strukturou a mělo to silnější tah na branku, tak neváhám jít o hvězdičku víc. Přesto má film dokonalý závěr a tečku, která podtrhne celé to trápení. ()
Nikkelsen se občas objevuje ve filmech jež ho nejsou hodny. Vždycky mně to fascinuje, proč si je vlastně vybírá a jak se rozhoduje pro účast v nich. Jestli je ale pro něco přímo stvořen, jsou to dramata a historická obzvlášťě. A tenhle film je prostě žánrově přesně pro něj. Byl zde naprosto skvostný. Příběh je až neuvěřitelně jednoduchý. Je to příběh o snaze pevnou vůlí a úsilím překonat zdánlivě nerealizovatelné, někdy bohužel i bez ohledu na blízké ztráty. Musíme si ale uvědomit, že příběh se odehrává v půlce osmnáctého století. Tedy v době, kdy lidé celkem běžně umírali hlady a nějaké opuštěné cikánské dítě opravdu nikoho nezajímalo. Krom toho už cikáni v té době byli bráni skutečně spíše jako škodná a to i na našem území. Jejich příchod do našich končin začal jejich lhaním. Tvrdili, že jsou uprchlíci ze Svaté země případně Egypta a náš lid je dle dobových záznamů i v těch raných dobách jako údajné křesťanské uprchlíky podporoval a krmil. Tmavší pleť byla brána jako důkaz, že jdou z Palestiny. Jenža pak se ukázalo, že to asi s tím Jeruzalémem nebude až tak pravda. Za Habsburků už cikáni v některých obdobích nesměli přes hranice říše. První výstraha při chycení bylo označení vypáleným cejchem, druhá pro ženy useknutí ruky, pro muže oprátka. V té době už v řadě měst měli řemeslníci cechy a tak nikdo neměl zájem přijímat nějaké nové řemeslníky co přivandrovali odjinud kvůli konkurenci. Cikánům tak toho ku obživě moc nezbylo. Dělali spíše drobnou kovařinu, drobnější práce jako opravy hrnců pomocí drátů, různé jednoduché manuální práce a provozovali bylinkářství. V tom měli kupodivu vysokou odbornost v rámci léčby různých poranění a nemocí bylinkami nejen zvířat, ale i lidí. Díky omezeným možnostem integrace a získávání pravidelných solidnějších výdělků legální cestou byla jejich živobytí často nuceně dotována krádežemi (zde někde vzniká ten archetyp cikána kradoucího slepici), čímž se roztáčel smrtící kruh vzájemné nevraživosti a nenávisti. Neměli to vůbec tehdy lehké! Podotýkám tehdy. Koho by téma zajímalo, doporučuji úžasnou těžko sehnatelnou knihu Cikáni v Čechách a na Moravě v 15. a 18. století od Jiřího Hanzala. Věřím, že v Dánsku či kdekoliv jinde v Evropě to bylo stejné. V totmto dobovém ohledu se mi naopak postava Ludviga Kahlena zdá až neuvěřitelně lidská. Mimochodem komu by jednání Ludviga či snad Frederika de Schinkel připadalo brutální či necitlivé, pak bych rád upozornil že to byla doba, kdy se ještě v Evropě sporadicky upalovali lidé na hranicích za čarodějnictví! Moc si tu druhou půlku osmnáctého neidalizujme! Šlechta měla skutečně veškerou moc a mohla si se služebnictvem a poddanými v podstatě dělat co chtěla. Shodou okolností jsem se včera opět rozhodl obývák po letech ozvučit prostorovým zvukem 5.1 a jsem moc rád, že první film, který přes systém jel bylo tohle :-). To kvílení meluzíny v Královském domě a na vřesovištích bylo fakt lezavé a rozléhalo se nepříjemně ze všech koutů obýváku. Musím říci, že po dlouhé době jsem měl díky Bastardovi zase vidět solidní historické drama. Syrové, drsné, perfektně natočené s vynikajícími hereckými výkony. Přesně jak to mám rád. Dávám za 5 brambor! * * * * * () (méně) (více)
