Hráč

Hollywood = "mekka andělská." Nikdo se neodváží zlomit vaz tohoto oslnivého, mytického místa. Kde smrt není překážkou, přívažkem na noze. Pod perským kobercem se krev rozlitá ihned zamaskuje. Pohár s elixírem - "talent bez poskvrnky" je mocná figura. Nenahraditelné jsou party triků a fíglů, párty a partie všeho druhu. Havran černý sic mává, roztahuje křídla, ale tvrdě naráží na mramorová podlaží, když lišákovi z úst peříčka nečouhají, jen modrá nebesa se zpod růžového pozlátka provokativně uculují. (30.12.2018)

A máme tady další neskutečně nadhodnocenou krávovinu do sbírky. Čest filmu zachraňuje mladičké, dnes už v mnohých případech slavné herecké osazenstvo, no pomalý příběh ze zákulisí Hollywoodu, v jehož zákulisí se kdesi v koutku povaluje jedna mrtvola, je na dvouhodinovém placu doslova ubíjející. Výčet žánrů nahoře je moc pěkný, ale komedie, mysteriózní a thriller tam rozhodně nemají co dělat. Já teda ze slušnosti hodnotit nebudu, nebavilo mě to. 45% (01.09.2014)

Stabilitu filmu drží pochvalný výkon Tima Robbinsa, nie tak ani príbeh či myšlienka...Dynamickosť zastrešuje početnosť hviezd, ktoré sa na scéne nachvíľu blysnú a rovnako ako aj mnoho odkazov na hollywoodské filmy. Film ako celok si možno poriadne vychutnať len vtedy, pokiaľ vo filmoch obľubujete podobný typ "zábavy" a mix jemnej satiry a práve vďaka tomu sa Altmanovi podarilo ukázať princíp, na akom sa vlastne filmy vyrábajú. (18.03.2009)

Slušná Altmanova generálka před Short Cuts. Méně náročného nebo jednoduššího diváka jistě zaujme a uspokojí už jen ta plejáda známých hereckých hvězd a nahlédnutí do zákulisí hollywoodských filmových studií. Náročnější divák bude zase nejspíš spokojený se zajímavou zápletkou o zločinu, jeho následcích a se zručně vypilovaným scénářem se spoustou zajímavých scén a dialogů. Mně osobně zákulisí hollywoodského showbyznysu nezajímá, herecké primadony neobdivuju, Tim Robbins na mě působí jako krajně nesympatický srábek a groteskně odlehčený, parodicky happyendový závěr filmu mě vůbec nenadchl, radši bych totiž tuhle látku viděl zpracovanou víc vážněji, temněji, aspoň třeba po coenovsku. Ale nic naplat - celkově se mi ten film stejně líbil, bavil mě, zaujal mě a určitě se mi do pozítří nevykouří z hlavy, jako 90% mého běžného filmového repertoáru, kterým si proplachuju mozek. Nejlepší scéna: výslech Robbinse na policejní stanici s téměř psychedelickým závěrem. (16.01.2020)

Dokonalej obrázek společnosti, která žije na základě totálně pokřivených hodnot, ovšem hodnot, který bohužel vládnou v celým světě, ale málokomu je „dopřáno“, aby z nich opravdu těžil – sláva a prachy, který dohromady tvoří moc. Dokud ji člověk má, jde všechno jak na drátkách, ale ve chvíli, kdy se pod ním začne podlamovat větev, udělá cokoli, aby si ji udržel. Je fakt sranda sledovat, jak se to neskutečný množství lidí piňoží, aby dosáhla úspěchu – aspoň se dotknout hvězdy a říct jí, jak ji obdivujete – vždyť, kdo ví, třeba si vás zapamatuje a dostanete roličku. No prostě „Továrna na sny“ – my ass! Za tu sebekritiku a skvělýho Robbinse nejde netleskat, i když přímo unešená nejsem. Altman je prostě vždycky takovej specifickej... (16.02.2012)