Bastard

Jednou za čas se objeví film, který vlastně není v ničem výjimečný, film s relativně šablonovitým příběhem a prvky, které jste už někde mohli vidět. Přesto se ale jednou za čas podaří, aby právě tento film dokázal být ve své jednoduchosti nesmírně působivý a silný. Ano, bez Madse Mikkelsena bychom si tyto řeči mohli odpustit, ale není to jen o jeho bravurním herectví. Bastard je neuvěřitelně "funkční" film v tom smyslu, že vše v něm funguje na jedničku. Z jednoduchých ingrediencí naprosté labůžo. Nesnažte se jej přechytračit, podařilo by se vám to, nesnažte se vzpírat jeho kouzlu a emocím, ochudili byste sami sebe. Tuhle syrovou jízdu si musíte užít... 9/10 (28.02.2024)

Skvěle napsané, natočené i zahrané dánské epické historické drama. Režisér Nikolaj Arcel v mnohém navazuje na svou neméně povedenou Královskou aféru, včetně obsazení svého ,,dvorního" herce. Poutavý příběh o přežití člověka v nehostinné divočině s přesahem kritiky feudálního zřízení, nečekaně se ale najde ve filmu prostor i pro romantiku. Hlavní mlčenlivý až stoický hrdina Madse Mikkelsenena (hrajícího převážně jen mimikou a výrazem obličeje), vjem nespravedlivého a sociálně i existenčně dehumanizovaného prostředí a hlavní šlechtický padouch jsou největšími přednostmi tohoto povedeného historického snímku vystavěného jako ,,archaický" americký western...což osobně speciálně oceňuji... (31.12.2023)

Dánské Statečné srdce aneb všechno, co si od historického dramatu s Madsem Mikkelsenem můžeme přát. Zásadový hrdina s dobrými úmysly, s kterým se ztotožníme a chápeme i s jeho chybnými rozhodnutími; dvě ženy které ho milují (jedna platonicky); adoptovaná kočovní holčička, která do příběhu vnáší rodinné hodnoty; záporák, kterého bychom i za ztrátu vlastní svobody nejraději sami vykuchali. Většinu stopáže se film pohybuje v bezpečných, předvídatelných klišé, ale nakonec se vnitřní motivace a osudy všech postav smysluplně protnou v katarzní a emocionální výsledek s hezkým myšlenkovým přesahem. Silný film, hodný kino plátna. [San Sebastian FF] (27.09.2023)

"Nehovorte o kráľovi ako o svojom kamarátovi, nikdy ste sa s ním nestretol. Ani nevie, že existujete..." Čím to je, že M. Mikkelsen nikdy nešľapne vedľa? Znova a znova dokazuje ako skvelý je herec a aké šťastie má na kvalitné projekty. Som vďačný za tieto nádherné a silné filmy, ktoré v sebe nesú to kúzlo starej filmovej školy bez trikov, zeleného plátna a šľahajúcich bleskov... Stará pravda, že film je tak dobrý ako dobre je obsadená a zahraná záporná postava tu platí dokonale, pretože "vlastník" De Schinkel je hajzlík skutočne výnimočne slizký, až máte chuť Mikkelsenovi zakričať "Ja ti ho podržím, ty po podrež!..." Príbeh je to v podstate jednoduchý, ale pod kožu sa zaryl dokonale a uvedomíte si, že v tak nehostinnej pôde a prírode celkovo nie je vôbec ľahké farmárčiť. A čo, že to vlastne chce Mikkelsen pestovať??  Ako sám vraví "Opýtať sa môžeš, ale odpovede sa nedočkáš..." , aspoň tu nie. Film to samozrejme prezradí. Takto si predstavujem FILM, drtivá väčšina toho, čo vzniká dnes sú strašné sračky. Film 90%. Mikkelsen 100%. (30.12.2023)

Hundehoveder aneb dvouhodinové poměřování čuráků svéhlavě urputného Madse Sød Gedziny a parádně slizkého jutského Lømikaara. Ač je to sice téměř výhradně o sáhodlouhém čekání, až Madsovi vzklíčí brambory, jedná se o čekání tísnivě dramatické a palčivě bezútěšné, plné feudálního kokotismu, bezpráví, degenerátské svévole a odporně předsudečné diskriminace jednoho nádherného, vzdělaného, kultivovaného a hladce asimilovatelného etnika, požehnání to a přínos pro jakoukoliv společnost již déle než tisíc let, co tak skvěle kope bramborové a jiné brázdy. Jan Sladký měl tenkrát docela kliku, že zrovna kočovali po Dánsku, protože jinak by Psohlavci nepřežili ani týden a notně načesnekovaní by se v okamžiku otáčeli na cigánském rožni při tříChodové večeři. Madsovo mimické herectví je naprosto neuvěřitelné a být v tom kdokoliv jiný, minimálně půlka genia loci celého filmu by vyšuměla někam do prdele. Ten chlap neřekne pomalu ani pět replik, tváří se zdánlivě furt stejně jako pokrčený papundekl, ovšem jen nepatrným hnutím té správné brvy dokáže naprosto věrohodně vyjádřit jakoukoliv emoci a precizně a uvěřitelně by jen držkou nepochybně ztvárnil i traumatizovaný okurkový salát. Opět veliká paráda! Tudíž jedinou mou výtkou budiž, že syrové a surové rurální drama by rozhodně zasloužilo syrový a surový konec, minimálně do rocka a do dne u „božího súdu“, nebo tak… Což ta finální katarze pro otylé chovatelky koček za zenitem rozhodně nesplnila. (07.01.2024)