Propast

V roku 1984 natočil režisér James Cameron prvú časť kultového "Terminatora". V roku 1986 odštartoval legendárnu sci-fi horrorovú sériu "Votrelec" a o tri roky neskôr zrežíroval klaustofobickú, atmosferickú chuťovku "Priepasť". Obdivuhodná bilancia tohoto geniálneho amerického filmára. "Priepasť" ma ohromila hneď na prvé pozretie a dodnes ho považujem za najlepšie podmorské filmové dobrodružstvo, čo som videl. Skvelý, dychberúci, nadčasový snímok. Perfektné triky, výborné herecké výkony, tajomno, napätie. **** (28.11.2018)

Pro mne to nejlepší z Camerona. Výtečná režie, perfektní atmosféra a docela příjemný příběh, který kazí jen přihlouple otevřený závěr, zjevně udělaný na zakázku "aby to dobře dopadlo". Jïnak ale považuju tuhle podmořskou variaci na Blízká setkání třetího druhu za jeden z nejlepších dobrodružných filmů made in Hollywood, k čemuž rozhodně přispívá i výtečný Ed Harris v roli chlapáckého kapitána podmořské stanice. K onomu zmíněnému závěru – ve speciální edici je rozšířen a dokreslen do sice velice naivně proklamativního, ale přesto lepšího tvaru. Přinejmenším se dozvíte, proč to ti malí průhlední mužíčci všechno dělají. (27.01.2004)

V době uvedení do kin mě Propast minula a zhlédl jsem ji až nyní v rámci zaplňování mezer ve světě kinematografie. Nemůže mě tím pádem ovlivnit jakákoli nostalgie a Cameronův slavný snímek můžu bez problémů srovnat se současnou nabídkou v příslušném žánru. Hlavní předností Propasti kdysi nesporně byly špičkové triky, které ale pochopitelně s plynoucími léty ztrácejí svůj lesk, a v plné nahotě se tak může projevit trivialita zápletky a beznadějná průměrnost scénáře. Navíc ono pojetí slaďoučkých mimozemšťánků, kteří vám přátelsky kynou na pozdrav a jsou tak milí, že byste si je z fleku nastěhovali do obýváku, mě opravdu vadí a jsem k němu vstřícný pouze v případě E.T. mimozemšťana. Co zůstává, to je precizní Cameronova režie, za kterou si Propast zaslouží třetí hvězdičku, byť vzhledem k přepálené stopáži není až tak přesvědčivá. V poslední třetině se už film tak vlekl, že jsem si toužebně přál, aby kdysi Cameronovi došly finance a byl nucen svůj kousek rychle utnout... Celkový dojem: 50 %. Nemůžu si pomoct, ale k neslanému nemastnému hodnocení přispívá i absence nějaké hlubší myšlenky. Holt, Vesmírná odyssea 2001 to opravdu není. (02.06.2010)

Dráždila mě ta myšlenka i při druhém sledování Avatara. Co mi na Cameronovi tak děsně vadí? U Propasti, kterou jsem zhlédl až poté, to bylo už zcela jasné: Cameronova snaha po předávání "poselství" je příliš primitivní, prvoplánová a nutně naprosto zbytečná a neefektivní. Podává ho totiž podle mého mínění přesně takovým způsobem, aby si lidi při jeho sledování řekli: "Ach můj bože! To je hrozné!" a poté se vrátili ke své večeři, aniž by to v nich zanechalo jakoukoli hlubší stopu. Přesně, jak to řekl Jack Daglish v Hotelu Rwanda... Vytvořením technicky dokonalého filmu s jednoduchým příběhem, černobílým a schematickým vykreslením postav a v závěru apelováním na lidi rychlým sestřihem záběrů z koncentráků podle mého názoru nemůže režisér dosáhnout žádného "morálního" úspěchu. Jen finančního... Je to jen zábava a to "poselství" je tam naprosto nadbytečné. Jenže kvůli němu ho režisér točil. Je tedy zbytečný celý film? Tento styl kinematografie mě docela míjí... (17.01.2010)

Výborný zvuk, výborné vizuální efekty, výborná výprava – výborný blázen do potápění James Cameron. Celkovému vyznění navíc hraje do karet totálně sympatická dvojice Ed Harris a Mary Elizabeth Mastrantonio. Izolovaný podmořský svět Cameron zužitkovává do posledního dechu/kapky. Propast vtahuje postupně. Nenásilně. Je vlastně komorní podívanou (kterak skupinka z podmořské ropné věže pomáhá námořnictvu při záchraně ztracené atomové ponorky), která nechce platit za látku, ve které padají mrakodrapy, a vlna tsunami bortí jednu část dálnice za druhou. Scénami pod vodou skličující Propast je Cameronovým nejméně mainstreamovým filmem, tvůrce její kouzlo krom jiného staví na neustálém očekávání toho, co přijde za pět minut. A daří se mu to. Slavný Kanaďan, kvůli kterému chodí do kin masy lidí, neopomenul lehce násilně připojit poselství o tom, jak se k sobě neumíme chovat – holt, zase to nepoučitelné lidstvo (v Avataru kupříkladu bojoval za deštné pralesy), ale nechejme mu to. Vedle toho totiž jeho na svou dobu technicky vypiplaný sci-fi thriller obsahuje hned několik dokonalých momentů a sekvencí (ďábelský Michael Biehn, pád jeřábu, jen jeden skafandr, pokus o „utopení“ a následné oživování, souboj miniponorek nebo finální pád do temnoty). 80% (30.11.2013)