Million Dollar Hotel

Tento film asi jen tak někoho nenadchne. Příběh vyšetřování smrti podivným detektivem v prostředí zrušenýho hotelu, který obývá plno šíleně pošahaných obyvatel. Celé to s obrazy, rozvláčným dějem, U2, zradou, dlouhými dialogy o ničem, záběry z knihkupectví, smutným koncem, televizním štábem, Tom-Tomem, kterýho sem nepochopil a jeho láskou k psychedelické Eloise tvoří nevšední zážitek. (04.03.2009)

Hodně zvláštní film. Na jedné straně se mu daří tvořit depresivně sebevražednou atmosféru (ale rozhodně ne díky U2, jejichž hudba je tady až nezvykle nenápadná a nevýrazná), nabízí naprosto jedinečný a zvláštní vztah mezi napůl zmateně, napůl sebejistě působící šlapkou a retardem, a představuje nám ne zrovna sympatickou sebranku exotů, kteří nechutně využívají každé situace, která by zlepšila jejich katastrofální život (který jim ale pravděpodobně naprosto vyhovuje). O tom, jestli je hlavní hrdina Tom Tom fakt úplně blbý nebo to jen hraje, jsem celý film uvažovala, abych nakonec došla k závěru, že není, o čemž svědčí nejen jeho voiceover, procházející celý dějem, ale i samotné finále filmu. To mimochodem skvěle zakončuje celkem rozporuplný film, aby ve vás po titulcím zbyl falešný pocit, že to byl vlastně výborný film. Problémem tohoto je, že se snímek honí za spoustou témat a myšlenek, aby nic nedokončil do konce - na začátku to vypadalo, že se bude pomalu odkrývat povaha mrtvého Izzyho, abychom se o něm nakonec vlastně nic smysluplného nedozvěděli. Postava Mela Gibsona se sice mezi místní podivné existence docela hodí, ale zároveň je tam tak nějak navíc - jeho úkolem je jen rozehrávat situace. Místní podivíni mají podobnou roli, navíc tvoří kolorit celého hotelu. Ve výsledku se ve filmu ale nic neděje, úvod do světa Milion Dollar Hotelu je až moc roztahaný, a to nejpodstatnější se začne odkrývat až na konci. Dvě hodiny byla až moc dlouhá stopáž. (04.05.2007)

Přemýšlím, proč mě tento film od Wima Wenderse s výjimkou úvodu a závěru skoro vůbec neoslovil a výjimečně nesedl. Nemá silný příběh, až na závěr mu schází uzemňující momenty, pohybují se zde samé podivné a navrch většinou nesympatické postavy, postrádá to hutnější atmosféru, postrádá to napětí, skutečného vtipu, který by na mě fungoval, jsem tu moc nepostřehl (byť se o to ten film evidentně snaží)... Hutná myšlenka zde přichází až v závěru a ač právě díky silnému závěru s geniálními kamerovými záběry se nakonec přikláním k velmi slabým 3 hvězdičkám, nemohu si pomoct – ten závěr tu na mě působil jako z úplně jiného filmu a spíše jako z nouze cnost, aby nakonec tahle podivná dvouhodinová šaráda z hotelu plného fetujících i střízlivých šílenců dostala alespoň na poslední chvíli možnost sdělit i cosi hlubšího... Od Wenderse jsem už snesl mnohem delší filmy, které trvaly v některých případech i 3 až 5 hodin (viz. Až na konec světa), ale tento mě stihl nudit i přes relativně kratší stopáž a už po 40ti minutách jsem začínal tušit jistý problém. Jedním z mála pozitiv vedle kamery byl pro mě herec v roli FBI agenta Skinnera a až po skončení filmu jsem s milým překvapením zjistil, že jde o slavného Mela Gibsona. Tak jo, kdyby nic jiného, s výkonem proslaveného hereckého velikána ve výrazné vedlejší roli tady můžu být vážně spokojený. [55%] (30.11.2021)

Million Dollar Hotel mě natolik nadchnul, že jsem si jej na druhý den musel pustit ještě jednou. Hotel, ve kterém se vyšetřuje vražda, plný zvláštních figurek a postaviček, je místem, kde se může zrodit zvláštní cit. Hlášku Milly Jovovich: "Já neexistuji, jsem fiktivní", nikdy nezapomenu :-) A vedle reklamy na parfém Escape od Calvina Kleina zde podává svůj nejlepší herecký výkon :-) A můj oblíbenec Tim Roth to na závěr svojí minutovou přítomností vše korunuje. (07.07.2007)

Silně atmosferické, city nabité, kouzelné scény se tu střídají s hluchými místy, které ve filmu bohužel převažují. Skvělá kamera, krásný hudební doprovod - dvě věci kterým se podařilo vytvořit solidní depresívní atmosféru...ale to nestačí. I tak jde ale o zvláštní film, který za shlédnutí určitě stojí. (10.03.2007)