Svedená a opuštěná

Komedie?! Asi mě opustil smysl pro humor. Tragédie, drama, studie beznaděje, to všechno tenhle film je, ale komedie ne. Na Sicílii aspoň jednu atomovku. Vůbec nejhorší je, že víte, že kromě hlavní hrdinky máte litovat i její sestru, ale ona je tak nesnesitelná, ošklivá a hloupá, že jen doufáte, že brzo zmlkne a zmizne. Ne, nejhorší je, že Pepino to, co tvrdí, myslí vážně. Ne, nejhorší je vlastně to, že don Vincenzo dělá to, co dělá, protože je upřímně přesvědčen, že to je nejlepší možné řešení. Vlastně ... nejhorší je, že ten zákon o tom, co všechno zahladí svatba, byl nepochybně skutečný. (28.08.2010)

Presvietená, prašná Sicília, plná upotených mužov, žien v čiernom a ich zvrátenej, pokryteckej morálky nemôže byť dobrou témou pre komédiu. Jedine v prípade, že by zobrazovala dávnu, rokmi prekonanú históriu. A napriek, že ide o film nakrútený pred pol storočím, nie som o tom celkom presvedčený. To je dôvod, pre ktorý som sa ani pri opakovanom sledovaní nesmial, skôr som pociťoval pocit trápnosti nad tým, ako niekde ľudia žijú. Nakoniec sicílske poňatie morálky a cti nie je iba fenoménom Sicílie, ale v miernejšej podobe sa vyskytovalo i u nás. Germiho film je nakrútený majstrovsky a moje váhanie medzi troma a štyrmi hviezdičkami nakoniec skončilo u slabých, ale platných štyroch. Zaujala ma aj typická hudba, ktorá mi pripomenula Leoneho spaghetti westerny. (23.02.2018)

Od režiséra Pietra Germiho se mi trefil do vkusu už jeho povídkový film Dámy a pánové, proto jsem se s chutí podíval i na jeho o dva roky starší snímek Svedená a opuštěná. Opět se zadařilo a u filmu jsme se společně dobře pobavili. Tentokrát nejde o povídky, ale o tradiční film. Režisér se znovu ponořil do prostředí italského maloměsta, do skupiny jeho svérázných obyvatel a jejich mezilidských (a lehce sexuálních) vztahů. To mu svědčí náramně a v tom prostředí je jako doma. Svérázné postavy staví do výborných situací a dialogů… spíše hádek… neustálých hádek, které jsou energické a správně italsky a sicilsky temperamentní. Co může být pro chlapa horšího, než když zjistí, že mu zneuctili dceru? Ta si navíc odnesla následek! :-) No a vražda ze cti se v Itálii trestala jen mírně. Nebo to vyřešíme sňatkem, ale koho honem rychle sehnat? Zápletka jako dělaná pro italskou konverzační komedii. Některé situace a scény byly na pět hvězd, bohužel ke konci občas komedii nahradilo drama (noční můry ve snu) a film místy zvážněl. To bylo zbytečné, protože jako komedie fungoval naprosto výborně. (17.05.2024)

Svíravá společenskokritická studie maloměšťáckého pokrytectví, kterou jen naprostý cynik může nazvat komedií, aniž by k tomuto označení žánru nepřidal přívlastek „krutá“. Satirický ráz filmu je totiž častěji přehlušován psychologickým ponorem, karikování se rozplývá ve scénách vnitřního boje. Svět vyznávané rodové cti (přesněji: jejího obrazu) děsí svou relativizací hříchu (pro udržení (pochybné) neposkvrněnosti jména lze spáchat i vraždu, čili obětovat svou duši) i rozkladem rodiny, v nějž ústí (odcizený vztah otce ke svým dcerám). Díky vyhraněnější expresivitě snad ještě o stupeň silnější a varovnější dílo než analogické téma zpracovávající Krásný Antonio. (27.12.2009)

Ano, je to sicilské a ukřičené. Na "skvělou komedii" bych tento film nepasovala (nedokážu se pořádně bavit, když je šestnáctileté dívce nadáváno do děvek, její otec ji liská a zamyká v pokoji, kdy může a ona polovinu filmu propláče a druhou polovinu nemá k pláči daleko), spíše na skvělou přehlídku karikatur maloměšťáků. Dobrému jménu, stavěnému nadevše, je potřeba obětovat veškeré jiné zájmy, nezáleží na tom, čí. (23.02.2011)