Jeden život

Příběh britského Schindlera, který má pro Československo silnou hodnotu. Doposud televizní James Hawes plní pozici schopného televizního rutinéra, kromě lidského výkonu Anthonyho Hopkinse ovšem Jeden život stojí za pozornost především díky skutečně působivé a především emocionální výpovědi o lidském příběhu, který svádí k zamyšlení a je nevyhnutelně aktuálnější, než by člověk sám chtěl. Ten, kdo zachrání jeden život, zachrání svět.... (02.02.2024)

Moc pěkný snímek, který je především hereckým koncertem sira Hopkinse. Je velká škoda, že se režie neujal někdo lepší a nezdůraznil tak dramatičnost událostí. Co mě však mrzelo ještě víc, že tenhle film nenatočil český režisér. Proč se čekalo tak dlouho, než byl příběh Nicholase Wintona zfilmován? Každopádně díky i za toto ztvárnění. (05.02.2024)

Chápem, že nie každý videl film Nickyho rodina, zďaleka nie diváci mimo Česka a Slovenska. Ja som ho videl a preto mi tento film nepripadal zas tak výnimočný. Výnimočný je tu akurát Anthony Hopkins, všetko ostatné má rezervy. Asi najviac ma zarazila stopáž. 108 minút pre film s takouto tématikou? O človeku, ktorý je stelesnením ľudskosti? Myslím, že N. Winton by si zaslúžil naozaj poctivý, min. 2 hodinový film. Neviem, no občas som mal pocit, že sledujem nejaký tv film, pretože výprava a celkovo scény z vojnových čias neboli nic moc. Najdojemnejšia je scéna z tv štúdia, tú však už poznáme zo spomínaného filmu Nickyho rodina. Celkovo je to film skôr pre divákov, ktorí netušia kto bol pán Winton. Ja osobne som čakal o čosi viac. Myslím, že si nezaslúži tak vysoké postavenie v top 300 naj filmov. Za tému áno, za spracovanie určite nie. Film 70%. Hopkins 100%. (26.05.2024)

Dotek dobra. V linii před vypuknutím války filmařsky rutinní, neobjevné, skoro až televizní. Ta druhá o ryzí skromnosti a velkém srdci to ale plastičností Hopkinsova projevu dokonale kompenzuje. Notoricky známé scény z televizního pořadu That's Life měly být emoční náloží, na mě ale nejvíc zapůsobila až ta poslední u bazénu. Pohled na tu spoustu nových větví stromu života možná otupí pocit viny, že z těch uschlých byly kdysi vyrobeny listy papíru, co zůstaly nepopsané.. (05.08.2024)

Už dlouho ve mně nezanechal film takovouto emoční stopu, jako příběh Nickyho Wintona a jeho "dětí". Samotný Winton pochopitelně zaslouží v maximálmí míře glorifikovat a samotný jeho příběh je 5* v plné míře, ale když k tomu tvůrci přidali ještě takovéto emocemi narvané provedení, tak se nebojím už takto ze začátku roku říci, že je to pro mě jeden z filmových vrcholů roku. Cením také četného využívání naší mateřštiny a zapojení domácích herců, kdy to ještě více přidává filmu na autentičnosti. Dneska už je opravdu málo takovýchto filmů, a ještě méně lidí, jako byl Nicholas Winton. (08.02.2024)