Reklama

Reklama

Bitva o Alžír

  • Itálie La battaglia di Algeri (více)
Trailer 2

Obsahy(1)

Bitva o Alžír v časovém rozpětí 1954–1962 rovnoměrně zachycuje jak revoluční působení alžírské Fronty národního osvobození, tak postup francouzských ozbrojených sil. V boji na život a na smrt proti sobě vystupují dva nezlomní muži: partyzán Ali-La-Pointe a podplukovník Philippe Mathieu. Skrze formu deníkových záznamů sledujeme krok za krokem povstalecké průniky z Kasby až do evropských čtvrtí. Kýžená suverenita alžírských muslimů si však vyžádá nejednu oběť na každé ze znepřátelených stran.
Jedno z vrcholných děl zpodobňující choulostivé téma boje Alžírska o vlastní svrchovanost, jejíž důsledky rezonují v Evropě dodnes. Gillo Pontecorvo si za snímek vypravený v duchu neorealismu odnesl roku 1966 hned trojité ocenění z Benátského filmového festivalu, ve stejném počtu dosáhl na nominace Americké filmové akademie. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer 2

Recenze (111)

Marek1991 

všechny recenze uživatele

Sloboda vykúpená krvou na oboch stranách. Film nie je jednostranný, ukazuje tú posadnutosť a teroristickú schopnosť Alžírčanov ubližovať nevinným, lebo ich nevinným ubližujú a vykorisťujú, ale aj tú schopnosť ubližovať a vraždiť tiež tých nevinných, čo páchali Francúzi. Je to realistické a bez príkras, bez idealizmu, tak ako to bolo. Obhajovať útlak akousi prosperitou a že to naše je lepšie než to vaše, to je choré a preto vznikal imperializmus, ktorý svojho času Francúzi, Briti, Španieli, či iní silno tlačili. Masakre striedali len ešte väčšie nepokoje, či ešte väčšia nepoddajnosť. Francúzi mali možnosť urobiť z Alžírska krajinu, kde by boli všetci spokojní, mohli im chcieť pomáhať, neurobili to, išlo tam o kolonializmus a tak sa domáci vzbúrili. To, že sa teraz zrejme nemajú podľa našeho videnia nejak dobre, to je výsledok, že to nezvládli ani oni, ale to sa dalo čakať, lebo všade bola len nenávisť, nikde spolupráca, domáci doplácali neskôr aj na svojich. No to je proste len špecifikum, nie vždy to tak musím byť a určite nemôžme považovať boj za oslobodenie za niečo zlé. To je ako keby sme povedali, že Apartheid bol správny, lebo teraz sa majú tamojší zle a dokonca ešte vraždia belochov alebo že Slovenské národné povstanie proti nacistickému režimu, ktorí vraždil Židov, Slovanov, Rómov a iných len preto, že ich chcel vyhľadiť alebo iných zotročiť, bolo zlé. Problém je, že aký odboj, akou formou je správny, nad tým môžme skôr polemizovať. Lebo v medzinárodnom meradle sa často stáva, že niekde niekto chce rozhodnúť pokojne a mierovo a nie je mu to umožnené a inde sa privierajú oči napríklad nad molotovovými koktailami hádzanými do polície, či vojakov. ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Povšechnému hodnocení a popisu se vyhnu. Mám jen dva "dotazy", na které si nedovedu odpovědět. Skutečně to byli Francouzi, kdo vymysleli odpalování náloží na veřejných místech a Arabové se to u nich naučili tak, že to dodnes patří k jejich oblíbených činnostem? Proč se používá tolik druhů mučení, na každého platí neco jiného nebo jde o plezír mučitelů? Pozn.: Ze slolupráce Pontecorva a Morriconeho se traduje několik perliček, nicméně v této době Morricone ještě nepodlehl mozartovskému pokušení. ()

Reklama

zette 

všechny recenze uživatele

Excelentne zpracovany film o boji za nezavislost Alziru na Francii. Vyborna atmosfera, vyprava, kamera a mnohdy az dokumentaristicky pohled na celou situaci dela z tohoto filmu velmi zajimavou podivanou. Myslim, ze Pontecorvo k tematu pristoupil objektivne pro obe strany. Kazdemu, kdo se alespon trochu zajima o svetove politicke deni 20. stoleti tento film doporucuji. Vubec jsem necekal tak kvalitni pocin, ktery me zaujal od zacatku do konce. Jedina vytka k nekterym hereckym vykonum Alziranu. ()

GilEstel 

všechny recenze uživatele

Takřka reportážním způsobem natočené dokumentární drama, mapující krvavé události spojené se vznikem samostatného státu Alžír. Italský film, sic natočený za finanční podpory alžírské vlády, zůstává ve svém vyznění velmi objektivní k oběma zúčastněným stranám, jak k revolučnímu hnutí, tak francouzské kolonialistické vládě. I tak bylo tohle dílko ve Francii po mnoho let zakázáno. Snímek v celku důsledně upozaďuje politickou rovinu problému a staví do popředí utrpení a strádání civilního obyvatelstva uprostřed anarchií zmítaného města. Nejde jen o sledování detailního postupu teroristických útoků a následných brutálních represí, ale i o myšlení a psychické tlaky, kterým je civilní obyvatelstvo ve vypjaté atmosféře vystaveno. Rodina, přátelství, víra, svoboda a sebeobětování, se stávají synonymem motoru života každého člověka. Významný je blízký pohled do života některých důležitých postav, aniž by některá strhávala přehnanou pozornost (Ve filmu hrají většinou neherci.). V hlavní roli tak zůstává po celou dobu válka se všemi svými důsledky. Dramatický ráz jednotlivým scénám přidává originální hudba, na které se krom známého komponisty Morriconeho podílel i sám režisér Pontecorvo. Významný film, který připomíná, že historie se stále opakuje. ()

misterz 

všechny recenze uživatele

S dokumentárnou precíznosťou pohľad na udalosti krvavých rokov, ktoré predchádzali vzniku Alžíru. Oceňujem hlavne snahu o realistické stvárnenie taktiky partizánskeho boja povstalcov, ktoré dokonca miestami budilo dojem ako keby išlo o autentické zábery. Na druhú stranu si ma však snímok nedokázal nijako pocitovo pripútať ani vo mne vzbudiť nejaký bližší záujem či už o postavy alebo o tieto smutné udalosti. Tiež niektoré akčnejšie scény sa mi zdali pomerne výrazne naivne-amatérsky zahrané. Za najväčší prínos snímku považujem jeho veľkú bohatosť na informácie a myšlienky, ktoré v súčasnosti naberajú na význame (napr. ohľadom multikulti spoločnosti), a s ktorými si už každý divák musí naložiť po svojom. 70/100 ()

Galerie (22)

Zajímavosti (18)

  • Film je na 120. místě v seznamu 500 nejlepších filmů všech dob podle časopisu Empire. (Terva)
  • Jediný film v celé historii Oscarů, který byl nominován ve dvou po sobě nenásledujících letech. Konkrétně za roce 1966 získal nominaci na nejlepší zahraniční snímek a za rok 1968 dodatečně ještě dvě nominace. Za scénář a režii. (DaViD´82)
  • Režisér Pontecorvo získal na film dotaci i od alžírské vlády. (Hans.)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno