Cześć, Tereska
Hi, Tereska
Ahoj, Terezka
Režie:
Robert GlińskiKamera:
Petro AleksowskiHudba:
Jacek KuśmierczykHrají:
Aleksandra Gietner, Karolina Sobczak, Zbigniew Zamachowski, Małgorzata Rożniatowska, Krzysztof Kiersznowski, Violetta Arlak, Andrzej Chudy (více)Obsahy(1)
Päťnásťročná Terezka sa učí za krajčírku. Chudobná paneláková štvrť jej nedáva nádej na šťastnú budúcnosť, no ona aj tak sníva o kariére módnej návrhárky. Doma však pre svoje sny veľa podpory nenachádza. Otec sa len málokedy odtrhne od fľašky a matka sama len ťažko zvláda prácu, starostlivosť o rodinu a domácnosť. Terezka sa preto upne na skúsenejšiu spolužiačku Renatu. Spoločne si poza školu užívajú cigarety, alkohol, i prvé erotické kontakty s dospievajúcimi chlapcami. V panelákovej džungli sa Terezkin detský a naivný pohľad na svet rýchlo mení. Pochopí, že jedinou obranou pred krutosťou môže byť tiež len krutosť. Film režiséra Roberta Glińskeho poskytuje takmer dokumentaristický pohľad na životné šance detí dospievajúcich v neradostnom prostredí postsocialistickej mestskej periférie. (RTVS)
(více)Recenze (61)
Realistický, čb kamerou snímaný pád dívky Terezky vyrůstajicí v bezútěšném prostředí sociálně slabé rodiny na jednom Varšavském sídlišti. Při přechodu na nové učiliště se dostane pod špatný vliv kamarádky Renaty a zažívá první zkušenosti s alkoholem, cigaretama, krádežema, sexem a násilím. Doma taky velkou oporu nemá otec je nezaměstnaný alkoholik, matka otročí za pár šupů v místní továrně. Nebýt finále zůstane to jedním z mnoha snímků o dospívání, kterému ale schází silnější náboj. Ovšem závěr a hlavně výkon Aleksandry Gietner v roli Terezy stojí za pozornost. ()
Čiernobiele, komorné a smutné. Ale v podobnom žánri sme už videli viacero a lepších filmov. Foter alkoholik, zlé rodinné zázemie, neblahý prístup okolia k dievčaťu, ktorý vyzerá na všetko iné, len nie na 15. Chýbalo mi viac emocionality, niečo prečo by som sa viac nahneval a ani tá záverečná scéna nebola až takou úľavou, dokonca mnou ani nepohla. Nebola zahraná až tak verne. ()
Nejdepresivnější polský film, který jsem měl možnost vidět a vlastně jeden z nejdepresivnějších filmů vůbec. Robert Glinski dával mladým hercům možnost improvizace, také proto film působí velmi reálně. Je to první a zároveň nejspíš poslední snímek herečky Aleksandry Gietner, která v tomhle filmu nehrála, vlastně jen byla sama sebou. Doporučuju. ()
Az nezucastnene ci dokumentarne natocena socialni sonda do jedne polske rodiny, ve ktere zije jedna dospivajici holka. Ukazka toho, jak spatni kamaradi dokazi dite v puberte negativne ovlivnit a privest na sikmou plochu. Rodice Terezky nebyli idealni, pokud by vsak nepoznala Renatu, verim, ze by se brzy stala na ucilisti premiantkou. Film, ktery nikoho nesoudi, jen ukazuje zivot a agresi nejmladsi generace, nejen na polskych sidlistich (samozrejme takovi nejsou vsichni). Na duveryhodnosti prida i fakt, ze hlavni detske herecke predstavitelky byly vybrany z detskeho domova. Velmi dobry film, skoda, ze je u nas polska kinematografie tolik nedocenena. ()
Jako jo, něco do sebe to má, syrově a naturalisticky to taktéž působí (ačkoli jen na povrch) a na pár silných scén zde taky dojde, jenom to prostě nijak nevyniká mezi podobnými filmy se stejným tématem. Nejedna scéna a "zvrat" totiž působí prvoplánově, s psychologií se tu taky pracuje spíš povrchně, roztřesená kamera dojmu autentičnosti spíš ubližuje (ale zase určitou "špinavost sídliště" vykreslit umí, to tomu zase musím uznat, i když tohle vykreslování ošklivosti kamerou je mnohem lepší třeba v Hladových srdcích...) a po čase začíná spíš otravovat a celkově to prostě jede jen na půl plynu. Dost tomu chybí, aby z toho bylo skutečně silné, přirozené a propracované drama. Takhle to je spíš dost průměrné a kdybych to chtěl říct hnusně, tak je to lehčí kalkul zabalený do černobílého artového vizuálu, aby co nejmenší počet lidí prohlédl skrze něj... 3* ()
Galerie (42)
Zajímavosti (4)
- Tvorcovia snímky sa rozhodli pre paradokumentárnú formu. Mnoho záberov dlhým objektívom vzniklo obyčajným pozorovaním prostredia varšavského sídliska. Pre čiernobiely obraz sa režisér rozhodol až po dokončení strihu. Robert Gliński tiež rezignoval na pevné dialógy i hudbu, ktorá by podľa neho "zabíjala pravdu". (Jello Biafra)
- Ceny (výběr): Festival polských filmů 2001: Zlatý lev (Gliński), Cena kritiky, Cena diváků, Polské filmové ceny 2002: nejlepší film, scénář, režie, herec (Zamachowski). MFF Karlovy Vary 2001: Zvláštní cena poroty, Cena FIPRESCI, MFF Denver 2001: Cena Krzysztofa Kieslowského. [LFŠ 2010] (Krouťák)
- Natáčanie filmu spočiatku sprevádzali produkčné ťažkosti. Scenár po dlhé štyri roky odmietali všetci producenti. Režisér sa rozhodol film realizovať na vlastnú päsť a doslova v podmienkach „no-budget". Presvedčil spolupracovníkov, aby pracovali bez honorára. Po niekoľkých dňoch sa natáčanie zaseklo na mŕtvom bode a všetko nasvedčovalo tomu, že nikdy nevznikne. Nakoniec sa však našiel producent a do projektu tiež vstúpila štátna televízia. Snímku sa nakoniec podarilo natočiť za normálnych produkčných podmienok. (Jello Biafra)
Reklama