Neuvěřitelná cesta

Filmy o domácích mazlíčcích mohou být nejhorším druhem kýče, ale tohle se docela povedlo. Občas to bylo i vtipné a nápadité. Přikládám záznam tematicky korespondujícího snu. - - - Sen o domácích mazlíčcích (v noci z 8. na 9. prosince 2021) - - -     Na webu se objevily zprávy, že se na zemi vyskytl nový živočišný druh. Vypadá jako kříženec kočky, morčete a malého prasátka a lze jej nalézt v lidských domácnostech, kam neznámým způsobem proniká. Je mírné povahy, snadno si zvykne na člověka a slouží jako domácí mazlíček. Asi dárek od mimozemšťanů, řekl bych. Žere prakticky všechny potraviny, které svou malou tlamičkou dokáže zpracovat, ale nejvíc mu chutnají výrobky s přísadou palmového tuku. Hledám, jestli neumí něco užitečného, třeba vyrábět elektřinu, syntetizovat pervitin nebo chránit svého majitele před koronavirem, ale nic takového se tam nepíše. Ani o tom, že by někdo zvíře zabil, stáhnul, vykuchal, upekl a zjistil, zda se hodí k jídlu, jsem na webu nic nenašel. To se ufoni moc nevytáhli.      Vrátím se z nákupu a najdu jednoho takového tvora doma, jak cupitá po kuchyni. Jeho vzhled odpovídá snímkům na webu. Má hustou srst šedé barvy o délce sotva několika milimetrů. Pohladím ho, je to jako kdybych hladil kartáč. Možná by se s ním daly leštit boty. Vzpomenu si, že na webu stálo, že zvíře z kočičí obratnosti mnoho nepobralo. Když se postaví na stůl a ono hledá, jak se dostat dolů, počíná si tak neohrabaně, že zpravidla spadne a při pádu se stočí do klubíčka jako ježek. Dám zvíře na stůl, abych si to ověřil. Tvor po chvíli opravdu spadne, přičemž se svine do klubíčka. Po dopadu se rozvine a už zase cupitá po podlaze. No nic, jdu vybalit nákup.      V rámci vánoc jsem si koupil čokoládovou chaloupku zabalenou ve staniolu. Má být z velmi kvalitní čokolády. Rozbalím staniol a ochutnám ji. Je fakt prvotřídní. Tvor ke mně přicupitá a prosebně na mě hledí. „V téhle čokoládě žádný palmový tuk není, blbečku,“ poučím tohoto kandidáta na domácího mazlíčka. Zvíře samozřejmě nerozumí a nadále naznačuje, že by také mělo zájem. No dobře, uloupnu kousek střechy a sousto mu podám. Tvor ho s chutí zkonzumuje a následně se mi začne otírat o nohy. Asi doufá, že ho budu živit ze svého důchodu. Napadne mě, že bych mohl vyzkoušet, jestli dokáže přežít ve venkovních podmínkách, a pak o tom referovat na internetu. Venku je něco málo pod nulou, asi ho vynesu ven na mráz. (15.03.2023)

Úžasnej hlas Michaela J. Foxe v příjemným rodinným námětu to hodnocení rozhodně pozvedne. Jako dítě sem se tomuhle filmu vyhla a vlastně můžu být ráda, protože sem si mohla vychutnat verzi českýho dabingu. Tři mazlíčci k sobě dobře pasují, dialogy sou vtipný i pro dospěhýho člověka a stopáž je akorát. Za mě určitě spokojenost. (15.11.2018)

Začínám na sobě pociťovat degeneraci mých (zbylých) mozkových buněk, protože čím jsem starší, tím se mi podobné filmy líbí víc a brečím už jen při pohledu na obrázek. Ale kdo mě zná, ví, že pro psy mám ohromnou(mírně řečeno) slabost, takže film o věrnosti psích miláčků a kočky (která je na tom téměř stejně) mě dostane na kolena. A co se stalo? Ano, jejich velké dobrodružství mě dostalo tam, kam chtělo, tj. co nejrychleji k mé fenečce a pořádnému mazlení :o) A já za to co? Haf-děkuji :o) (22.06.2010)

Jako malej jsem ten film žral, dneska jsem ten nahodou viděl a přiznám se, díval jsem se na film s velkou dávkou nostalgie. A nezklamal. Je to dojemné a milé a to říkam jako řádný cynik jsem měl slzy na krajíčku. I dabing je velice hezký. Jen lidi jsou tam ňácí divní, ale není jich tam tak moc. No za mně 5 hvězd. (22.01.2017)

Zvířata nedokážou pochopit, proč je opouštíte. Myslí si, že je to napořád. Proto vás tak radostně vítají, když se vracíte domů z práce. Ráda se nechávám tímto příběhem dojmout. Brečím vždycky jako želva a nedostává se mi papírových kapesníčků. Také jsem chtěla mít moudrého a klidného psa jménem Shadow, doma mám ale pravý opak. Neuvěřitelná cesta je opravdu film pro celou rodinu. (26.06.2009)