Longlegs

Na celým filmu je nejzajíměvější náměť, propojení kriminálky a hororu v takovém pojetí jsem ještě neviděl. Má to hnusnou atmosféru a celkově film působí hnusně, ale to myslím pochvalně. Ze všeho tady šlo zlo a tíseň až jsem se těšil kdy už z kina vypadnu.  Skoro ke čtyřem, kvalitní řemeslo po všech stránkách. (03.09.2024)

Charlie Manson očekával Helter Skelter, apokalypsu zašifrovanou ve stejnojmenném řízném fláku od Beatles. Bledý Longlegs okultně zneužívá geniální texty a melodie od T-Rex, kteří dovedli rozproudit taneční krev a současně vyhrožovat ozubeným chřtánem hydry, jenž se v tomhle bezútěšném filmovém prostoru snáší opravdu na všechny. V klasickém detektivním příběhu je Cageův loutkářský messenger všudypřítomný, ať už díky časovému rozptylu v důmyslně zapuštěných flashbacích nebo napojení na zvláštně senzibilní protagonistku, jejíž detektivní šestý smysl tu funguje jako projektor absolutního zla, číhajícího možná i uvnitř vaší rodiny. Dá se tak omluvit i související scenáristické zlenivění, kdy agentka s okamžitými projevy posttraumatické stresové poruchy příliš snadno proniká do nitra dekády nerozluštitelné záhady. Je sympatické, že celý film detektivně krouží rozklíženou individuální pamětí ohledně jedné navracející se sekvence, jak to dělal ve svých giallo pátračkách také Argento. A že přitom nepřestává být dusným hororem s cejchem satanských třech šestek, v němž má zlo trvale navrch a projevuje se i nepředvídatelně, s pocitového hlediska neodbytně – ačkoli je sbírání stop někdy příliš nahodilé (a zajímalo by mě, co se stalo s dopadeným týpkem v úvodu), atmosféra pomyslně neopouští hnusné doupě Buffalo Billa a fakt se mnohdy cítíte, jako když se pod vámi pootevřela pekelná brána. Perkins je v tomhle unikátně šikovný a navíc tu má zase božskou Maiku Monroe, která si to musela psychicky vytrpět a ustála to skvěle. Tím si sám o sobě tentokrát nejsem tak jistý. 80 % EDIT: Longlegs dost referencují hororově laděné investigativní klasiky jako Psycho, Mlčení jehňátek nebo Sedm na úrovni tematických větví příběhu, hlavně s ohledem na zpočátku mimoděk budovanou rodinnou linii zakořeněnou ve flashbacích, kde třímá i pravda o detektivní záhadě. Tyhle inspirace přitom nestrhávají pozornost samy na sebe a Perkins kolem nich originálně rozplétá postklasicistní žánrovku řízenou mimo jiné dost netradičním soubojem dvou žánrových dominant - film začíná jako detektivka se subjektivně angažovanou hrdinkou, již zlo celou dobu navádí v rámci svého masterplánu a do popředí se dostává hororová nadpřirozenost světa ve stadiu předpeklí, kde nezbývá než se ptát, co jste i vy schopní udělat pro dítě svěřené vám do ochrany. Může to být pořádně děsivé, ale zatímco napoprvé mě Longlegs bavily víc pro tísnivé pocity spojené s mučivě gradovaným poznáním protagonistky, podruhé jsem si víc vychutnal zajímavě převrácenou vypravěčskou strukturu. Převrácenou ve prospěch dobré žánrové pravdy, že někdy zlo zkrátka zůstává jeden krok před vámi. 85 % (23.08.2024)

Ohlasy ze zahraničí  a efektní trailery sice slibovaly událost roku a film s kultovním statusem ve stylu Se7en a Mlčení jehňátek, to se sice nekoná a jde to vidět i na výsledném hodnocení, které není kolem 80%, ale já za sebe musím říct, že jsem si dlouho žádnou Krimi jako Longlegs neužíval. Je tu víceméně vše, co v tomhle žánru mám rád, nálepka horor je jen díky satanskému nádechu a nadpřirozenu, jinak jde o čistokrevnou Krimi detektivku, kde čím dál lepší Maika Monroe pátrá po sériovém vrahovi, který vyvražďuje rodiny. NIcolas Cage se objeví sice až v půlce filmu, ale co zde předvádí za Ďábelský creepy koncert je k potlesku. Atmosféra je sevřená, dusná a nepříjemná, audiovizuálně perfektní ( ty soundy byly velmi creepy), herecky top, došlo i na nějaké nepříjemné záběry, byť vyloženě Gore se nedočkáme a jsem spokojen i s koncovkou, která dává krimi žánrovkám zcela fresh originální nádech.  Já i přes pomalejší tempo většinu filmu téměř nedýchal ( chválím i dobře napsané dialogy!). Dobréj film. 8/10. (29.08.2024)

Facku tomu, kdo tohle přirovnal k Mlčení jehňátek nebo k videohře Alan Wake 2 a facku mě, že jsem se na tenhle film nechal tak moc nahypovat. Bohužel se jedná o největší zklamání roku, protože moje očekávání byla až nesmyslně vysoko. Možná si od filmu dám měsíc pauzu a zkusím to znovu, třeba tomu konečně přijdu na chuť. (26.08.2024)

Tentokrát to pan Fuka napsal fakt dobře. Je tu prostě moc Cage (sorry, ale měla to být němá postava), několik zmatečných odboček v ději, a v závěru naopak zbytečně doslovná pointa, kdy by nezaškodil větší důraz na divákovu fantazii. Atmosféru, hudbu, a celkový feeling to ale má naprosto výjimečné, a užil jsem si toho každou minutu. Příště bych taky asi prosil více přírody a méně suburban stylu, ale tohle jde na můj subjektivní vrub nenaplněných očekávání, a holt jsem od toho chtěl více naturalistického okultismu. [Kino 35, ČSFD projekce] (13.08.2024)