Lidia Poët
The Law According to Lidia Poët
VOD (1)
Epizody(6)
Obsahy(1)
Lidia Poët vyšetřuje vraždy a pere se za to, aby směla pracovat jako advokátka. Napínavé dobové drama podle skutečného příběhu první italské právničky. (Netflix)
Recenze (27)
Série o vystudované právničce, která jako žena nemohla pracovat jako advokátka. A snaží se o to prostřednictvím osoby svého bratra, advokáta. Spíš než jako obhájkyně Lidie pracuje jako soukromý vyšetřovatel a nectí žádná pravidla. Kromě pracovní posedlosti a silného pocitu pro spravedlnost má i menší sexuální posedlost a miluje dva muže. Proč ne, je krásná, sympatická, moderní. Jednotlivé příběhy nejsou nijak dějově a zápletkami na úrovni, ale přesto je série sympatická a oddechová. Nemusím dodávat, že je to kvalitní retro a dobová pravda o postavení žen v té době a společnosti. Místy byla některá moderní hudba ne nejvhodnější. 70%. ()
Lidé jako Lidia otevírali Overtonovo okno v patriarchální společnosti a za to jim dík. Ale jinak je hlavní hrdinka otravná a nerespektující soukromí. Ve vyšetřování má víc štěstí než detektivního umu. Třeba působení jedu se dá oddálit jedním způsobem, tak to tak muselo být. Nebudeme pátrat po dalších možnostech a jak to mohlo být provedeno, jinak nám nebude sedět scénář. ()
Největší slabinou Lidie Poët je scénář a vyvrcholení jednotlivých soudních případů, které jsou příliš jednoduché a občas naivní. Naopak se mi líbil celkový příběh, ukazující syrovost a mysogynii tehdejší doby (googlil jsem život skutečné Lidie Poët, vyhledával jsem si první advokátky v různých zemích). Výprava, kostýmy, dobové barevné filtrování, italština. A ano, líbily se mi i erotické momenty Matildy de Angelis. Jako celek čistých 70 %. Trailer. ()
Jak jsme si od seriálů, které se odehrávají v 19. století, zvykli (ať se jedná o Viktoriánky, The Knick a další), tvůrci divákům dopřejí typické atrakce: skvostně zařízený nevěstinec, dekadentní večírky, okultní seance, kuřačky opia. Lidia Poët se řadí mezi další detektivní či krimi dobové seriály, které volí ženskou hrdinku (Enola Holmes) nebo na okraj – společnosti i příběhu – vytlačenou skupinu (Irregulars). Obě zmíněná díla tedy navazují na Sherlocka Holmese. Na rozdíl od nich je Lidia výrazně chytřejší a zdařilejší. A ozvláštněna tím, že ústřední hrdinka musí bojovat i proti samotné advokátní komoře. .Nevidím důvod, proč by neměla obdržet licenci alespoň na vaše obrazovky. Recenze na TVZone zde. ()
Feministická záležitost, která ale na první dobrou nabízí víc, než jen upozornění, že v devatenáctém století na severu Itálie obhospodařovala svoji živnost první italská právnička. Jenže po pár dílech zjistíte, že s hlavní představitelkou nic moc není a celé je to takové bídně běžné. Nejhezčí je na seriálu to prostředí, ale popravdě je to dost málo na to, aby to víc zaujalo. ()
Reklama