Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Lehkomyslný znuděný mladík Evžen Oněgin tráví svůj život na večírcích petrohradské smetánky. Po smrti strýce odjíždí na zděděný venkovský statek, kde se seznámí s oduševnělou kráskou Taťánou, která je Oněginem okouzlena natolik, že mu vášnivě vyznává lásku. Oněgin ji však chladně odmítá a odjíždí. Po letech se opět setkají. A tentokrát je to Oněgin, kdo vzplane spalujícím citem ... (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (196)

cheyene 

všechny recenze uživatele

Klasika. Ačkoliv jsem knižní předlohu nečetl, pamatuji si z hodin literatury, o čem příběh pojednává, jaké obsahuje zvraty a jaké je rozuzlení. Myslím si, že Angličané se s Puškinem "poprali" velmi solidně, Oněgin se mi líbil snad ve všech směrech, které film nabízel - prostředí, kamera, souboj s Lenskim (velmi dobře natočen), postavy i hudba. Ralp Fiennes sehrál Evžena mistrovsky, představitelky Taťány a Olgy jsou sice hezké, ale mě osobně nijak zvlášť nezaujaly. Opravdu povedené. ()

Blacks 

všechny recenze uživatele

Opět vidíme ten samý, tradičnín příběh lásky. "A: Já tě miluji, jsi úžasný B. B: Jsi krásná, ale já jsem na tebe moc špatný, jsem moc velký frajer - to by neklapalo. A: Proč? proč? ....dobře. ...po nějaké době: A: A co teď? B: Ne to by vážně nešlo" A: Fňuk, fňuk. B: Adios :-) ....meztím: B se jakžtakž srovnala, vdala a má skvělého muže. A: B, já tě teď tak moc chci, miluji tě, jsi to nejdražší na Světě, jsi krásní a skvělá" B: Proč teď, proč jsi mě nechtěl předtím? A: Nevím, byl jsem slepý a nemohl jsem - měl jsem určité problémy, řekni, že mě miluješ, vím, že je to pravda, vím, vím" B: Miluji... A: Vem si mě" B: ...???" To je celé, jen chybí konec a je to vše dáno do krásného prostředí ruské smetánky, protkáno podmanivou hudbou a sakra dobře natočeno. Mimochodem: LiV Tyler je ještě krásnější, než obvykle. ()

Reklama

Faye 

všechny recenze uživatele

Nevěřila jsem vlastním očím, ruská klasika Made in USA. A jímala mě hrůza stejně jako Barta. Alexandr Sergejevič Puškin, můj druhý nejoblíbenější klasik Ruska ( Michail Jurjevič Lermontov je neotřesitelně první). A nevěřila jsem vlastním očím podruhé, překvapivě výborné zpracování. Navíc, jako bonus, mě velmi potěšil nádherný hlas Jitky Ježkové propůjčený krásné Liv. Dokonce jsem ve svém nadšení, ochotna odpustit i hodně nepřesný překlad dopisu, který znám dodnes nazpaměť, a to jak v češtině tak v ruštině. ()

Gemini 

všechny recenze uživatele

Fiennesovic rodinný podnik dal vzniknout Oněginovi polomagickému, zasněnému, s kouzelnými záběry, a naštěstí tak výpravnému jak si jen může tahle výkladní skříň světové literatury zasloužit. Mně osobně to ale příliš nesedlo, knihu jsem prožíval poněkud jinak a o opeře raději ani nemluvím;) Navíc mi příliš nevyhovovala ani Liv Tyler, které jinak mladé naivky nemám problém věřit. Faktem nicméně je, že Fiennesův Oněgin sklánějící se nad Lenským byl zdrcující, a kontrast té emocionální hloubky s následným vlečením mrtvého těla na kabátu svědčí o tom, že Ralphova drahá sestřička věděla velmi dobře, co chce s Puškinovou předlohou provádět. Vzato kolem a kolem je to fascinující, ale zkrátka mi to moc nevyhovovalo. Červenou vlajku ale rozhodně vyvěsit musím. 70% ()

Vančura 

všechny recenze uživatele

Skrz naskrz podivný film, nechápu smysl jeho vzniku - není to klasická wollywoodská produkce pro mainstreamového diváka, ani originální artová předělávka pro znalce literární předlohy. Ralph Fiennes jako Oněgin je IMHO jeden velký omyl, o Tylerové se ani nezmiňuji. Impresionistický vizuál celého snímku nechápu, Evžen Oněgin začal vycházet po částech ve 20. letech 19. stol., impresionismus vzniká až o 50 let později, kdy byl Puškin dávno mrtvý. Ale když ono to tak hezky vypadá, že... Film klanu Fiennesů je současně dokladem toho, že Puškinovo opus magnum není jen mrtvou čítankovou klasikou, ale nadčasovou poezií, která oslovuje i lidi 21. století. Kdo ale právě zná kvality předlohy, nemůže tuto adaptaci hodnotit více než 3*. ()

Galerie (31)

Zajímavosti (5)

  • Poté, co Evžen (Ralph Fiennes) dostane dopis od Taťány (Liv Tyler) a hodí jej do krbu, prohoří v dopise díra. Když jej však později vyndá, papír je v pořádku. (Davidman)
  • Píseň, která je zahrána na oslavě Tatianiných jmenin, je "On the Hills of Manchuria", kterou roku 1906 napsal po tragických událostech rusko-japonské války Ilya Shatrov, kapelník pěšího pluku 214 Mokshansky. (HappySmile)
  • Celosvětová premiéra proběhla 18. září 1999 na Mezinárodním filmovém festivalu v Torontu. (BMW12)

Reklama

Reklama