Vztek

*NEBEZPEČNÉ ŠVÉDSKO* Najmä vďaka absencii deja pre mňa ťažšie vstrebateľné ako jeho predchodca Smoke, ktorý bol komplexnejší. Nevravím, že filmy musia byť vždy cestou z bodu N do bodu Y, ale tu sa cítim ako stratený bez možnosti aspoň nájsť spomínaný bod N či Y. Mám pocit, ako keby som sledoval nejaké nadbytočné/vystrihnuté scény z iného filmu, ktoré sú neskôr pozliepané dokopy okolo nosnej témy Brooklynu. Herecký "ensemble" je chudobnejší a menej výrazný ako v Smoke; mrzí ma najmä hlúpa a príliš maličká úloha pre M.J. Foxa. Celkový pocit je však dobrý - film je nadupaný pozitívnou energiou a s vašou melancholickou náladou si sadne výborne. Verdikt v 1 vete: Príjemný, konverzačný ale menej výrazný ako jeho predchodca. 03.08.13 (03.08.2013)

. . . Protože tahle trafika je jen jedna, tam kousek od parku na rohu třetí a sedmé v Brooklynu... Auggie v ní vede řeči a žije život, ten nenapodobitelný život v kousku země zvané Brooklyn. A snad je i Andělem, poslíčkem božím na téhle rozporuplné zemi, kde o pár bloků dál vás zastřelí kluk kvůli teniskám... Ale Auggie si vede dobře, protože žije ve vší své svobodě dobrý a poctivý život. Bohudíky. "Bůh žehnej Brooklynu"... A když tak si taky klidně v klidu někdy zapalte. A nemusíte přitom ani šlukovat... :-) (25.04.2007)

Hoci mi Smoke nepripadal byť príliš zaujímavý, tento jeho sequel, postrádajúci už akýkoľvek súdržný dej, ma prekvapivo pobavil viacej. Funguje totiž nielen ako pohľadnicový portrét Brooklynu čoby mesta v meste, ale je aj výživnejším leporelom vtipných a sympatických konverzačiek, povievajúcich niekde medzi Smokeom a Jarmuschovými Coffee and Cigarettes. Suchým humorom okorenené kuriózne radosti a strasti komických figúrok… Kto rád načúva, príde si na svoje. Mňa najviac pobavilo Lou Reedovo vykreslenie Švédska. (19.03.2009)

Podvádím, je to 4* ale chci vyjádřit, že se mi to líbilo ještě více, než Smoke. Harvey Keitel chce vnést morálku do Brooklynu a hlavně mezi černochy. Bílí obyvatelé mu v tom brání a tak se nasere a ..více scéna s batohem. Žena jeho šéfa je tlustá, nadržená a chce jet do Las vegas, vyřeší to také tím, že líbá Harveye v pracovní době. Harvey má hispánskou milenku, ta je taky nadržená, vášnivá a chce tancovat, víc neprozradím. Jim Jarmusch mě tu konečně vysvětlil proč já kouřím (má pravdu-je to intelektuál) a Lou Reed vám vysvětlí, proč se bojí v NY - ale má ho rád - ale ještě víc se bojí Švédska. Už dlouho jsem neviděl od Miramaxu něco vtipného, spíš myslím nikdy... (05.07.2011)

Zatímco u Kouře jsem z prašivé zbabělé nostalgie zaokrouhlil nahoru, tady už nemám důvod. Vztek mě nikdy nebavil a viděl jsem ho kdysi dávno jednou, maximálně dvakrát, a ne opakovaně, jako jeho staršího bráchu. Nevlastního. Pryč je atmosféra prvního dílu - pohodové a zajímavé tlachání, melodramatické ale přesto zajímavé zápletky, vesměs sympatické postavy. Tady se dočkáme jen bezobsažného povrchního jalového plkání o ničem, a to včetně plkání Reedova nebo Jarmuschova. Postavy jsou často přímo odporné (Vinnieho tlustá žena s prasečí hlavou), trapně přehrávají (Auggieho latinská metresa, Madonna), nebo lezou na nervy (negerský rapper). Keitel samozřejmě opět skvělý, ale bohužel nemá co hrát. Film jakž takž zachraňuje úvodní scéna s malým zlodějem a Mirou Sorvino, a pak už jen jakoby autentické prostřihy na neherce s replikami o Brooklynu, koncipované jako jakési vyznání téhle jedinečné čtvrti (nejvíc mě zaujal chlápek stahující ze stromů igeliťáky). Z menší poloviny tedy vcelku banální poetizování Brooklynu, z té větší spousta zbytečných bezobsažných keců. (06.01.2020)