Režie:
Guy HamiltonKamera:
Freddie YoungHudba:
Ron GoodwinHrají:
Harry Andrews, Michael Caine, Trevor Howard, Curd Jürgens, Ian McShane, Kenneth More, Laurence Olivier, Christopher Plummer, Michael Redgrave (více)Obsahy(1)
Film Bitva o Anglii režiséra Guye Hamiltona rekonstruuje proslulou kapitolu z dějin druhé světové války, v níž Velká Británie dokázala odolat německým leteckým útokům. Snímek se soustředí na různé britské vojenské osobnosti, řada z nich je inspirována skutečnými lidmi. V červenci roku 1940 německé vzdušné síly bombardují Anglii v rámci příprav na invazi. Když začne Německo, zřejmě nedopatřením, útočit na civilní oblasti v Londýně, Britové začnou v odvetě nečekaně iniciovat nálet na Berlín. Rozlícený Adolf Hitler nařídí Luftwaffe, aby své útoky spíše než na vojenské cíle zaměřila na Londýn a další velká města. Jeho špatný úsudek však umožní Britům obnovit zničené letecké základny. Statečný boj vyčerpaných anglických pilotů Královského letectva a odolnost britské veřejnosti nakonec dohnaly Německo k tomu, aby se vzdalo svých pokusů o invazi. (Cinemax)
(více)Videa (1)
Recenze (215)
Bitka o Britániu je pútavým historickým filmom. Asi hodinu. Akonáhle začnú vzdušné bitky, je jasné, že veľdielo z toho nie je, nakoľko tie zábery vzhľadom na rok výberu sú dosť amatérske, obrazové síce celkom pekné, ale na druhej strane mnohokrát opakované. A pozerať sa na ten istý záber niekoľkokrát za dvadsať minút a tváriť sa, že som ho nevidel, to chce pamäť Nemovej frajerky. Vo filme sa taktiež ukáže, že tí veľkí Briti brali už za čias druhej svetovej vojny Poliakov, potažmo Čechov (a pár Slovákov) za odpad, normálne to tu bez škrupúľ priznali, aj keď sa v závere aj im poďakovali. A dodnes sa vlastne nič nezmenilo. Pre Angličana je bližší čapatý zo stánku než Slovan rovnakej pleti, niekedy aj viery (či neviery). ()
Bitvu o Británii asi neocení člověk, který o ní nic neví. Rozhodně nejde o vhodný materiál pro dějepis ZŠ, například zcela chybí v podobných filmech běžné mezititulky, vysvětlující co, kdy a kde. Pokud ovšem člověk trochu zná historické reálie, nezbývá než smeknout. Skvělá práce, která nekončí jen u výborné kamery, neuvěřitelných hereckých výkonů, pedantické přesnosti všech detailů, skvěle zpracovaných leteckých soubojů (to všechno samozřejmě bez jediného počítače přátelé!), ale projevuje se i v nesmírně citlivě a dramaticky přesně budovaném scénáři. Možná to zní jako protimluv, ale ve filmu je jak ona pedantická přesnost, činící z filmu do značné míry hraný dokument, tak nesmírně přesně budovaný a pointovaný děj, tedy něco, co je naopak doménou filmů hraných. Nejen pro drobné útržky typických lidských situací té doby (válečné manželství, polští letci, vybombardovaný kostel, lidé v metru, děti sledující německé bombardéry nebo napodobující britské stíhače), ale především pro zlom v samém závěru, kdy se původně jaksi reportážně odtažitý pohled na jednotlivé letecké souboje, vybuchující a hořící letadla, umírající piloty, najednou změní v ohled zcela osobní, nesmírně citlivě natočený pomocí třesoucí se neostré ruční kamery... „Never in the field of human conflict was so much owed by so many to so few“ ... Celkový dojem: 95% ()
Hitlerovou najväčšou strategickou chybou bolo, že začal bombardovať Londýn - tak to je pravda. Dá sa možno nadnesene povedať, že mu bitku o Britániu prehrali ješitnosť a nadutosť... Tomuto poviem poctivý Old Schoolový vojnový film, čo do historického priebehu aj veľmi dobre zvládnutý, pričom keď sa bavíme o technických a filmárskych záležitostiach, tak ďaleko predstihol svoju dobu. Výbuchy a letecké súboje boli ukážkové a čo je hlavné aj prirodzené. Z týchto ale aj z iných dôvodov ma film vtiahol do príbehu prakticky už hneď od začiatku, pričom tento veľmi pohodový, príjemný pocit vydržal po celý čas. Stačí len ak sa divák nechá unášať pútavým a často i napínavým dejom bez hluchých miest, sympatickými hercami a brilantnými vzdušnými súbojmi a o nezabudnuteľný filmový zážitok je postarané. 85/100 ()
Hamiltonovy režisérké schopnosti lze ocenit snad jen s přihlédnutím k době vzniku. To málo, co Hamiltona odlišuje od průměrného režiséra té doby, se mi s odstupem času jeví jako bezvýznamné. V podstatě velmi stupidní manipulativně - ideologický blábol. Přesně ve smyslu toho, co řekl Jiří David o památnících 2. světové války: z takových ideologicky uvědomělých sraček se o opravdové válce nedovíme nic. ()
Reziser Guy Hamilton sa par rokov po legendarnom Goldfingerovi rozhodol sfilmovat aj Bitku o Britaniu, ktora prebiehala od jula do oktobra 1940. A zhostil sa tohoto filmu bravurne. Vsetky zalezitost v tomto filme slapu naplno : dialogy su maximalne dokonale, zabery na bojove lietadla, samotne boje tiez. Suboje vo vzduchu su natocene bravurne, tam niet co vytknut. Plus ucast hereckych velikanov ako Michael Caine /The Italian Job 1969/ maximalne potesi oko divaka. Curd Jurgens /Cesta pod Hladinou s Robertom Mitchumom/ bol tiez na urovni. Genialny vojnovy film. 100 % ()
Galerie (123)
Photo © United Artists
Zajímavosti (25)
- Obdobně jako u Messerchmittů, i filmové bombardéry Heinkel 111 pocházejí od španělského letectva. Bylo použito 32 kusů bombardérů CASA 2,111 (licenční Heinkel 111 H-16 s motory Merlin namísto Junkers Jumo 211). (ryba443)
- Jako jedni z konzultantů filmu působila při natáčení opravdová letecká esa Druhé světové války, která se účastnila i přímo Bitvy o Británii. Za britskou stranu to byl podplukovník Robert Stanford Tuck, DFC, DSO & AFC, který má na svém druhoválečném kontě 28 potvrzených sestřelů. Za německou stranu pak nikdo menší než sám generál Adolf Galland, bývalý velitel stíhacích sil Luftwaffe a eso s potvrzenými 104 sestřely. (Foxhound#1)
- Všechna letadla, která se ve filmu objeví (kromě španělského Junkersu Ju 52), pohání britský motor Rolls-Royce Merlin. (ryba443)
Reklama