Oktopus

No jo, v mém případě se tvůrcům nezadařilo. Seriál mě zrovna dvakrát neoslovil, protože ve mně zanechal spíše nepříjemné pocity, za nimiž stál v první řadě dosti nešťastný scénář a režie, což je vcelku pochopitelné, když uvážím, že jde o práci téhož jedince. Jan Pachl mě tentokrát nepotěšil, přestože si už u mě několikrát slušně šplhl. Tady mě ovšem opravdu zaujala pouze závěrečná epizoda, a to je při celkovém počtu třinácti dílů fakt málo. Ke všem kladům a nedostatkům, které stály za mým hodnocením, jsem se už každopádně vypsal v komentářích / recenzích k jednotlivým epizodám, takže to už nebudu natahovat. / Poučení: Hazardem ke šťastným zítřkům. (14.02.2024)

"Týmová spolupráce. Kapitán Dítě mu nejdřív přivodil infarkt a já už jsem pak jen zahrála na city." Kapitán karbaník Dítě, kapitán divná Fáberová a bundy plukovníka Schwarze  jsou asi jediný důvody ke zhlédnutí Oktopusu. Případy jsou totiž takový utahaný, nijaký a moc zábavy jsem si při jejich reinkarnaci neužil. A to bych si při vraždách určitě zasloužil. Snad tedy poděkuju alespoň za autentickou postavu nafoukanýho majora Cejchana, protože debilů, kteří si při honbě za čárkami nejsou ochotni ověřovat pravost pachatele, jsou plný kriminálky. Zato poručík Šťovíková, asi vyšetřovatel - sekretářka, mě s tou svou lodičkou přilepenou na hlavě dost vytáčela. (13.12.2023)

Kdybych hodnotila čistě jen detektivní linky, musím jít nejméně o hvězdu níž. Seriál je ovšem spíš vyprávěním o nesourodém týmu vyšetřovatelů, z nichž má každý své bolesti, slabosti, chyby, traumata, koníčky, silné stránky,  slabiny, lásky a nelásky. Koho si nezískal nikdo z lidských představitelů, toho si kolem tlapky omotal drahý zesnulý Krvesaj (všichni víme, že se nejmenoval Kulíšek). (26.11.2023)

Jako vždy úžasně mámtovpičistický major Krobot a naprosto dokonalá kapitánka sešklebená držka, která by zfleku mohla pohledem závodně odšťavňovat citróny, v poměrně originálních, zábavných, sysluplných, solidně napsaných, neafektovaně zrežírovaných i opravdovými herci zahraných pendrekiádách. Tedy až na tu státní zástupkyni, ta mě děsila už jako dětská neherečka, a jako prkenná oživlá mrtvola mě i teď nutila s ustrašeným pištěním strkat hlavu pod peřinu, kdykoliv se objevila v záběru. Každopádně bolševicky manipulativní veřejnoprávní bandita zase jednou alespoň trochu ospravedlnil to kolektivní ždímání poplatků, i když jeden, televizi nemaje, přenáší obraz leda tak z obýváku do kuchyně, a oproti všem těm Kriminálkám Invalidovna, Hnědým kódům či Policiím Otrava komerčních žump je to skutečný balzám nejen na duši, ale i na uši, oči a degenerativní mozkové poruchy. A navíc i bez afektovaně prkenného Vetchého starce. (26.11.2023)

Hlavní postavy, protivný dědek a asociální pizda, jsou každý sám o sobě dost otravní, aby to vadilo. Když jsou pohromadě, je to utrpení pro mě za čárou. Příběhy jsou vyrovnaně nudné, nezajímavé a mizerné, kdesi mezi odpadem a jednou hvězdou. Jediný dobrý byl ten poslední. Jen díky němu tuhle ČT flákotu neposílám do odpadu. ⬇️ 11% (20.11.2023)