Jakože špageťák z dánských neútěšných vřesovišť meets červená knihovna při čekání na Godota (zde v podobě vyklíčení bramborové natě). Charismaticky slizký záporák jako životní pravdy do tváře metající hlavnímu "pro stromy nevidím les" klaďasovi, který zase takový klaďas není. Je to přímočaré, žánrové škatulky bezezbytku naplňující, kolem poloviny poněkud rozvleklé, především v první polovině sympaticky nekompromisní, dobře zahrané a... A to je tak vše. Což však není zase až tak málo. ()
Často marně hledám pořádnou dávku chmurné až děsivé atmosféry doprovázené napětím v různých thrillerech a hororech, a teď si připadám jako úplný blb. Vždyť se stačí podívat na nějaký titul o expanzi dánského zemědělství a člověk má chuť sebrat tažné lano a vybrat si pěkný trám na půdě, aby skoncoval se vší tou depresí. Ale pozor! To až potom, co vyjedou závěrečné titulky, protože jde sice o film neveselý (či přímo truchlivý), zato ale krajně dobrý. Jako vesničan (pravda, bez polností ale se zahradou) fakt nemám rád rýpání v hlíně (to radši nějaký chov), tady jsem ale nadšeně přihlížel kapitánově boji za dobrou úrodu proti rozmarům přírody a jiným pohromám. Jak bych mohl nefandit hlavnímu hrdinovi, když ho hrál Mads Mikkelsen, z jehož tváře ta vnitřní bolest přímo čiší a kterému bych klidně věřil, že semen mrkve vypěstoval řádek melounů. Celkový dojem mi trochu pokazil fakt, že opět došlo na kvótování, Dánové ale alespoň nenasadili do akce Keňany. No jo, zachovali se sice realisticky (pokud jste ochotní uvěřit, že by kapitán přesvědčil k práci mé neoblíbené etnikum), ale nadšený jsem z toho nebyl. Ještě větší ťafkou byl pro mě samotný závěr, který pro mě celý snímek tak trochu podryl. / Poučení: Aportování může vést k životnímu závazku. ()
Galerie (56)
Zajímavosti (13)
- Režisér Nikolaj Arcel priznal, že šlo o finančne náročný projekt a nebolo preto ľahké získať pre neho financie. Všetko sa ale zmenilo s nástupom Madsa Mikkelsena. Keď ten potvrdil účasť vo filme, odrazu so sponzormi nebol problém. Ako povedal: "Všetko vo vašom živote je oveľa jednoduchšie, keď sa do toho zapojí Mads." (Arsenal83)
- Nikolaj Arcel v rozhovore povedal, že herecký štýl Madsa Mikkelsena bol v tomto filme inšpirovaný jeho úlohou v Rytieri spravodlivosti (2020). (Arsenal83)
- Film odvodený od bestselleru Idy Jessen "Kaptajnen og Ann Barbara" ("Kapitán a Anna Barbara") je inšpirovaný skutočnými udalosťami (Ludvig Kahlen - Mads Mikkelsen a Frederik de Schinkel - Simon Bennebjerg skutočne existovali). (Arsenal83)
Související novinky
NEJ filmy a seriály roku dle žebříčků ČSFD
Blíží se konec roku, a tak opět nastal čas na bilancování toho, které filmy a seriály z letošní produkce se umístily nejlépe v ČSFD žebříčku, jehož podoba není ovlivněna ničím jiným než celkovým… (více)
Krásné svátky a PF 2024
Nebýt přesunu druhé Duny na jaro 2024, byl by uplynulý filmový rok výjimečný. I přesto ale byl skvělý, plný filmových překvapení. Tím největším byl “selfmade fenomén” sociálních sítí Barbenheimer,… (více)
36. Evropské filmové ceny ovládla Anatomie pádu
V sobotu 9. prosince proběhl v Berlíně 36. ročník slavnostního předávání Evropských filmových cen, které každoročně pořádá v Německu sídlící Evropská filmová akademie. Vítězným snímkem večera se bez… (více)
Reklama