V hlavě 2

O první díl se režisérsky postarali Ronnie Del Carmen a pixarovský veterán Pete Docter, který režíroval Příšerky s.r.o., Vzhůru do oblak nebo Duši. V hlavě 2 dostala na starost režisérka Kelsey Mann a jde o její první velký projekt. Mann získala zkušenosti jako scénáristka, a vytvořila pár kraťasů pro Pixar, ale nikdy nedostala na starost velký a očekávaný celovečerní film. Ale u Pixaru lidem věří a dávají jim šanci vyniknout. A tento risk Pixaru vyšel a Kelsey Mann odvedla parádní práci, která prvnímu dílu nedělá ostudu. Mann a scénáristé se rozhodli, že zopakují to, co fungovalo minule a přidají k tomu nové atrakce, nové postavy, nové výzvy. Naštěstí to všechno dělají nenásilně a přirozeně, takže jsem nikdy neměl pocit, že je to dělané na sílu nebo to působí nepatřičně. Mann má velmi sebevědomou režii, kterou ukáže hlavně v akční pasážích - hokejové scény jsou parádně natočené. Krásně se jí povedlo uvést do děje nové postavy, moc hezky funguje humor, a film dokáže být správně dojemný. Takže ve výsledku Mann splnila to, co splnit měla, a dodala přesně udělaný pokračovaní.  Osobně jsem se trochu bál jakým způsobem budou nové emocionální postavy fungovat v rámci příběhu a vnitřního fungovaní světa a děje. Pixarovský scénáristé si tuto otázku položili taky, a přišli s hezkým a elegantním řešením, které mi sedlo. Nové emocionální postavy jsou zajímavé, osvěžují děj, a přináší kupu emocionálních scén, které v nás dokáží vyvolat ty správné emoce, a zamyslet se nad tím, co v našem životě prožíváme. Je hezké, že se tvůrci snaží dětem/puberťákům vysvětlit, že mít úzkosti a stres je normální, ale je potřeba o tom mluvit, a nenechat se tím ovládnout. Že je důležité mít v životě radost a vážit si kamarádu a pravého přátelství. Musím říci, že se mi dost líbilo to, jakým způsobem spolu jednotlivé emoce fungují, jak se doplňují, a jaké dokáží vytvářet protipóly. Velmi hezky je to vidět na vztahu Radosti a Úzkosti, které chtějí pro Riley jen to nejlepší, ale každá volí jiný přístup. V první díle musela Radost přijmout to, že Smutek je pro člověka důležitý, a ve druhém to samé musí naučit Úzkost a vysvětlit jí, jak to chodí. Tvůrci zde znovu dokazují velký cit pro práci se složitými tématy, které parádně rozpracovávají a dospělý diváci je hodně docení. Nové lidské postavy z mého pohledu fungují přesně, a splňují to, co splňovat mají. Bylo osvěžující, že se film soustředí jen na dívky, a řeší se sport a přátelství. Je dost sympatické, že tvůrci neměli potřebu tam na sílu cpát mužské postavy, nebo nějakou chlapeckou postavu, do které by se hlavní hrdinky zamilovaly.  Film po technické a vizuální stránce vypadá fantastický a je radost na něj koukat. Tvůrci přišli s řadou luxusní detailů, vyhráli si jednotlivými scénami, dynamikou, a je vidět, že mají stále originální nápady a nebojí se rozšiřovat daný svět a pracovat s ním do větší hloubky. Po filmařské stránce jde o skvělé řemeslo. A úsměv na tváři mi vykouzlil hezký soundtrack, který je o dost jiný, než byl v prvním díle. A teď se koukneme na zápory. Největší zápor celého filmu je ten, že se jede až moc na velkou jistotu. Prostě se dějí věci, které jsme viděli už v prvním díle a tvůrci je jen zasazují do nových kulis. I ta celková pointa je "skoro" stejná jako byla v prvním díle. Ta sázka na jistotu trochu zamrzí, protože, kdyby byli tvůrci trochu odvážnější, tak by film jako celek působil více svěže. Druhý díl V hlavě mi dost sedl. Krásně jsem se na film naladil a užil jsem si ho. Tvůrcům se povedlo ve mě vyvolat ty správné emoce, a jednotlivé scény mě dojali, přesně tak jak měly. Je to moc hezký a povedený animovaný film s přesahem, který toho nabídne mnohem více, než se na první pohled zdá. Jediný problém je ten, že první díl nám to vše ukázal o trochu lépe a elegantněji. V hlavě 2 je krásný animovaný film, který bude bavit jak děti, tak i dospělé. (21.07.2024) (méně) (více)