Ulzanův nájezd

Kvalitní western nepostrádající napětí jak v prvním plánu honičky za uprchlou indiánskou tlupou, tak v druhé rovině psychologické bitvy mezi čerstvě vyškoleným předpisovým poručíkem, zkušeným traperem a indiánem, jejichž vidění světa je natolik odlišné, že hledání průsečíků je samo o sobě zajímavým dramatem. (15.09.2013)

Jeden z nejrealističtějších a nejsurovějších westernů. Děj je vlastně prostý - skupina asi 30 Indiánů uprchne z rezervace, ukradne koně a vydá se na loupežnou výpravu. Po její stopě se vydává oddíl vojáků pod vedením nezkušeného poručíka a až moc zkušeného (= znechuceného) starého stopaře. Absolutně neromantická honička bez hrdinů s místy brutálními scénami a výborně napsanými postavami. (29.11.2005)

Copak tady máme? Pochopitelně konec 19. století, jihozápad USA a indiánskou rezervaci, ze které si "drzí" Apačové dovolili utéct, když do ní byl jejich lid násilně nahnán aby nepřekážel zájmům vlády a bílých osadníků (to se ale už nedovíme). Velká početná skupina označovaná pomalu za armádu v počtu osmi Apačů a jednoho teenagera, vyrazí směr pustina, aby mohli provětrat koule i jinde než jen ve frontě na chlast, na který je bledé tváře účelově navykly. Jejich cílem je vraždění, znásilňování nebohých blondýn, vyřezávání vnitřních orgánů z těl bělochů, upalování koulí a snad i kanibalismus a vaření nemluvňat v polním kotlíčku na guláš by tato filmová sebranka Apačů dokázala. S tím se pochopitelně hrdinná armáda Spojených států amerických nemůže jen tak srovnat, protože indián mimo rezervaci = automatický nepřítel uvnitř státu, i kdyby se jednalo o ženy a děti. Velitelství tedy vysílá stíhací komando vedené vysloužilým stopařem a naprostým zelenáčem v roli vojenského velitele. Výsledek je překvapivě drsný, nekompromisní a bez zbytečných kudrlinek. Nemohu se ovšem srovnat se skutečností, že závěrečná přestřelka byla tak nesmírně impotentní, že úplně pokazila celkový dojem z filmu. Film rovněž sráží fráze vojáků o nesmírných zrůdnostech indiánů a smutné povzdechnutí nad apačským chováním k ženám, a další povídačky, které pronášeli u večerních ohňů jen aby ještě více démonizovali indiány v očích diváka. Je to zkrátka ten druh filmu zcela typický pro Hollywood minulého století, kdy byl indián synonymem pro krvelačný stroj na zabíjení bez špetky duše, myšlenek a smyslu života. Přesto dávám 3*, protože z armády US tento film nedělá žádné hrdiny, což je v podobných filmech zachycujících stejné období a téma dost běžné, i když ta samá armáda neměla ve svých "válkách" kolikrát jiného nepřítele než jen indiánské tábory plné žen a dětí. Mimochodem, Apači skutečně byli velmi bojovným a nekompromisním kmenem, to jen abych nevzbuzoval podobný dojem jako Kája Máj s Vinnetouem na chorvatských skalách znázorňujících Texas. 60% (18.07.2012)

Aldrichovy Apači ukazují indiány dokonce v mnohem realističtějším duchu, než současné westerny, nejsou to žádné ušlechtilé duše splývající s přírodou a trousící životní moudra k natvrdlým bílým tvářím. Tihle indiáni neznají dobro ani zlo, pouze sílu, kterou lze načerpat zabíjením, mučením a znásilňováním nepřátel. Dost možná ten nejrealističtější pohled na vztah bílého a rudého muže, jaký jsem doposud viděl. (02.09.2014)

Veľmi silná scéna v ktorej Apači zmasakrujú mladú ženu a keď jej chcú odrezať prst aby si vzali jej prsteň jej malý syn prsteň za pomoci slín z prsta dostane aby telo jeho mrtvej matky čierny rasisti ešte aj neznetvorili. Nádherná scéna ktorá vystihuje nenávisť iných rás voči belochom, inak priemerný western. (09.08.2020)