Bouřlivé výšiny

Jeden z prvních filmů démonického herce R. Fiennese, ve kterém skvěle dokázal uplatnit své herectví i uhrančivou vizáž. J. Binoche (Catherine) je mu důstojnou partnerkou, stejně vášnivou i sobeckou jako Heatcliff sám. Knihu jsem, přiznám, nečetla, proto mě temný příběh i tajuplné prostředí anglického venkova fascinovaly. Znalcům možná něco vadilo, já ale nemám co filmu vytknout. Proto plné hodnocení. (22.06.2011)

Když pominu své rozhořčení nad výběrem hlavní hrdinky (Juliette Binoche mám ráda, ale při čtení této knihy jsem si Katku představovala úplně jinak), které mě na začátku tohoto filmu provázelo, tak musím uznat, že se jedná o velmi pěkný filmeček. Nádherná krajina, skvělý Raplh Fiennes a dobrá muzika dělají z Větrné hůrky velmi pěkný film. Verzi z roku 1939 se to sice nevyrovná, ale i tak můžu vřele doporučit. (13.01.2009)

Bouřlivé zklamání. Do filmů z viktoriánské éry chodím na jistotu, zvláště když autorkou předlohy je některá z Brontëovic sester. Jenže na konečném výsledku této adaptace ducha Emily Brontëové postrádám, nebavila mě prokreslenost postav, nelíbilo se mi uchopení příběhu a hrozně mi vadila unylá Juliette Binoche v podání Cathy (u Catherine to bylo lepší), která se mi svým vzhledem do daného období nehodila. Vlastně jediné výraznější pozitivum při sledování pro mě byla Fiennesova démoničnost a díky tomu přidávám třetí. Než ještě jednou tuhle verzi, tak to raději experimentální pokus od Arnoldové z roku 2011, nebo opět papír (a pevně doufám, že mě uspokojí britská TV verze s Tomem Hardym). 60% (12.04.2014)

Martyrium lásky zmítané v hávu "montecristovské" msty. Srdce Heathcliffa bije jen pro tu jednu jedinou, avšak neopětovaná láska Cathy, pokryje jeho srdce jinovatkou chladné mizantropie. Duše zasažená šípem zrady se zaprodá ďábelské manipulátorské odplatě. Tenkost hranic, kontrast lásky a nenávisti v grimmovsky laděné mysteriózní poetice anglického venkova a mytologických akordech hororové melancholie. Démonický "černokněžník" Ralph Fiennes jako elegantně temný vládce Větrné hůrky s mrazivou přitažlivostí ztělesňuje uhrančivé zlo, z něhož se (za)tají dech. Heathcliffovi vtiskuje doteky křehké zamilovanosti, nářky zanícených citů, odstíny bolesti zachvácené posedlou žárlivostí, živelnou nenávistí a mstivou krutostí. Jeho oči jsou skutečným oknem do "katakomb" Heathcliffovy tesklivé duše. Z jeho pohledů šlehají blesky charismatické černoty, děsivosti a zloby. Kamenné srdce je ve skutečnosti jen maskou plačící duše, zlomeného citu, tváře nešťastné a zklamané bytosti. Spiritistická posmrtně snová katarze vroucího objetí Heathcliffa a Cathy na milovaném vřesovišti budiž jakýmsi magickým vykoupením oné zhrzené pozemské lásky. Duše Heathcliffa čas od času bloudí Větrnou hůrkou jako memento zranitelné rozervanosti a niterné vášně v rozsudku citu, který zažehl plamen zášti a spálil veškeré kvetoucí bytí. (21.08.2013)

No to teda čumím, že se mi příběh o tragické lásce tak líbil. Většinou mě iritují, ale to je spíš případ těch namašlených romantických cajdáků. Z této verze slavné knižní adaptace se mi dostalo hlubokého zářezu do srdce - půvabná J.Binoche, uhrančivý R.Fiennes, melancholicky fotogenické prostředí, geniální srdcervoucí hudba R.Sakamota, bravo. (14.10.2012)