Režie:
Ladislao VajdaKamera:
Heinrich GärtnerHudba:
Bruno CanforaHrají:
Heinz Rühmann, Siegfried Lowitz, Michel Simon, Gert Fröbe, Ewald Balser, Emil Hegetschweiler, Margrit Winter, Max Haufler, Heinrich Gretler, Traute Carlsen (více)Obsahy(1)
Ve švýcarském kantonu bylo nalezeno tělo zavražděné malé holčičky. Pátrání se ujme (Heinz Rühmann) v roli policejního komisaře, který zvolí k vypátrání bestiálního vraha riskantní experiment. (tahit)
Recenze (72)
Úlně jsem se zalekl, že zde není žádný komentář k této kriminálce. V tomto filmu je velmi hezky popsán kriminalistký postup v pátrání po vrahovi dětí. Současně máme možnost nahlédnout i do sokroumého života téhle bestie . Film by s napětím obstál určitě i v dnešní konkurenci. Tenhle komentář se stal za bíleho dne ! ()
S potěšením jsem se po letech znovu podívala na tuto klasickou detektivku. Obávala jsem se, že si pokazím dojem určitou současnou naivitou a daní z uplynulého času šedesáti let od natočení, ale zbytečně. Snímek si zachoval napínavou atmosféru z doby vzniku umocněnou černobílým obrazem a skvělými hereckými výkony i slušným dobovým dabingem. Kdysi před lety při prvním shlédnutí jsem nemohla v noci usnout a po prožitém strachu bych si od cizího člověka nevzala žádnou sladkost. Mělo to na mne výchovný vliv. Nadčasový příběh. ()
U přednášky k této krimi klasice mě překvapila informace, že Dürrenmatt nejprve napsal scénář snímku (a to ještě na podnět režiséra maďarského původu Vajdy), tepve po jeho úspěšném zfilmování vytvořil na stejný námět román Slib, který se v několika zásadních věcech liší. - Pokud jde o film samotný, mírně mě zklamala jeho celkem nenápaditá, velmi klasická režie. Scénář se dá chápat spíše jako mírná parodie na detektiní romány, využívající všech jejich klišé - v čele s geniálním nadporučíkem Matthäiem, jemuž každá sebeabsurdnější scéna přinese drobný klíč k vypátrání vraha (ten přesně odpovídá popisu Matthäiova stejně neomylného přítele psychiatra, který psychologický profil pachatele sestaví na základě jedné dětské kresby). Výborné jsou herecké výkony. Vedle představitele policisty Heinze Rühmanna zaujme i padouch: budoucí Goldfinger Gert Fröbe. ()
Aj na svoj vek prekvapivo dobre fungujúca zápletka. Veľká výhoda tejto detektívky (o trileri nemôže byť ani reči) je obeť, resp. obete v podobe malých dievčat, ktoré tomu dodávajú zaujímavú príchuť (a to nemám na mysli čokoládovú). Záver síce nie je to, čo by som od takéhoto námetu očakával, viackrát film postráda vierohodnejšiu logiku a dej je niekedy prílišne skratkovitý, napriek tomu je pútavý a po väčšinu času záživný. ()
Film má dvě části. V jedné je vyslýchán svědek, co objevil v lese dívčí tělo. Děsivý nátlak je psychicky brutální, podtržen ještě venkovským lynčem. Ve druhé pátrání pokračuje. Expresivní černobílá kamera, sugestivní hudba a solidní herecké výkony potěší. Gert Fröbe (Schrott) nemusí mluvit, stačí jen výraz jeho tváře, aby člověku přeběhl mráz po zádech. Ze všech filmových verzí Dürrenmattovy předlohy je tahle stále ta nejlepší. Hodnocení ponechávám. ()
Galerie (22)
Photo © Deutsche Film Hansa
Zajímavosti (7)
- Role pedofilního Schrotta pomohla Gertu Fröbemu k pozdější roli zloducha v bondovce Goldfinger (1964). (ČSFD)
- Hlavní hrdina ve filmu jezdí na tehdejší dobu luxusním vozem Opel Kapitän vyráběným v letech 1953–1958. (Muffino)
- Natáčanie prebiehalo od 22. februára do apríla 1958 neďaleko Zürichu a Churu. Interiéry boli natočené v Praesens-Film Atelier a Spandau Studios v Berlíne. (Arsenal83)
Reklama