Železní bratři

Decentní prohlídka bojů, kdy film se zdá být příjemně naschvál stejně hraný jako zápasy v ringu. V tom nejlepším slova smyslu. Citlivé drama, které má spád, dobré herecké koordinace. Efron teda vypadá jak Farquaad na roidech, nicméně zrovna zde ukazuje, že herectví ve vážné formě jde. I když s debilním účesem. Z jistých situací šlo vyždímat víc, aby zafungovala síla psychologických vazeb a tajů. Finále strhující s jasnou a dobrou myšlenkou. (29.02.2024)

"We'll be your brothers, Dad." Rodina plná talentu je vedená despotickým otcom smerom k úspechu. Aká je ale cena za úspech? Film by sa dal rozdeliť na dve polovice. V tej prvej sa zoznamujeme s rodinou, zázemím, ale aj športovým prostredím. Tieto základy sú síce potrebné, ale občas som mal pocit, že ide všetko až príliš po masle. V druhej polovici sa to ale zlomilo a úspech si začal vyberať svoju daň. Emocionálne je to silný film a boli pasáže, keď som si hovoril, že už fakt stačilo. A to oproti realite má film o jedného syna menej.  Silná rodinná dráma, ktoré je pre fanúšikov Wrestlingu povinnosť.  Kino Lumiere 80% (14.03.2024)

Durkin je zajímavý režisér. Vybírá si zajímavé náměty, které spolu moc nesouvisí a dokáže přinést dobré pojetí různých příběhů. Příběh rodiny Von Erichů je něco, co si zaslouží kvalitní zpracování, a i přes malé změny proti realitě je tento film po emocionálně naprosto odzbrojující. Kvůli pracovní povinnosti jsem byl nucen si příběh nastudovat předem, a tak mi nezbývá si pouze představit, jak musí působit na nic netušícího jedince, který do něj jde naslepo. Naprosto tragický osud, který sportovní bohové a despotický otec této rodině přichystal se může zdát až neuvěřitelný a přehnaně depresivní. Citová stránka však ukáže, že když na to přijde, je i takto vychovaný jedinec schopen uronit slzu pro své milované bratry. Naprosto zdrcující doják, který se dostane do dějin sportovního filmu. Nenominace na jakoukoliv cenu je hříchem. (17.03.2024)

Fascinující příběh, který mě svým provedením dostal mnohem více, než bych kdy čekal. První polovina nás příjemně seznamuje se světem a rodinou Von Erichů, skrze oči Kevina (Zac Efron). V ten moment je to spíše feel-good záležitost o bratrské lásce, nad kterou jen lehce visí nepříjemný stín otcovi autority, tlaku a stylu výchovy. Ovšem v polovině přijde zlom, který celou rodinu sešle do nekonečné spirály, ze které se zdánlivě nelze vyhrabat. Právě díky první příjemné polovině je ta druhá tak úderná, kdy divák společně s Kevinem prožívá rozklad této rodiny. Byť je postava Efrona nepochybně hlavním hrdinou, který nás provádí dějem, není to čistě jeho show a celý ansámbl herců mezi sebou nádherně hraje, navíc každá postava má více než potřebné prokreslení. Nemluvě o samotné velmi osobité režii, která neotřepaně podtrhuje každý osudový a výrazný moment příběhu. Druhá polovina by byla až neúnosně depresivní, nebýt postavy Lily James, přinášející světlo do celého snímku i do života hlavního hrdiny. Závěr, společně s posledním dialogem filmu rozdává neuvěřitelné emoční rány a dokonale podtrhuje celý film i jeho motivy. Takto zpracované téma o tíze vlastní rodinné historie a vymanění se z jejího železného spáru při tvorbě vlastní rodiny je nadčasové, pravdivé a potřebné předávat dál. Pro mě první opravdová "must see" záležitost roku 2024. (12.02.2024)

The Iron Clown musí být pro našince s alespoň elementárním vkusem a kvocientem nad úrovní německého ovčáka naprosto nezáživný, vleklý až otravný pomníček skutečné žampióní famílie vidláckých bigotních dementů s buzerantskými účesy, příznačně se angažující v nejdebilnějším a nejlopatističtějším pseudosportu pro totálně zdegenerované idioty – wrestlingu. Pseudosportu, v němž banda postižených nasteroidovavaných pičusů předstírá údery a tříská sebou o zem, a u koho z nich ta kohorta solvin v publiku nejvíce piští, ten je jakože „mistr světa“, i když se tato vrcholná retardace provozuje téměř výhradně na území Spojených sráčů Oligofrenických. De fuckto se jedná o špatně natočenou, zdramatizovanou, sestříhanou i zahranou a totálně nudnou studii opolidských bratří s vyrachtaným fotrem, postupně vychcípávajících při soutěžení o „prokleté“ Darwinovy ceny, až přežije jen ten nejhnusnější pitekantrop, jako vždy totálně prkenný Hnuzack Efron. Ovšem pokud xmrti rádi uhranutě a s jakože děsně erudovaným psychologicko – sociálním nadhledem dvě hodiny v zoo pozorujete statickou tlupu šimpanzů, kteří po sobě občas hodí hovno, popřípadě si kompulzivně cucáte palec u jakýchkoliv pohyblivých obrázků, hlavně že jsou barevné, je to film přesně pro vás! (28.02.2024)