Režie:
Zoltán HuszárikKamera:
Sándor SáraHudba:
Zoltán JeneyHrají:
Zoltán Latinovits, Éva Ruttkai, Éva Leelössy, Margit Dajka, Anna Nagy, Györgyi Andai, Erika Szegedi, Anna Muszte, Sándor Horváth, Éva Pap, Anna Czakó (více)Obsahy(1)
Adaptace povídek velmi psavého maďarského dekadenta a impresionisty Gyuly Krúdyho (v češtině vyšel výbor Příběhy Sindibádovy a román Červený dostavník), velkého milovníka tajemna, žen všech druhů (samozřejmě záběr z bordelu), všech ročních období i dobrého kvalitního jídla. Vše toto se ve filmu objevuje v podmanivě malířských kompozicích doby secese a rané moderny, kde hrdina - stylizován do postavy z Pohádek tisíce a jedné noci námořníka Sindibáda, přenesen do tehdejších Uher (to jest i dnešního Slovenska), putoval krajinou, která ho zanesla i na katolickou pouť (krásné záběry věřících stařenek). (raroh)
(více)Videa (1)
Recenze (18)
Již popsaná, vysoce estetická forma, je věcí první. Nádherná kamera i výprava. Všechna čest geniální sekvenci jezení, kde se mi dělalo špatně jenom na detailní záběry rosolovitých pomazánek a následném uvědomění, že Zoltán Latinovits (společně s Andrásem Kozákem nejvýraznější maďarský herec) to sežral všechno najednou. A věcí druhou je stránka zvuková, textová - jak skvěle vyzní hláška "Zabiju tě" v takové hyperstylizaci. Ve své podstatě je Sindibád neskutečně smutným filmem - vědomí, že opravdová láska s velkým L nikdy nepřijde a zklamání míchající se s naprostým vyčerpáním po zjištění, že hledáním lásky strávil Sindibád celý život. ()
Opravdu krásná forma, mnohé záběry jsou naprosto svůdné, a nemyslím tím ty záběry s kráskami, které se hrdinovy nabízejí, byť tady detaily krajek a šperků, pohledy očí, gesta rukou, proudy vlasů působí velmi eroticky. Ale záběry bruslení v mlze, kde se partneři sobě navzájem ztrácejí, noční záběry poutě se stovkami světel, a vůbec mnohé záběry přírody jsou jednoduše luzné. --- Tak krásné formě ovšem neodpovídá obsah. Má to být portrét zbytečného života, moralita o hříšníkovi, který si jen bral, nic nedával, a teprve dotyk Smrti jej nutí k bědné rekapitulaci? To je dost málo na tak dlouhý film. Vždyť ani zde nenastane žádná katarze, hříšník k žádnému obratu nedospěje a jeho nostalgické vzpomínky na svá selhání jsou plny sebelítosti. A už vůbec jsem nepochopil proč Sindibád. Ten pravý přece překonával strázně, potýkal se s malomyslností, ale jeho plavba měla cíl. Tento "Sindibád" je jen prázdná kocábka hnaná bezcílně proudy svých momentálních chtíčů. ()
Adaptace povídek velmi psavého maďarského dekadenta a impresionisty Gyuly Krúdyho (v češtině vyšel výbor Příběhy Sindibádovy a román Červený dostavník), velkého milovníka tajemna, žen všech druhů (samozřejmě záběr z bordelu), všech ročních období i dobrého kvalitního jídla. Vše toto se ve filmu objevuje v podmanivě malířských kompozicích doby secese a rané moderny, kde hrdina - stylizován do postavy z Pohádek tisíce a jedné noci námořníka Sindibáda, přenesen do tehdejších Uher (to jest i dnešního Slovenska), putoval krajinou, která ho zanesla i na katolickou pouť (krásné záběry věřících stařenek). ()
Ukázka dialogu: "Mými druhy jsou smaltované dostavníky" - "Žáby, hadi a křečci vidí počasí dopředu" - "Ano, pouze rovní muži nevidí zítřka.".....Dáva vám to smysl? Že ne? A takových slovních perel je film plný od začátku do konce. Vyprázděná narace s hezkými obrázky, kdy prošedivělý muž středního věku prochází městem a byty se secesním nábytkem a ženské protějšky se mu nabízejí bez rozmyslu, jak zrovna tvůrce napadne. Sááákryš a to jsem si myslel, že jsem artově založený a pocitové filmy jsou moje krevní skupina. No nic, popojedem. Aťžijou smaltované dostavníky! ()
Kultovní maďarský film je adaptací povídek Gyuly Krúdyho. Hlavní hrdina v něm zažívá nespočet dobrodružství, ale o velké části z nich ve skutečnosti jenom mluví nebo sní. Kameraman Sándor Sára v tomto filmu dokazuje, že spektrum jeho možností je široké a že si dokáže poradit i s filmy méně realistického ražení. Populární herec Zoltán Latinovits se svojí role zhostil na výbornou, ale film jako celek mi příliš nesednul. Užíval jsem si netradiční asociativní střih i zajímavou kameru, ale děj mě nezaujal a po skončení projekce jsem si uvědomil, že k němu mám naprosto nulový emociální vztah. ()
Galerie (49)
Photo © Mokép
![Sindibád - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/165/054/165054760_10c987.jpg)
Zajímavosti (1)
- Natáčení snímku trvalo přes tři roky a Huszárik se sám podílel na střihu. [zdroj: FNŘ 2010] (hippyman)
Reklama