Svítání Zulů

Dve tretiny filmu sa nesú v úplne pokľudnom duchu, nič nenasvedčuje tomu na aký masaker je tu zavarené. Známe herecké tváre majú v podstate presne a rovnomerne podelené úlohy, žiadny z nich nevyčnieva, zdá sa, že každý má rovnaký priestor. Najsilnejšou stránkou filmu sú bezpochyby davové scény a záverečný masaker. Bojové scény sú dosť presvedčivé a anglická hrdosť dostala poriadne na frak. Byť tak jedným z vojakov, tak idiota , ktorý si v kľude rozdával strelivo, vlastnoručne odstrelím. 80%. (02.09.2010)

Tak se kdysi točily historické velkofilmy. Krásný kontrast dobové viktoriánské načančanosti a tvrdé reality. Scéna na zahradní slavnosti, kde všichni mluví vznešeně a představují si vedení války v bílých rukavičkách skvěle vyjadřuje dobovou mentalitu vyšší společnosti, pocit nadřazenosti a neomylnosti. Bitva na konci natočená hezky postaru, se spoustou komparsu, působí mnohem opravdověji než počítačem namnožené armády dneška (I když do Bondarčuka tomu něco chybí). Líbí se mi scéna, kde seržant, který vydává munici, pomalu odšroubovává víka, zatímco vojáci na něj řvou aby přidal. Škoda, že takhle se už dnes netočí. (19.04.2010)

Působivý film. Nemám příliš v oblibě válečné téma, ale tento film je tématem i zpracováním výrazně jiný. Přestože byly ztráty na obou stranách přibližně stejné (1329 na straně Britů, přibližně 1000 na staně Zuluů), je to možné považovat za vítězství Zuluů a nejtěžší porážku moderní armády domorodým vojskem. Víc o bitvě u Isandlwany: http://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_u_Isandlwany (02.02.2010)

Přesná rekonstrukce? To je dost dobře možné, ale pouze z britské strany. Angličané jsou tu totiž vykresleni jako hrdinní sympaťáci bojující do posledního dechu, kteří nikdy neustoupí a když jim dojde munice, mlátí nepřátele klacky. Na druhou stranu Zuluové jsou tu vykresleni jako masa nenávistných negrů bez toho, aby se vyprávění nějak zaměřilo na jejich vůdce, jejich myšlení a strategii. Prostě se jenom valí jako vichřice a tvůrci vyvolávají pocit, že oni jsou ti zlí, co to všechno vyvolali. Možná, že to tak bylo, od filmu bych ale očekával nestranný pohled bez nadržování a přehnaně patetických záběrů (britská vlajka v řece vítězí). Navíc, jak trefně poznamenal DaViD´82, režisér vůbec nevyužil tisícihlavé (a jistě ne levné) davy statistů a tohle eso v rukávu nevytáhl až do závěrečných titulků. S takovým Davidem Leanem na režisérské sesli by to určitě byla jinačí podívaná. (01.03.2010)

Tohle je vlastně prequel mého milovaného snímku Zulu. Cy Endfield, režisér původního skvělého filmu, se tentokrát posadil k psacímu stroji a rozhodl se nám ukázat, kdo, jak, s kým a proti komu bojoval v bitvě u Isandhlwany, v té, jejíž následky vidíme na začátku Zulu. Režie se chopil Douglas Hickox, obsazení je vskutku hvězdné, k dispozici tentokrát bylo i mnohem více komparzistů a vlastně úplně všeho… Tak kde se u všech čertů stala chyba? Mr. Endfield promine, ale tou chybou je právě jeho scénář. Sice si dal záležet na tom, aby příběh zaplnil co největším počtem skutečných postav, jenže zapomněl je jakkoliv rozepsat, charakterizovat, prostě přiblížit nám. Čili než začne bitva, kterou divák vyhlíží už od úvodních titulků, uplyne něco přes sedmdesát minut, během nichž se spolu baví strašně velké množství lidí, kteří mají tváře Burta Lancastera, Petera O´Toola, Nigela Davenporta, Boba Hoskinse, a nebýt toho, že je hrají právě tyhle veličiny, neměli bychom ani páru, o koho jde. Z filmu se brzy stane nezřízený chaos (ne nepodobný oné bitvě) a každý divák, který si udrží přehled o tom, kdy se armáda rozdělila na části, kde která z jejích částí právě je a na koho to ti Zuluové útočí, má můj obdiv. Ano, když začne vyhlížená a musím říct, že dobře natočená šarvátka (která se ovšem ničemu ze zmíněného filmu z roku 1964 nevyrovná), je to už všechno jedno… Ale takhle dobrý film nevypadá. O tom, jak jsou tu angličané vylíčeni jako hrdinní rekové a černoši jako ta nejhorší cháska, ani nemluvím.__P.S. Elmer Bernstein se Johnu Barrymu nevyrovnal jedinou notou.__P.P.S. Zulu je nepřekonatelné, kdyby o tom někdo pochyboval. (05.02.2012)