Režie:
Robert AltmanScénář:
Michael TolkinKamera:
Jean LépineHudba:
Thomas NewmanHrají:
Tim Robbins, Greta Scacchi, Fred Ward, Whoopi Goldberg, Peter Gallagher, Brion James, Cynthia Stevenson, Vincent D'Onofrio, Dean Stockwell, Richard E. Grant (více)Obsahy(1)
Mladý vedoucí pracovník filmového studia Griffin Mill je neustále znervózňován anonymními pohlednicemi, v nichž mu neznámý scénárista vyhrožuje smrtí. Mill zjistí totožnost zneuznaného autora a chce se s ním dohodnout. Vypijí spolu pár skleniček v baru a při ostřejší výměně názorů na opuštěném parkovišti Mill neovládne nahromaděný vztek a nechtěně autora zabije. Je vyšetřován policií jako poslední, kdo zavražděného viděl naživu, ale žádný důkaz proti němu neexistuje. Výhružné pohlednice chodí dál. Mill se pomalu smiřuje s myšlenkou, že zabil nevinného člověka a veškeré síly věnuje zneškodnění nového ambiciózního pracovníka, který se tlačí na jeho místo. Naváže intimní vztah s milenkou zavražděného autora June a obratně manévruje v cynickém filmařském prostředí ke svému prospěchu. Jeho kariéra závratně stoupá... Po roce se mu ozve autor pohlednic a nabídne k realizaci scénář, nazvaný Hráč. Vypráví o vedoucím pracovníkovi hollywoodského studia, který zabije otravného scénáristu a projde mu to. Griffin dá okamžitě filmu zelenou... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (163)
Abyste docenili Hráče, musíte opravdu milovat film jako médium. A mít nakoukáno starší hollywoodské kousky je taky jedině k dobru - na stěnách tu visí plakáty k spoustě starých klenotů...A ten úvodní osmiminutový záběr, kde se mj. dvě postavy baví o tom, že dnes se všechno stříhá a že by si filmaři měli brát příklad z úvodního záběru Doteku zla Orsona Wellese - to se musí pochopit :)) ()
„Tady bych žít nemohl, mám alergii na štěstí“ Údajně až osmiminutový (hodinky jsem nesledoval) úvodní záběr v sobě shrnuje, co je třeba znát pro snazší orientaci během následujících dvou hodin. Shrnuje v sobě Hollywood, který nám Robert Altman představuje „full frontal“. Pravdy infikované lží, totiž faktem, že je nám sdělována skrze filmové médium, se dobírá za pomoci mnohovrstvého příběhu, jenž využívá pomrkávání na diváka stejně často jako nečekaných, až podlých kliček. Zpočátku mě film moc nebavil, přistupoval jsem k něm spíše coby k relaxační hře „poznej hvězdu“ (Robertsová s Willisem jsou stejně nejlepší), ale když začínalo být čím dál zřejmější, jak dobře promyšlenou partii s námi režisér rozehrává, řekl jsem si, že ho nenechám vyhrát tak snadno. Nemá valného významu rozplývat se zde nad jednotlivostmi (nájezd na Hitchcockovu fotku během thrillerově laděné scény, pan M…), když film zasází tu nejtvrdší podpásovku teprve jako celek. Vždyť i množství známých tváří svolných k účasti v něčem tak nepříjemně upřímném vypovídá cosi o hollywoodském pokrytectví. Bráno z opačné strany, Altman mohl spoléhat, že film s tak vysokým „stars ratingem“ nikdy nebude naprostou mizérií. Je to prostě film plný paradoxů, jehož obsah bych ani po zaangažování veškerých mluvnických schopností nedokázal shrnout do 25 slov a méně. Pátou hvězdičku si schovávám pro druhé zhlédnutí, kdy doufám objevím i toho Jacka Lemmona. :-) 85% Zajímavé komentáře: Tetsuo, lupuscanis ()
"Dobrý úspěšný film potřebuje mít napětí, smích, srdce a šťastný konec." Něco podobného řekne hlavní postava ke konci filmu. Tvůrci jakoby se do něj snažili dostat všechno, ale jen napůl. Komedie to rozhodně není a o napětí se taky mluvit nedá. Jako satirický pohled do zákulisí Hollywoodu s filmovými odkazy a se spoustou cameo roliček (ten film s Brucem chci vidět!) obstojí, ale do povedené pointy se táhne zatraceně dlouho. 60% ()
Hráč je sice velmi zajímavý svým pohledem do zákulisí Hollywoodu, nicméně bych měl výhrady k dokonalosti jeho scénáře a také ke zpracování. Popravdě řečeno, největším tahákem na tomto snímku je nejspíše rekordní množství hvězd v jednom filmu, z nichž ovšem většina z nich dostane prostor počítaný spíše ve vteřinách, než v minutách. Robert Altman je zkrátka trochu svérázný režisér a žádný z jeho filmů se nedá ani jednoznačně odsoudit, ale ani jednoznačně pochválit. ()
Roberta Altmana jsem vždycky považoval za "svého" režiséra, nevadí mi jeho zeširoka pojaté vyprávění se spoustou vedlejších postav, neunavuje mě množství nenápadných odkazů na slavné osobnosti filmové historie, přelomová díla a kultovní scény. Nenudí mě ani typicky altmanovsky vlažné tempo. Oceňuji jeho preciznost a škodolibost, s jakou znevažuje zaběhané postupy filmového průmyslu. V případě Hráče bych se vyhnul označení komedie, jakkoliv některé scény mohou lehký úsměv vyvolat. Zato prvky satiry jsou nepřehlédnutelné. Z celé obsáhlé Altmanovy filmografie právě Hráče považuji za jeho nejvyzrálejší kousek, kterému kraluje suverénní Tim Robbins v hlavní roli. Ten je mimochodem jedním ze tří důvodů, proč Hráči věnovat svůj čas. Druhým je chytrý scénář a tím posledním Altmanova pečlivost. Celkový dojem: 90 %. ()
Galerie (65)
Zajímavosti (17)
- Ve scéně, kdy Griffin Mill (Tim Robbins) sedí na gauči, má za sebou z levé strany (zrcadlový obraz) plakát filmu Prison Break (1938) s Bartonem MacLaneem. (PlayEasy)
- Julia Roberts odmítla honorář. (hot_spot)
- Robertu Altmanovi se do snímku podařilo nalákat neskutečné množství více než šedesáti vrcholových celebrit. (Olík)
Reklama