Bastard

Zpodobnění tvrdého zápasu s živelností přírody, lidskou podlostí a zvráceností feudálního zřízení v nádherně komorním stylu s lehce westernovým nádechem a místy tíživou a ponurou, hudebním doprovodem výborně dokreslenou, atmosférou a zároveň krásný, i když povětšinou neveselý příběh hrdého a cílevědomého samorosta, jemuž život střídavě dává a bere plnými hrstmi. 100 % (24.01.2024)

Pro představu, jak píše své historické romány Ida Jessen, nám musí stačit jediný román, který vyšel česky - Nový čas (En ny tid, 2015), protože předloha Bastarden, tedy román Kaptajnen og Ann Barbara (2020), u nás k dispozici není. A skutečně se zdá, že pro Jessenovou představuje jutské vřesoviště cosi výjimečného a inspirativního a dokáže tam situovat příběh z 18. i 20. století bez problémů. Skutečný příběh Ludviga von Kahlena (1700-1774) se samozřejmě velmi liší od románové a posléze filmové fikce, ale to samozřejmě nijak nemusí rušit divácký zážitek. Zentropa (za vydatné podpory českých řemeslníků) poslala do kin líbivý film, jehož hlavní devízou je Mads Mikkelsen a jeho boj o přežití. To celé je zabaleno do dramatu jak vystřiženého z románů Diany Gabaldonové, padouch je pořádně negativní, šlechta zdegenerovaná, obyčejný lid má srdce na dlani. Královská aféra byla dobrá, tohle je také velmi vděčný divácký zážitek. #čsfdprojekce (19.01.2024)

Hundehoveder aneb dvouhodinové poměřování čuráků svéhlavě urputného Madse Sød Gedziny a parádně slizkého jutského Lømikaara. Ač je to sice téměř výhradně o sáhodlouhém čekání, až Madsovi vzklíčí brambory, jedná se o čekání tísnivě dramatické a palčivě bezútěšné, plné feudálního kokotismu, bezpráví, degenerátské svévole a odporně předsudečné diskriminace jednoho nádherného, vzdělaného, kultivovaného a hladce asimilovatelného etnika, požehnání to a přínos pro jakoukoliv společnost již déle než tisíc let, co tak skvěle kope bramborové a jiné brázdy. Jan Sladký měl tenkrát docela kliku, že zrovna kočovali po Dánsku, protože jinak by Psohlavci nepřežili ani týden a notně načesnekovaní by se v okamžiku otáčeli na cigánském rožni při tříChodové večeři. Madsovo mimické herectví je naprosto neuvěřitelné a být v tom kdokoliv jiný, minimálně půlka genia loci celého filmu by vyšuměla někam do prdele. Ten chlap neřekne pomalu ani pět replik, tváří se zdánlivě furt stejně jako pokrčený papundekl, ovšem jen nepatrným hnutím té správné brvy dokáže naprosto věrohodně vyjádřit jakoukoliv emoci a precizně a uvěřitelně by jen držkou nepochybně ztvárnil i traumatizovaný okurkový salát. Opět veliká paráda! Tudíž jedinou mou výtkou budiž, že syrové a surové rurální drama by rozhodně zasloužilo syrový a surový konec, minimálně do rocka a do dne u „božího súdu“, nebo tak… Což ta finální katarze pro otylé chovatelky koček za zenitem rozhodně nesplnila. (07.01.2024)

Dánská variace na "Až na krev" od PTA. Krásně natočený drsný příběh z Dánského království v 18. století. Příběh tvrdých chlapů, kteří si za svými sny jdou přes mrtvoly. Depresivní atmosféra a spousta silných momentů. Líbil se mi příběh, který působí přirozeně a vůbec jsem z něj neslyšel šustění scénáře. 5* (02.02.2024)

Tolik bolesti a zmaru kvůli pár erteplím, aby nakonec hlavní hrdina pochopil, co je v životě nejcennější.. Figurky na šachovnici žánru prakticky neudělají nečekaný tah a o to více je ta hra uklidňující. Černý střelec, svými zvrhlými manýry podoben Rothově postavě z Roba Roye vs. houževnatý bílý král, kterému postupně měkne srdce na úkor něčeho, co tvrdne. Najde Spásu i na domácím vřesovišti? Vyklíčí dřív láska, nebo brambory? Kolik prolité krve ukončí všechno to protivenství? Viděli jste to Mikkelsenovo letmé gesto, kterým posvětil zvednutí klacku ze země? Tohle nemůže skončit hůř než patem.. Fire kartofler! (05.09.2024)