Ulzanův nájezd

Poměrně pozoruhodný western. Bez nažehlené romantiky, dost drsný epický příběh pronásledování banditů (= Apačů) v Arizoně. Dialogy jsou možná vzhledem k prostředí malinko salónní, nápovědné. --- O Apačích jsem něco četl a řekl bych, že jsou tady vylíčení s trochou nadsázky. Opravdu jen trochou. Myslím, že jejich sadismus nebyl z plezíru ani z pověr, nýbrž jako bojová metoda; něco jako u Mongolů. A fungovalo to, lidi byli z Apačů náležitě posraní. Ale tohle zkreslení je zcela zanedbatelné ve srovnání s politicky korektními blbinami, které v následujících desetiletích ovládly svět. (29.07.2021)

Parádní western, který opravdu patří mezi ty nejbrutálnější v žánru. Ovšem Robert Aldrich drsné scény nepojal nijak prvoplánově a film na nich nestojí. Nosnými pilíři tohoto nikterak dějově složitého díla jsou perfektně napsané postavy od zkušeného zvěda, přes mladého poručíka až po indiánského stopaře a jejich psychologická prokreslenost. "Ulzanův nájezd" je jednou z mistrovských ukázek deziluzivního westernu 70. let. Romantika dobývání divokého Západu je ta tam. Stateční pionýři i ušlechtilí rudí válečníci jsou rovněž pasé. Zbyla jen parta z rezervace uprchlých vrahů a jeden vojenský oddíl unavených vojáků s rozkazem dopadnout je, živé či mrtvé. 90%. (04.07.2010)

Veľmi silná scéna v ktorej Apači zmasakrujú mladú ženu a keď jej chcú odrezať prst aby si vzali jej prsteň jej malý syn prsteň za pomoci slín z prsta dostane aby telo jeho mrtvej matky čierny rasisti ešte aj neznetvorili. Nádherná scéna ktorá vystihuje nenávisť iných rás voči belochom, inak priemerný western. (09.08.2020)

Copak tady máme? Pochopitelně konec 19. století, jihozápad USA a indiánskou rezervaci, ze které si "drzí" Apačové dovolili utéct, když do ní byl jejich lid násilně nahnán aby nepřekážel zájmům vlády a bílých osadníků (to se ale už nedovíme). Velká početná skupina označovaná pomalu za armádu v počtu osmi Apačů a jednoho teenagera, vyrazí směr pustina, aby mohli provětrat koule i jinde než jen ve frontě na chlast, na který je bledé tváře účelově navykly. Jejich cílem je vraždění, znásilňování nebohých blondýn, vyřezávání vnitřních orgánů z těl bělochů, upalování koulí a snad i kanibalismus a vaření nemluvňat v polním kotlíčku na guláš by tato filmová sebranka Apačů dokázala. S tím se pochopitelně hrdinná armáda Spojených států amerických nemůže jen tak srovnat, protože indián mimo rezervaci = automatický nepřítel uvnitř státu, i kdyby se jednalo o ženy a děti. Velitelství tedy vysílá stíhací komando vedené vysloužilým stopařem a naprostým zelenáčem v roli vojenského velitele. Výsledek je překvapivě drsný, nekompromisní a bez zbytečných kudrlinek. Nemohu se ovšem srovnat se skutečností, že závěrečná přestřelka byla tak nesmírně impotentní, že úplně pokazila celkový dojem z filmu. Film rovněž sráží fráze vojáků o nesmírných zrůdnostech indiánů a smutné povzdechnutí nad apačským chováním k ženám, a další povídačky, které pronášeli u večerních ohňů jen aby ještě více démonizovali indiány v očích diváka. Je to zkrátka ten druh filmu zcela typický pro Hollywood minulého století, kdy byl indián synonymem pro krvelačný stroj na zabíjení bez špetky duše, myšlenek a smyslu života. Přesto dávám 3*, protože z armády US tento film nedělá žádné hrdiny, což je v podobných filmech zachycujících stejné období a téma dost běžné, i když ta samá armáda neměla ve svých "válkách" kolikrát jiného nepřítele než jen indiánské tábory plné žen a dětí. Mimochodem, Apači skutečně byli velmi bojovným a nekompromisním kmenem, to jen abych nevzbuzoval podobný dojem jako Kája Máj s Vinnetouem na chorvatských skalách znázorňujících Texas. 60% (18.07.2012)

Jeden z nejrealističtějších a nejsurovějších westernů. Děj je vlastně prostý - skupina asi 30 Indiánů uprchne z rezervace, ukradne koně a vydá se na loupežnou výpravu. Po její stopě se vydává oddíl vojáků pod vedením nezkušeného poručíka a až moc zkušeného (= znechuceného) starého stopaře. Absolutně neromantická honička bez hrdinů s místy brutálními scénami a výborně napsanými postavami. (29.11.2005)