Longlegs

Už je to nějaký ten pátek, kdy jsem naposledy u filmu v totálním napětí a nekončícím stresu sledoval každý kout záběru, aby z něj na mě náhodou něco nevyskočilo. Ďábel je ukryt v detailu, to je asi to nejvýstižnější tvrzení, jaké lze o Longlegs napsat, protože všechny ty kreativní, ať už nenápadné či očividné vizuální předzvěsti k vývoji děje snad ani nešlo spočítat a vybízí tak k opětovnému zhlédnutí v budoucnu. Precizní práce s kamerou, hudbou a ruchovým pásem pomáhá navodit hutnou a depresivní atmosféru, která s divákem zacloumá a ještě s ním dlouho zůstává i po skončení filmu. Stejně jako obraz Nicolase Cage, jehož podobu se propagační kampaně snažili zatajit a udělali moc dobře, protože jeho postupné odhalování funguje v průběhu stopáže velmi dobře a ačkoliv není na plátně mnohokrát, pokaždé ze sebe vydává maximum. Zřejmě se najdou hnidopichové, kteří budou rýpat do příběhové linky a říkat, že v ní bylo něčeho moc/málo, ale za mě bylo všeho naopak tak akorát. A jelikož snímek z části skládá poctu několika klasikám hororového a thrillerového žánru, ve váhání mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami jsem se nakonec svolil dát pět, protože kdyby všechny nízkorozpočtové filmy byly takhle dobré, tak by to byla čistá fantazie. „Modlíš se vůbec ještě?“ /// poznámka pod čarou k české (ne)distribuci: Je až směšné pozorovat, jak se po zahraničních ohlasech a úspěchu najednou začali distributoři zajímat o to, jak by film ještě co nejrychleji dostali i do našich kin, protože uslyšeli možný cinkot penízků. Stejně se jim to už nejspíš ani nepovede, protože jak je už v dnešní době zvykem, do měsíce budeme mít dílo na PVOD a hlavouni si pak zase můžou jít do médií stěžovat, jak jim kina zejí prázdnotou. Ale hlavně že do distribuce dostaneme céčkové horory s Medvídkem Pú a vraždící Bambi má premiéru naplánovanou skoro rok dopředu. Klauniáda hodná maximálně nějaké rozvojové země, ne té, co se chvástá pořádáním nejprestižnějšího filmového festivalu ve střední Evropě. Howgh. (16.07.2024)

Longlegs je horor trošku jinak. Jestli je to jinak dobré nebo špatné, je hodně o osobní preferenci, na mě to bylo asi až moc. Je to znepokojující, depresivní (Maika je moje oblíbená herečka v horor žánru, ale tady neustále čumí jak teenager pět vteřin před sebevraždou a nejradši bych jí dala dělo), je tu pár excelentních lekaček a několik nechutností, Cage je tu v hodně překvapivý a vydařený roli, ale overall - čekala sem víc. Taky mě po chvíli neuvěřitelně iritovala Maika a její neustálý dejchání/funění, to bylo až moc. (15.07.2024)

Dobré to bylo, film rozhodně za vidění stojí, problém tkví v tom, že režisér až moc kopíruje šablony behemothů tohoto žánru a snaží se šokovat zvraty, které jsme viděli před 30 lety. Kdo má nakoukáno, toho Longlegs nemá čím moc překvapit, jen vám dá nadstandartní řemeslo s parádním zvukem a solidními hereckými výkony, více ale nečekejte. Slabších 7. (14.07.2024)

Typická vyjebávka s diváky. Falešný ohlasy diváků, kteří tuhle natahovanou kaši přirovnávají k Sedm, nebo Mlčení jehňátek / drzost, na hony vzdálený /. Hlavní návnada Mikuláš Klec je tam v souhrnu jen asi 10 minut a navíc jej nejde přes masku vůbec poznat. Nebál jsem se, spíš se nudil. Možná bych tomu dal slabší 3*, ale hlavní postava agentky je maximálně nesympatická. Paštika hraje celou dobu jako z vosku. Tohle mi nesedlo. /viděno v kině/ (17.07.2024)

Během uplynulého půlroku jsem absolvoval vysoce prestižní odborně-teoretickou stáž v USA, což mi zároveň umožnilo podstatně rozšířit svou síť kontaktů v rámci filmového průmyslu. Díky svým četným konexím se tak k vybraným zahraničním titulům dostanu o poznání dříve než masové publikum. V případě Longlegs však po hříchu nebylo o co stát. De facto se jedná o sotva průměrný krimi-thriller s nefunkčními hororovými prvky, jenž nezvládá pracovat s napětím a jeho budováním. Perkinsova dosavadní tvorba se povětšinou vyznačovala jasným vítězstvím formy nad takřka anihilovaným obsahem, takže od snímku rozhodně nikdo nemohl čekat vysoce rafinovanou psychologickou hru po vzoru žánrových klasik typu Se7en, nicméně takto tristní scénář s absurdně předvídatelným dějem by nejspíše dokázal sesmolit kdokoliv z diváků po jedné lekci strávené na kurzu tvůrčího psaní. Na rozdíl od agentky Harker sice nedisponuji jasnovidnými schopnostmi, leč vyústění snímku jsem přesto naprosto přesně anticipoval už v jeho samotném úvodu. Ani kriminalistické aspekty příběhu bohužel nepřinesly tolik potřebný vzruch, jelikož Perkins evidentně hrubě podcenil přípravu, kdy agenty FBI vykresluje jako nějaké venkovské ňoumy, kteří se kupříkladu zaseknou i na jednoduché substituční šifře. Ve výsledku se tak Longlegs jeví jako plochý, chladný a prázdný film, kterému jakožto zdejší hororový expert mohu udělit pouze dvě silnější hvězdy. (15.07.2024)