V sobotu večer, v neděli ráno

Jednoznačným plusem je nejednoznačnost. Žádní chudáci dělníci a proti nim zlí vykořisťovatelé, jako tomu bývá třeba v Kazanových filmech. Co si budeme povídat, Arthur si dostat do držky zasloužil, prestože je mi svým anarchistickým postojem docela sympatický. Jinak ale bohužel nemám, co pochválit. Obyčejný příběh o obyčejných lidech je na můj vkus trochu moc.. no, obyčejný.. (31.08.2011)

Jeden z názorných příkladů britského hnutí New Cinema, ve kterém jsou patrné mnohé charakteristické prvky filmů této doby - mladý rebel z dělnické třídy v hlavní roli, který se snaží vzepřít společnosti, kterou zřetelně opovrhuje, přičemž se to vše neobejde bez trošky násilí a silných slov. Ve výsledku mě tento snímek příliš nezaujal - abych řekl pravdu, tak jsem ho spíše bral jako učebnicový příklad britské "nové vlny". Zkrátka jeden z mnoha filmů, který i přes svojí hodnotu šel mimo mé divácké obzory. (18.07.2015)

Spočiatku sa zdalo, že to bude celé len čisto chlapská záležitosť na chlapské témy typu 'tvrdá práca a cez víkend poriadne užívanie', to by však filmu veľmi nepomohlo. Bola treba slušná zápletka a tá sa aj podarila, využívajúc spoločenské témy a problémy s miernou kritikou osobnosti. A perfektnými hercami. 80%. (10.06.2008)

Jedno z prvních přenesení rozzuřenosti mladých Angličanů z knih do filmu již nemá stejnou údernost jako jiná sociální dramata z doby dřívější (V přístavu) nebo pozdější (Accattone). Reiszův portrét jednoho příliš hrdého příslušníka dělnické třídy při svém neidylizujícím, odměřeném rámování nedokáže dost sugestivně zprostředkovat vztek, který hrdina vůči starší (a vládnoucí) generaci pociťuje. Působivější je v tomto směru Schormovo drama Každý den odvahu, které je „down-to-earth“ ve více významech než Reiszův film, ačkoli stejně jako on nadřazuje dramatizaci pouhé observaci (takže nelze mluvit o bezprostřednosti vlastní stylu cinéma-vérité). S ohledem na konzervativní britskou kulturu je ale přesto třeba docenit odvahu ukázat chování několika frustrovaných, nezodpovědných, konvencemi opovrhujících a opovážlivou živočišnost projevujících floutků (Arthur do sebe často hází jídlo nebo lije pivo a neomezuje se ani v oblasti sexu) bez odsuzování, resp. bez zaujetí jednoznačného morálního stanoviska. Kontroverze ve své době vzbudil také nespisovný slovník postav nebo téma potratu (pobouřenější byli paradoxně američtí cenzoři), což ve výsledku dělá z V sobotu večer, v neděli ráno zejména historicky cenný lakmusový papírek nálad společnosti, ve které se schylovalo k bouřlivým změnám. 75% Zajímavé komentáře: sportovec, ScarPoul (16.03.2014)

Český režisér Karel Reisz zdomácněl ve Velké Británii svými filmy ve stylu realistického, společenskokritického ,,Free Cinema". Film V sobotu večer, v neděli ráno, natočený podle úspěšného románu autora scénáře Alana Silitoea, je přijat nadšeně především v zemi svého vzniku. Děj filmu se odehrává v bezútěšném dělnickém prostředí průmyslového Nottinghamu: Arthur (vynikající a dvorní herec Reisze, Albert Finney) vždy o víkendech prchá před všední realitou. Jen tak se potuluje, poflakuje se po hospodách, opijí se, přivede do jiného stavu ženu svého spolupracovníka, jehož přátelé ho za to zmlátí. Tento rozhněvaný mladý muž" není už schopen dát svému životu pevný cíl. Děvče, které si po čase najde, je rozhodnuto vybudovat si s ním svůj maloměšťácký šťastný domov a Arthurovi začíná podobně rezignovaný život, jaký vedl jeho otec. Nevím co mám k tomu už více dodat, každopádně se jedná o celkem zajímavý spíše sociálně zaměřený snímek, hodný ale určitě ke shlédnutí. (22.10.2006)