La battaglia di Algeri
The Battle of Algiers
Obsahy(1)
Bitva o Alžír v časovém rozpětí 1954–1962 rovnoměrně zachycuje jak revoluční působení alžírské Fronty národního osvobození, tak postup francouzských ozbrojených sil. V boji na život a na smrt proti sobě vystupují dva nezlomní muži: partyzán Ali-La-Pointe a podplukovník Philippe Mathieu. Skrze formu deníkových záznamů sledujeme krok za krokem povstalecké průniky z Kasby až do evropských čtvrtí. Kýžená suverenita alžírských muslimů si však vyžádá nejednu oběť na každé ze znepřátelených stran.
Jedno z vrcholných děl zpodobňující choulostivé téma boje Alžírska o vlastní svrchovanost, jejíž důsledky rezonují v Evropě dodnes. Gillo Pontecorvo si za snímek vypravený v duchu neorealismu odnesl roku 1966 hned trojité ocenění z Benátského filmového festivalu, ve stejném počtu dosáhl na nominace Americké filmové akademie.
(Česká televize)
Videa (1)
Recenze (111)
První věc, co tomu chyběla, bylo neukázání toho koloniálního útlaku, kterého se chtěli Alžířané/Arabové zbavit. Takže film začíná a pokračuje tak, že arabští teroristé vraždí francouzské policisty zezadu a střílí do nich nepřipravených a neozbrojených. Potom to pokračuje tak, že arabští teroristé vyhazují do vzduchu kluby a kavárny plné nevinných lidí a tak začnete Francouzům fandit v tom, jakým způsobem získávají informace a postupují ve vyhlazování FNL. Nu a končí to záběry na zfanatizované řvoucí opice. Takže mi jaksi uniká smysl filmu, pokud neměl být takový, jak na mě působil. ~~~ Druhá věc, kterou jsem moc nepobral, byli italsky mluvící Francouzi. Proč Ital točí italsky francouzskou historii v Alžíru? Italsky mluvící Francouzi působili jako špatný vtip. A když jsme u toho, výběr ksichtu hlavního "Alžířana" taky stál za to. ~~~ Za poněkud pohnutou historii a Jeana Martina **, zbytek nic moc. ~~~ Pohled na tehdejší Alžír očima samozvaných bojovníků za svobodu - teroristů. ()
Už mám pomaly strach vracať sa k filmom, ktoré som obdivoval v mladosti. Väčšinou to znamená odobratie jednej až dvoch hviezdičiek. Bitka o Alžír je výnimkou. Aj po takmer pol storočí je to úžasný film, ktorým kdečo začínalo. Už bol spomenutý Paul Greengrass s jeho Krvavou nedeľou i dokumentárne sfilmované Capoteho Chladnokrvne. Aj Ennio Morricone bol tým, ktorý vo svojich začiatkoch v spolupráci s Pontecorvom vytvoril fascinujúci hudobný doprovod k dramatickému deju. Nedá sa nespomenúť ani všadeprítomná a zatiaľ neroztrasená kamera. Aj keď mi ľavicový uhol pohľadu nevyhovuje, musím uznať, že režisér sa aspoň snažil o vyváženosť. Prehlásenie plk. Mathieua skvele stvárneného Jeanom Martinom na adresu politikov je aktuálne dodnes (viď napr. Guantanamo). ()
Pozerať film Bitka o Alžír v decembri 2015 je iné, ako ho pozerať v októbri 2015. Tento film je totiž dôkazom, že skutočne hodnotné diela kinematografie získavajú časom nové rozmery. Je len otázne, či je to dobre, alebo zle, inými slovami je film dôkazom toho, že sa dodnes nič nezmenilo a ani sa nikdy nezmení. Ostatné, čisto filmové zložky tu už ospevované boli, takže môj komentár je iba dodatkom k vyslovenému. ()
Povšechnému hodnocení a popisu se vyhnu. Mám jen dva "dotazy", na které si nedovedu odpovědět. Skutečně to byli Francouzi, kdo vymysleli odpalování náloží na veřejných místech a Arabové se to u nich naučili tak, že to dodnes patří k jejich oblíbených činnostem? Proč se používá tolik druhů mučení, na každého platí neco jiného nebo jde o plezír mučitelů? Pozn.: Ze slolupráce Pontecorva a Morriconeho se traduje několik perliček, nicméně v této době Morricone ještě nepodlehl mozartovskému pokušení. ()
10/10 Hustota - na takoveto drsne podani skutecnosti by se amici se svou korektnosi ted uz nikdy nezmohli - ja jsem jenom valil oci, jak neco takove vubec mohlo vzniknout. Nehlede na to, ze latka terorismu a souziti narodu je aktualni porad - frantici se snazi byt objektivni a umi, jak dokazali pozdeji v La Haine. Hustota a ten Jean Martin s cigem je fakt fyborny. ()
Reklama