Million Dollar Hotel

Nenechte se odradit faktem, že scénář k tomuhle Wendersovu filmu psal ten angažovaný trapák "Bono" ze sračkoidní kapely U2. Film je to totiž existenciálně silný, vizuálně nádherný, poetický, hluboký a... zkrátka geniální. "Bona" od té doby, co jsem film viděl poprvé, už nepovažuju až za takového trapáka, a jeho hudba už mi nepřipadá tak sračkoidní. Meditativně nostalgický příběh skupiny podivínských a více nebo méně šílených individuí, obývajících zašlý hotel na okraji centra Los Angeles, podbarvený krásnou meditativně nostalgickou hudbou. Hlavním pilířem filmu je fantastický a strhující výkon Jeremyho Daviese, kterému zdatně sekundují například zvláštní (opravdu hodně "zvláštní") agent FBI Mel Gibson, pátý člen The Beatles Peter Stormare, v malé (ale výrazné) roli Julian Sands (jeho replika o umění je trefná) a ve své životní roli i ošklivá transka Miloš "Milica" Jovović, která se tu ovšem famózně blýskne v roli psychicky labilní pouliční holky, ve které jí to místy přiznávám docela slušelo (respektive tahle role jí slušela/sedla jako ulitá). Film, který mě nikdy neomrzí a nebýt Lisbon Story, byl by mou Wendersovou jedničkou. (12.03.2014)

Silně atmosferické, city nabité, kouzelné scény se tu střídají s hluchými místy, které ve filmu bohužel převažují. Skvělá kamera, krásný hudební doprovod - dvě věci kterým se podařilo vytvořit solidní depresívní atmosféru...ale to nestačí. I tak jde ale o zvláštní film, který za shlédnutí určitě stojí. (10.03.2007)

Film, kterému osobně neumím nic vytknout. Rozhodně nejsilnější divácký zážitek od té doby, co jsem shlédl 21 gramů... Zvláštní mísení parodických prvků s výpovědí velice osobní a velmi naléhavou. Tam, kde normální parodie končí, tam Wenders teprve začíná budovat příběh. To, co jinde slouží k pobavení je tady základním kamenem naléhavého sdělení o nejzákladnějších otázkách lidského života. A přitom si to celé nekonkuruje. Divák se může zároveň smát parodickým šlehům na špionážní TV seriály, telenovely a TV kulturu obecně a přitom se nechat zcela strhnout dějem. A co víc. Film je přímo nabitý úžasnou vizualitou, schopností dívat se a vidět, taky krásnou hudbou. Celé to vytváří jakousi bohatou snovou koláž. Jestli to lze k něčemu přirovnat, tak k Amélii z Montmarteru... ale tohle je lepší! O šest koňských délek... 100% (08.07.2007)

Na to jak to mohlo být zajímavé to bylo až příliš nudné a nicneříkající, chvílemi až depresivní a hlubokomyslné. Autoři podle mě neměli naléhat a pospíchat na závěr filmu, jelikož právě ten už je předem znám. Přiznám se, že jsem se jako člen Milionového hotelu nudil. Nebýt skvělého hudebního podtextu od U2 nevím jestli bych u něj dokázal vydržet až do samotného konce. I když sledovat magory, nájemníky byla chvílemi docela zábava, ale to je asi tak všechno. --- Sebevražda je pro žida nejubožejší zločin. My sebevraždu nepotřebujem, neznáme ji. (23.05.2007)

Další úžasný film Wima Wenderse a já jsem opravdu potěšena, že se mi taky jednou líbí něco, co většinu nechává chladnou. Absurdní příběh s podivnými postavami daleko za hranicí normality mi hodně připomínal Hotel Splendide, policejní detektiv v podáni Mela Gibsona zase postavy Davida Lynche. Z počátku zcela absurdní příběh zasazený do detektivního rámu se odvíjí jakoby odnikud nikam, ale vnitřní logika vyplave na povrch na samotném konci. Pro mne zcela bezkonkurenčních 100% a připomínám úžasnou postavu pátého a veřejnosti neznámého člena skupiny Beatles, stvárněnou Peterem Stormarem. (06.06.2008)