Bastard

"Nehovorte o kráľovi ako o svojom kamarátovi, nikdy ste sa s ním nestretol. Ani nevie, že existujete..." Čím to je, že M. Mikkelsen nikdy nešľapne vedľa? Znova a znova dokazuje ako skvelý je herec a aké šťastie má na kvalitné projekty. Som vďačný za tieto nádherné a silné filmy, ktoré v sebe nesú to kúzlo starej filmovej školy bez trikov, zeleného plátna a šľahajúcich bleskov... Stará pravda, že film je tak dobrý ako dobre je obsadená a zahraná záporná postava tu platí dokonale, pretože "vlastník" De Schinkel je hajzlík skutočne výnimočne slizký, až máte chuť Mikkelsenovi zakričať "Ja ti ho podržím, ty po podrež!..." Príbeh je to v podstate jednoduchý, ale pod kožu sa zaryl dokonale a uvedomíte si, že v tak nehostinnej pôde a prírode celkovo nie je vôbec ľahké farmárčiť. A čo, že to vlastne chce Mikkelsen pestovať??  Ako sám vraví "Opýtať sa môžeš, ale odpovede sa nedočkáš..." , aspoň tu nie. Film to samozrejme prezradí. Takto si predstavujem FILM, drtivá väčšina toho, čo vzniká dnes sú strašné sračky. Film 90%. Mikkelsen 100%. (30.12.2023)

║Rozpočet EUR8miliónov║ Tržby USA ║ Tržby Celosvetovo ▐   Mads Mikkelsen mierne minimalistický ale aj tak  opäť výborný. Technicky a vizuálne zvládnuté, slušná výprava. Vedľajšie postavy upútajú, hlavne podarená ukecená malá cigánka. Drastická stránka tam sadne, zemepán je odporný do mrku kosti. Jedine čo mi tam trocha viac chýba nejaký silnejší element, ktorý by ma posadil na zadok. /65%/ (30.12.2023)

Strohý film o tvrdých lidech, kteří se perou s nepoddajnou krajinou a nepřejícností mocných. Natočené je to hezky, ale chyběl mi tu nějaký výrazný prvek. Ono je tu vlastně všechno, co má správné historické drama mít, ale něco intenzivního, co by vyvolalo hlubší emoci, jsem tu postrádal. A moc mi neseděl ani ústřední záporák, který byl tak zlý, až to občas zavánělo karikaturou. Co se naopak povedlo byla sychravá atmoféra a vykreslení Dánska, kde to v 18.století stále připomínalo středověk. A jen v superlativech se dá mluvi o Mikkelsenovi. Tenhle chlap si v řadě filmů drží kamenný výraz, ale o to víc vynikne každý záchvěv obličejových svalů nebo jen pouhé mrknutí. Ve finále jsem čekal trochu víc, ale i tak jsem spokojen. 75% (05.01.2024)

Slušný historický film s Madsom Mikkelsenom o pestovaní zemiakov. Avšak očakávania tu boli z mojej strany o niečo vyššie (v čase hodnotenia má film 84% na CSFD a je umiestnený na 787. mieste najlepších filmov). The Promised Land síce nerobí nič zle, ale počas stopáže sa nevie rozhodnúť akým filmom chce byť a tak tu je zo všetkého tak trochu. Trochu brutality a krvi, trochu romantiky, trochu klišé, trochu emócií, ale vo výsledku to na môj vkus pôsobilo predsa len až príliš uhladene a bezpečne, a skôr by som si želal keby sa Bastard viac zameral na tú pravú historickú špinavosť (napr. po vzore The Last Duel od Ridleyho). The Promised Land mi tak v závere, napriek dvom-trom brutálnejším scénam, prišiel takým filmom pre každého. Každému dá niečo, ale náročnejších konzumentov nezasýti plnohodnotne. Fajn klasická dobová historka a toto bude určite o pár rokov rotovať v televíziách pravidelne, ale asi som bol v očakávaní o niečo intezívnejšieho zážitku. CELKOVO: 6/10 (01.01.2024)

Hundehoveder aneb dvouhodinové poměřování čuráků svéhlavě urputného Madse Sød Gedziny a parádně slizkého jutského Lømikaara. Ač je to sice téměř výhradně o sáhodlouhém čekání, až Madsovi vzklíčí brambory, jedná se o čekání tísnivě dramatické a palčivě bezútěšné, plné feudálního kokotismu, bezpráví, degenerátské svévole a odporně předsudečné diskriminace jednoho nádherného, vzdělaného, kultivovaného a hladce asimilovatelného etnika, požehnání to a přínos pro jakoukoliv společnost již déle než tisíc let, co tak skvěle kope bramborové a jiné brázdy. Jan Sladký měl tenkrát docela kliku, že zrovna kočovali po Dánsku, protože jinak by Psohlavci nepřežili ani týden a notně načesnekovaní by se v okamžiku otáčeli na cigánském rožni při tříChodové večeři. Madsovo mimické herectví je naprosto neuvěřitelné a být v tom kdokoliv jiný, minimálně půlka genia loci celého filmu by vyšuměla někam do prdele. Ten chlap neřekne pomalu ani pět replik, tváří se zdánlivě furt stejně jako pokrčený papundekl, ovšem jen nepatrným hnutím té správné brvy dokáže naprosto věrohodně vyjádřit jakoukoliv emoci a precizně a uvěřitelně by jen držkou nepochybně ztvárnil i traumatizovaný okurkový salát. Opět veliká paráda! Tudíž jedinou mou výtkou budiž, že syrové a surové rurální drama by rozhodně zasloužilo syrový a surový konec, minimálně do rocka a do dne u „božího súdu“, nebo tak… Což ta finální katarze pro otylé chovatelky koček za zenitem rozhodně nesplnila. (07.01.2024)