Jednoruký šermíř

Seznámení s jednorukým šermířem jsem začal druhým dílem a to jsem pánečku viděl nálož. Tohle je ovšem horší, ano. Fang Kanga potkal přetěžký osud, neboť v boji přišel o pravou paži ženským mečem. Příběh o hrdosti a odhodlání ve stylu - lépe zemřít než ostuda pro mistra je na svém místě. Ve spoustě podobných filmů se rači propíchli po neuspěšném boji, než by museli s tím žít. Fang Kang se se strátou ruky vyrovnal, ale jako by celý film byl v ústraní a většina pozornosti směřovala učedníkům znepřátelených škol. Se silným škodolibým smíchem " Smějícího se tygra " jsem se smál taky, šlo to lechce odhadnout kdy se ten potvor znovu zasměje a jeho žáci ho v tom jenom kopírovali. Dokonce i další záporák jménem " Ozbrojený ďábel " byl na tom skvěle, jeho smích byl doslova kultovní:-) Já i přes tohle všechno hodnotím čtyřmi body, hahahaha. (25.02.2012)

Nadherny hrdinsky opus o dnes uz legendarnom jednorukom sermiarovi. Neviem nad cim sa mam rozplyvat prv. Ci nad hrdinskym pribehom, ci nad skvelym hrdinom, hudbou, ci vizualom...proste laska na prvy pohlad :). Mozno by sa dala kritizovat choreogrfia, ale verte mi, o to tu vobec nejde Spravi vas stastnymi uz len to, ked Yu Wang vytiahne svoj zlomeny mec a tvrdym pohladom sa zahladi do oci nepriatela. Skutocne. Chang Cheh bol velikan svetovych proporcii a ja sa uz tesim na dalsie poklady, ktore sa ukrivaju v jeho filmografii (Ps.: V malej role potesi mladucky Lau-Kar Leung). (10/10) (31.03.2008)

Hit, který svého času obrátil hongkongskou kinematografii vzhůru nohama a víceméně re-definoval wuxia film. Chang Cheh zatřásl žánrem tak mocně, že echa toho otřesu doznívají v podstatě dodnes. "One-Armed Swordsman" je klasika, která sice stačila trochu zestárnout - ale přinejmenším v mých očích velmi důstojně. Asi jako starý shi fu, který i v pokročilém věku s přehledem natrhne sako třicátníkovi...;-) (20.04.2008)

Z "jednorukých" Jimmyho Wang Yua u mne  jasně vede syrovější a nápaditější boxer. Šermíř možná nastartoval jeho kariéru a v průběhu času se stal kultem, ale zrovna v první části nad kung-fu vítězí příběh a dialogy,, a to je u Cheh Changa docela problém. Při vší úctě ke Kmotrovi a produkci Shaw Brothers obecně, jejich silnými stránkami tyto filmové atributy nikdy moc nebyly a není-li tento obvyklý nedostatek vyvážen choreograficky vymazlenými fighty s různorodými soupeři či zbraněmi, není moc o co stát, tedy nejste-li fanoušky neherci odříkávaných textů nesmyslných scénářů.  ´Prvních deset minut ještě jakž takž ale drželo pohromadě a za mě byla scéna utětí ruky Fang Ganga nejlepší z celého filmu. V dalším průběhu se Kmotr pokouší o melodrama a nabízí jen ošoupaný (v té době možná ještě tolik ne) motiv  střetu dvou klanů a bojových technik a nedá se nepoznamenat, že ani toto se mu moc nepovedlo. "Geniální" technologická novinka a technika proti šavli je opravdu k smíchu. Statečně jsem si ale počkal na grande finále, které  v těchto filmech často bývá ozdobou i přes všechna předchozí negativa, ale dočkal jsem se jen lehce nadprůměrného fightu, kde nakonec mnohem víc než ona výše zmíněna "geniální novinka" zaujalo obyčejné práskání bičem.  První setkání s handicapovaným šermířem dopadlo nevalně, dvě useknuté paže letí vzduchem... (11.08.2021)

Na soubojích se sice podepsal zub času, ale zase se drží relativně při zemi, nejsou tam moc zrychlovačky což je z dnešního pohledu příjemná změna. Také to, že má hlavní hrdina na souboje jednu ruku je milé zpestření a i tak předvede pár velmi solidních triků. Hlavní hrdina se dokáže tvářit docela zapškle což docela sedlo. Příběh sice relativně podle standartního schématu, okořeněný o nějaké ti dilemata, udrží spolehlivě pozornost. A na konci když se přihnal Fang Gang jako velká voda vykouzlilo mi to úsměv na tváři. (18.03.2009)