Hoši z Brazílie

Nenechte se zmást názvem snímku. Nejedná se o snímek z fotbalového prostředí pojednávající o „klukách opálených„ z Copacabanské pláže rozdávající fotbalovou krásu. Tady se tvrdí jiná muzika. Nehoní se balon po pláži s cílem skórovat do branky, nýbrž úkolem je sejmout během 2+1/2 roku devadesátčtyři 65-ti letých otců. Franklin J. Schaffner rozehrává na motivy Iry Levina velmi působivou podívanou se stále aktuálnější myšlenkou a to sice lidským klonováním. Pro plné vychutnání si snímku však člověk musí přistoupit na skutečnost, že je to FIKCE, jinak se může stát, že znechucen po 20 min vysouvá disk. „ Hráče „ pro tuto podívanou nemohl vybrat lepší. Ať už se jedná o Laurence Oliviera ( coby Ezru Liebermana – lovce nacistů) , tak především netradičně v záporné roli sympaťáka Gregory Pecka (coby protivníka z katogorie největších – doktora Josefa Mengeleho). K tomu jim doprovod ( nutno podotknout, že vskutku zdařile) mýchá Jery Goldsmith. * ubírám za skutečnost, že k takovýmto typům snímků neodmyslitelně patří němčina a pro těch pár případů, kdy zdravý rozum jde stranou ( viz dobrovolné zavření dobrmanů do vedlejší místnosti aj..) , přesto VELMI působivých 89%. Pro takovéto typy snímků JÁ měl, mám a budu vždy mít slabost. p.s. představa 94-ti Adolfů volně se po matičce zemi pohybujících a zlo v nich postupně klíčících je vskutku hrůzu nahánějící.... (21.02.2011)

S odstupem dobrých třiceti let už nedokáži odhadnout, nakolik tohle dílo přispělo k vlně zájmu o nácky dožívající kdesi v Jižní Americe, anebo se na ní pouze vezlo. Ale vzpomínám si velmi dobře, že v sedmdesátých letech legendy o zástupech Bormannů kujících temné pikle docela letěly a náramně se hodily do krámu bolševické propagandě jako revanšistický strašák. Charakteristicky, byli to právě Rusáci, kteří měli dávno pod palcem důkazy, že Hitler, Bormann a další z Berlína v květnu 1945 nevyvázli živí. Jenže to tutlali. --- Snad odpoustíte starci nostalgickou vzpomínku, že ta blbá doba byla v kontrastu k té dnešní poučenější alespoň v tom ohledu, že tenkrát všichni myslící lidé u nás věděli, že když Rusové něco (ne)říkají, určitě lžou. --- Nu, za Železnou oponou se už tenkrát dělaly zpravodajství i kultura především proto, aby se na nich vydělalo, a mýty o hrozivých záhadách vždycky zabírají. Uživili se na nich i naprosto průměrní, béčkoví tvůrci, což tento film hezky dokumentuje. --- (13.10.2012)

Výborný nápad ohľadom klonovania ľudí. Technika bola vysvetlená pomerne presne, čo oceňujem, keďže film vznikol takmer 20 rokov pred prvým naklonovaným cicavcom - ovečkou Dolly. Samotná kostra príbehu sa mi ale zdala rozťahaná, pričom mala pomerne dosť hluchých miest, ktoré výrazne nudili. Ešte šťastie, že tu bolo tak skvelé herecké obsadenie, človek sa mal možnosť pokochať aspoň na hercoch a ich majstrovstve. Koniec našťastie v tomto smere dojem trochu napravil. Lepší priemer. 65/100 (03.05.2019)

Rozporuplný film, který má napínavou strhující atmosféru a kvalitní herecké výkony, ale trochu naivní kostrbatý námět, který vyvolává spíše shovívavý úsměv svojí rozsáhlou prostoduchou naivností. Nacistická touha po ovládnutí světa a nastolení své představy světa a čistoty árijské rasy dostává díky klonovacím pokusům doktora Josefa Mengeleho (skvělý Gregory Peck) zřetelné obrysy možného uskutečnění. Samolibý a zlostný nafoukanec Mengele rozvíjí své zrůdné pokusy a teorie v poklidu paraguayské džungle, nesnáší pochybnosti o jím zvolené cestě, pro kterou neváhá obětovat život kohokoliv ze svého okolí. Protinacistický bojovník Ezra Lieberman (dobrý Laurence Olivier) se pouští do pátrání po příčinách současných vražd páchaných nacistickými patrioty ve prospěch nové budoucnosti Říše, aby odhalil všehoschopného muže a šokující skutečnost. Z dalších postav: nacistický pohlavár Eduard Seibert (James Mason), neochotný k velkému risku svých lidí a likvidující stopy po Mengelem v Paraguayi, Ezrova sestra Esther (Lilli Palmer), pomáhající bratrovi při honu na nacistické zločince, bývalá krutá nacistická pohlavárka Frieda Maloney (Uta Hagen), odpykávající si své zločiny ve vězení, nadšený židovský mladík Barry Kohler (Steve Guttenberg), odhalující Mengelovo plány vražd, Henry Wheelock (John Dehner), jeden z adoptivních otců, přítel Kohlera David Bennett (John Rubinstein), pomáhající Ezrovi v jeho pátrání, Mundt (Walter Gotell), jeden z poslušných nacistických pohůnků, a Jack Curry / Simon Harrington / Erich Doring / Bobby Wheelock (Jeremy Black), několik klonů Adolfa Hitlera. Zlověstné a přesto daleko za svou možností. Zrůdnost minulosti, na kterou by se nikdy nemělo zapomenout a která se objevuje v ozvěně přítomnosti. (08.06.2012)

Konečně jsem padl na adaptaci Levinova literárního řádění, o které můžu prohlásit, že je košer téměř ve všech ohledech! Hoši z Brazílie mají v zásadě čtyři devizy, kvůli nimž stojí za to se neupejpat a bezpodmínečně si je, nejlépe ihned, sehnat, pustit, vychutnat. Zde je jejich výčet: 1.) Lišácky obsazené role (geniální dvojkombinace Peck - Dr. Mengele; Olivier - lovec nacistů), které si patřičně užívají nejen oba zmínění. 2.) Zachování Irova sarkasmu, nadhledu a satiry v plné míře (!). 3.) Perfektní Goldsmithova hudba (není tomu tak dávno, co k mé nezměrné radosti, vyšla v kompletní a remasterované podobě). 4.) Nadčasové téma. Za jediný markantní mínus počítám fakt, že Schaffner se nepokouší o žádné velké umění a stařecky lpí na léty prověřených (a provařených) postupech, které možná fungují, ale zbytečně brání filmu v rozletu. Momentů, které z vykolíkovaného konceptu vybočují, je jako šafránu a bohužel se snadno ztrácejí v okolním "plevelu" (příkladem budiž skvěle sestříhaná Mengelova revize bývalé laboratoře). Asi mi nezbývá, než se utěšovat vědomím, že vůbec existují, srazit podpatky do latě a radovat se z dobrého. A toho vskutku není málo! (07.11.2008)