Daaaaaalí!

O režii a scénář tohoto snímku se postaral Quentin Dupieux a odvedl výbornou práci. Dupieux si napsal scénář, který má nespolehlivé vypravěče, neustále skáče v čase, je naschvál zamotaný, absurdní a místy budete přemýšlet jestli to dává nějaký smysl. A já si tohle popravdě hodně moc užil. Je vidět, že Dupieux je kreativní, má velkou fantazii a nechybí mu originalita a svěžest. A to, co předvedl při psaní scénáře, tak to samé předvedl i jako režisér. Jeho režie je zábavná, originální, vtipná, a plná nápadů, které jsou působivé, absurdní nebo správně přepálené. Dupieuxe si krásně hraje a má v hlavě jasnou vizi. Při sledování jsem si vzpomněl na filmy vizionáře Terry Gilliama. A to myslím jako velkou pochvalu. Dupieux si pohlídal technickou a vizuální stránku, a správným způsobem vede herce ke skvělým hereckým výkonům. Z mého pohledu Dupieux odvedl velmi působivou práci. Hlavní postavu filmu, samotného umělce Salvadora Dalího ztvárnilo pět herců ( Edouard Baer, Jonathan Cohen, Gilles Lellouche, Pio Marmaï a Didier Flamand) a každý ho pojal stejně a zároveň trochu jinak. Každý se se svou úlohou popral skvěle a společně nabídli zajímavý a zábavný pohled na svérázného umělce. Jejich výkony jsou povedené a bavilo mě sledovat jejich fyzické kreace a to jakým způsobem pronáší dialogy. Anaïs Demoustier má dobře napsanou roli a podala moc dobrý výkon. Demoustier krásně prodala svou postavu a její nevděčnou sisyfovskou práci, kdy se snaží něco vytvořit a Dalí jí to neustále kazí. Je zábavné sledovat, jak se neustále snaží a celé její úsilí se jí během okamžiku rozpadne, protože se Dalímu něco přestane líbit. Osobně jsem z filmu dost nadšený a hodně jsem si ho užil. Bohužel není bez chybiček. Největší síla filmu je zároveň i jeho největší slabinou. Režisér Dupieux má v hlavě neskutečně moc kreativních nápadů, které jsou dost originální. Ale přišlo mi, že jejich trochu moc a místy se film začne lehce točit v kruhu a opakovat se. Ze začátku mi to nevadilo, ale když se film po šesté vrátí k něčemu, co stále nekončí, tak mi to už tolik nesedlo. Samozřejmě že vím, že to byl účel, a že se režisér snažil vytvořit nekonečnou zábavnou absurdní noční můru, což se mu povedlo, ale méně je někdy více. Daaaaaalí! je povedená a hodně zábavná komedie, která je dost originální a krásně využívá svůj koncept nespolehlivých vypravěčů a nelineárního vyprávění. Je mi jasné, že tento styl vyprávění není pro všechny, ale ten kdo si k filmu najde cestu, tak dostane originální podívanou plnou skvělých hereckých výkonů a parádně natočených momentů a scén. Pokud máte rádi autorské filmy s jistou vizí, tak vám Daaaaaalí! udělá radost. (18.06.2024)

Jsem to pořád odkládal a teď už vím přesně proč. Protože jasně, takováhle bláznivina u mě nikdy neprohraje. Ale něco extra do toho vkládají pouze individuální herecké výkony a charisma (Anaïs Demoustier, Edouard Baer) a nepřímo geniální Buñuel, vykopírovaný až na hranici vkusu. Neříkám tu tedy, že osobně lituju zhlédnutí, byl to zážitek, ale jako dílo je to prakticky o ničem. O géniovi, leč naprosto nijak prudce, osobitě geniální. (26.07.2024)

Dupiex má v mojich očiach len jedno plus a to, že jeho filmy zvyknú pomerne rýchlo skončiť a tak to čakanie na komédiu, ktorá nikdy nepríde, nie je také dlhé. Potvrdil to zas a znova. Bizár, absurdnosť, to je všetko, čo dokáže ponúknuť a už sa sám recykluje, len mení postavy a teraz sa chytil jednej veľmi lákavej už po mene. Kventín určite má svojich pár fanúšikov, ktorí dostávajú jeho filmy do pekných čísel, zvyšok si film ani nepozrie a bežný divák vypne rýchlo, lebo sa proste nebaví. (05.07.2024)

Bezvýhradně zde platí to, co jsem již napsal k deset let staré Réalité, tedy, že cokoli jste se kdy naučili o filmu, je vám zde naprosto zbytečné. Zároveň však, vzhledem k tomu, o kom tento film vypráví, se jedná o zatím nejkonvenčnější dílo, co jsem od Dupieuxe viděl. Míněno především tak, že jsem snad poprvé věděl, co s ním mám od začátku dělat. "A to byl celý ten můj podivný sen." "No to byl teda dost dlouhý sen."  (19.04.2024)

Moc jsem netušil, na co jdu. Pondělí, co dělat, když ne kino. No, i po shlédnutí úplně nevím, co to bylo. Já si tam našel komedii, lehce ve stylu Monty Python’s o umělci s velkým U a novinářce, která s ním chce udělat rozhovor. Nicméně, můj popis rozhodně nedokáže obsáhnout to, co jsem viděl. S časem a vlastně i prostorem si to moc hlavu nedělá a je to vskutku zajímavý zážitek. Zvláštní film, humorný, užil jsem si herecké výkony, ale do kina bych na to asi nikoho neposlal. 60% (20.05.2024)