Hřbitov pro cizince

Bývali to spolužáci, přátelé, sousedé... Pak přišla válka, únor a najednou tupí přicmrdávači režimu rozhodují o životech těch, kteří bojovali za jejich svobodu. Nesmírně palčivé téma, které se jen tak neomrzí. V tomto minimalistickém, komorním, ale o to působivějším vyprávění o křivdách, opravdovém přátelství i nesmyslných paradoxech v poválečném období, je kladen důraz na lidi. Nezapomínejme, že to byli pořád ti samí lidé, jen politická situace se změnila a co to s některými udělalo... (29.10.2008)

Po revoluci 89' skončil v Československu tzv. 'komunistický ráj'. Vše se obrátilo a stejně tak, jak se před tím pomlouvalo vše imperialistické a buržoazní, nyní se začalo hlasitě útočit na činy bolševické. Známe komunistické snímky tohoto druhu převážně z 50. let, kdy např. pan továrník štval pracující lid do úmoru a hbitě je vykořisťoval. Kdo byl ve straně byl propuštěn a již nikde nebyl zaměstnán. Takový snímek 'Botostroj' budiž příkladem. A ať se to někomu líbí nebo ne, tento televizní film se s nim v ničem nezadá. Jiří Hubač si vzal téma ve své době hodně vyzdvihované a to téma o československých letcích za války létajících v anglickém RAFu. I na ně byla po 'Vítězném únoru' uspořádána štvanice a o tom celý tento snímek je. Máme možnost sledovat, jak hlavní postava ztvárněna Jiřím Bartoškou byla v rámci reorganizace a restrikce propuštěna s Čs. aerolinií a postupně štvána tak, až si ve finále sáhla na život. Což o to, příběh je zajímavý, o jehož reálnosti nechť diskutují historikové. Snímek jako takový je televizní, tedy zcela nenáročný. Dříve se tomu říkalo televizní hra. Jiří Bartoška tu ztvárnil svoji postavu tak, jak ho po léta známe. Nic překvapujícího. Naopak překvapením je Josef Dvořák, který se zhostil vážné role a to role kamaráda hlavní postavy. A zhostil se toho skutečně nad míru dobře. Škoda jen ohromné kýčovitosti scény na pražském hradě. To nadšení dosti hatí. Co dodat. V dnešní době snímek svojí výpovědí má sice svoje místo, ale nemuselo se tak rázně tlačit na pilu. Kromě pronásledování a štvaní se tu o postavách už nic nedozvíme a to je poměrně chyba. Úkol snímku je jasný, proto to mé počáteční porovnávání s filmy z 50. let. (29.06.2015)

Vynikající film z období těsně po revoluci. Je zajímavé, jak na mě osobně působili oba hlavní hrdinové. Jindřich v podání Jiřího Bartošky byl pro mě tvrdý chlap a hrdina, trošku připomínající Františka Slámu z Tmavomodrého světa a Vilda (skvělá charakterní role pro Josefa Dvořáka) byl svým naturelem i volbou hereckého představitele asi nejbližší postavě Prcka z Nebeských jezdců. Každopádně je to krásný film s vynikajícím obsazením, bezvadnými výkony a silným příběhem, ukazujícím divákům obrovskou nespravedlnost, jaké se dostalo zahraničním vojákům po návratu do Protektorátu... "Vy jste zničili všechno za co jsme bojovali. A víš proč? Protože jste zrůdy. Zrůdy nelidský..." (28.11.2011)

To se musí vidět, ale nevím, jestli to dnešní teenageři osloví. V každém případě by to měli vidět. Ano, takové to bylo a po zhlédnutí je mně strašlivě hořko a smutno. Už nikdy víc a souhlasím s gogo76, že by tohle téma stálo za to zvěčnit v nějakém větším měřítku na filmové plátno jako vzpomínku na dobu, kterou by už nikdo, kdo k tomu nějak přičichnul, nechtěl nikdy v životě vrátit. A je celkem jedno, jestli to Rudolf zahrál možná až příliš komisně. 563 jmen ! (03.03.2017)

Osudy československých letců, kteří za druhé světové války bojovali v Anglii, jsou všeobecně dost známy. Režim se k nim po "Vítězném" Únoru zachoval přinejmenším macešsky. Zde vystupují dva kamarádi, kteří se setkávají v nové době v městečku, kde se narodili. Jeden pracuje jako holič, druhý shání práci marně. K ničemu jsou mu znalosti, zkušenosti i kapitánská hodnost. Naopak po něm jdou jeho staří kamarádi i všude přítomná domovní důvěrnice. A za chvíli samozřejmě i StB. (08.05.2020)