Mluv se mnou

'Děti, neberte drogy: ve filmu'.... horrorová satira TALK TO ME je skvělou variací na báchorku o Opičí pracce, a zároveň ukrutně děsivým a neskutečně upřímným vhledem do generace Z, jejich každodenních závislostí [socky, chlast a chlebíčky], strachů a obav. TALK TO ME tak působí jako jeden velkej paranoidní DMT bad-trip alá Climax, akorát s echt úzkostlivou duchařskou písničkou uvnitř alá Šestý smysl na koksu, která šponuje napětí do takových extrémů, že diváka vystřelí ze sedačky v ten nejmíň očekávatelný moment. To vše a nejen to na pomezí "pouhých" 90 minut. Víc takových žánrovek! 9 malých černoušků z 10 .... #A24RULES (06.03.2024)

Rok 2022 osviežil hororové režisérske stoličky o nové, talentované mená. Zach Cregger (Barbar) a práve Danny + Michael Philippou (beriem do úvahy premiéru na austrálskom festivale). Mluv se mnou sa u mňa zaraďuje medzi TOP 10 hororov za posledných 5 rokov. Nenájdete tu prvoplánové lakačky. Všetko je postavené na uveriteľných vzťahoch, dialógoch a výborne vybudovanej atmosfére. Okrem toho všetkého dostanete, na tento žáner, veľmi dobre vypointované udalosti, motivácie a predovšetkým presvedčivých hercov. Tak isto treba oceniť vizuálnu stránku, ktorá ukazuje, že ak nechýba talent a kreativita, tak netreba veľké prachy. Za mínus považujem malé rozkrytie princípov, pravidiel záhrobného sveta. Taký ten malý veľký film, akým bolo kedysi Neutečeš (2014) a aktuálne môj film roku 2023 (ČSFD ho eviduje podľa kino premiéry ako 2023). (20.09.2023)

Solidní práce, která po delší době nenechá diváka chladným a koneckonců není ani nějak zvlášť ohraná. Bývala by mohla být s přehledem za plnou, jenže 1) hlavní postava je hrozně nesympatická a 2) expozice zhruba do otloukání stolu byla až nesnesitelně protivná. Sice to obojí do filmu hodně patřilo, ale subjektivně mě to fakt štvalo až za hranici otrávenosti... no a člověk se dobrovolně na film nedívá s tím, že chce být otrávený. Nebo možná jo, ale tuhle úchylku nemám. (23.09.2023)

Australská hororová šleha, o mladých ale pro starší a trpělivější diváky. Už úvodní one shot ukáže, že se zde pojede, podle jiných pravidel a divák nemůže očekávat klasické strašení. Místo toho dostane nervy drásající jízdu, která je nekompromisní, překvapivá a jako bonus dobře zahraná. Nebýt několika děj brzdících scén je to za 5*. Ale horor roku nám A24 opět přinesla. (19.09.2023)

Ou, to byl zase nápad, projíždět si něco z (lépe hodnocených a relativně neotřelých) nových horrorů. Jestli má být tohle jeden z nejlepších neamerických horrorů loňska, tak je mi spíše smutno. Já viděl (mimo jeden ústřední nápad bizarní ruky a jednu nečekanou muzikální vložku) snadno zapomenutelnou teenage duchařinu, v níž se mj. většina postav pro úspěšný vývoj horrorového děje chová nelogicky a tudíž dokola šahá na tu prokletou věc, o níž tuší, že přináší zlo, také již záhy vidí, co to způsobuje, ale stejně tu věc budou opakovaně používat a bez hlubšího cíle se hromadně oddávat nebezpečí směrem k sobě i svým bližním. Některé filmy tohoto typu vyžadují, aby divák přistoupil na jistá pravidla... a tohle byl po čase případ, kdy se mi to nedařilo a kdy mi zároveň snímek zároveň nepřinesl žádnou další devizi, která by rozporuplnější dojem zachránila. Prostě další prvoplánový produkt svého žánru, jen s vyspělejší technickou stránkou. Co na tom, že aspoň se Mluv se mnou nakonec vyhlo (překvapivě!) obvyklému schématu slasherů, když jsem si nenašel cestu k postavám, jejich párty mě nebavily, nevěřil jsem oněm fantaskním událostem s děsivými následky, míjely mě, zatímco u zbytku jsem se již vyloženě nudil... a v závěru pak už ani neměl chuť pokusit se dešifrovat, co ten opakovaně přítomný klokan může znamenat. Bohužel nejsem cílová skupina. [30%] (08.09.2024)