Hřbitov pro cizince

Tak na tenhle film si moc dobře pamatuji. Příběh zde není moc důležitý, jako jak herci a tvůrci CT, komicky rychle obrátili kabát, za bolševika mu pokorně sloužili, a náhle na ně v cizině koukám, jak hrají protikomunistické postavy, a říkám si to jsou ale děvky, a dělají z toho bezostyšně ctnost....Jak se po čase vlivem osobních změn, i změn ve společnosti náhle mění můj pohled na téže film, či knihu....A zde jsem překvapený, že nyní už to vidím jako dobrou nadsázku, která byla typická pro první fázi socialismu v ČR. Nyní to vidím (17.11.2013) jako velmi nadprůměrný film, a tak z jedné hvězdičky jsem změnil hodnocení na čtyři. Báječně jsem si přitom zazpíval i dobové šlágry české i anglické. (19.05.2011)

Až do zhlédnutí tohoto filmu jsem Josefa Dvořáka považovala za šaškujícího vodníka, zde prokázal, že je velmi dobrý herec. Hřbitov pro cizince se mi líbí především proto, že si vybral téma, které mohlo sklouznout v sladkobolné špinění doby minulé. To ale nečiní, nesnaží se prvoplánově něco, či někoho hanět, naopak vyzdvihuje. Vyzdvihuje a vzdává hold letcům RAF. Tento film by si měli povinně pustit autoři té věci s názvem Tmavomodrý svět. (15.05.2011)

Přestože za nejkomplexnější dokument o českých letcích z Anglie považuju seriál Zdivočelá země, vítám jakékoli zpracování týkající se této tématiky. Únorový komunistický převrat si vybral jako své úhlavní nepřátele krom jiných též ozbrojené složky loajální staré republice. Jednak byli potencionálně nebezpeční (nezpívali a nemávali) a druhak musel nový režim najít lidu nějaké strašáky, aby se lidé báli a nemysleli na to, jak to tomu socialismu nejde. Piloti, kteří dožili konce války se těšili na slavný návrat do vlasti a byli za tři roky nepřátelé lidu. Navrátilci z válek byli vždy obtížně integrováni do zpět společnosti, tak je komunisti šalamounsky postupně všechny šoupli do dolů a pracovních lágrů. Příběh dvou kamarádů setkávajících v době, jež se "vymkla z kloubů", snažících se najít své místo a přežít, vypovídá o své době víc než by se zdálo. Geniální je nápad s odzpíváním dobových budovatelských písní. Z toho mě mrazilo v zádech. Sledujeme postupný rozpad společnosti maloměsta, formující se armádu "nové buržoazie" patolízalů, udavačů, zakomplexovaných prcků a srabů chopících se první příležitosti, aby se pomstili za dětství ústrků od těch silnějších. Osobní msty a vyřizování starých účtů. Co nesmetlo Gestapo, doráží komunistická policie. Co nezlikvidovaly německé koncentráky dodělají naši vlastní lidé. Ve jménu lepších zítřků. Naši dva kamarádi postupně pochopí, že komunisté tu nebudou jen do příštích voleb, že je nic nezastaví a že je to jen každého osobní věc, jak se k tomu postaví. Josef Dvořák, holič, lidumil, to má nejtěžší. Miluje život a lidi. Jenže všechno, pro co žil a bojoval je teď zkrátka v hajzlu...80% (06.01.2013)

Kdysi při premiérovém nasazení jsem z tohohle dílka byl nadšenej, dnes už tolik ne. Jedno se ale musí nechat - tenhle film vstupuje do dějin televize jako jeden z mála skutečně hodnotných hereckých výstupů Josefa Dvořáka. Je logické, že tahle tématika se po roce 1989 v dramaturgii musela nutně objevit, ale s odstupem častu se mi to zdá až příliš černobílé a přitažené za vlasy. Co se týče vyrovnávání s minulostí, s podobnou tématikou a od stejného scénáristy je mi bližší Zámek v Čechách. (04.12.2011)

Vynikající film o chování dělnické třídy k letcům, kteří se vrátili po druhé světové válce z Anglie. Pro hrdiny vězení, práci v dolech, ponižování a degradace. Pro komunisty teplá místečka a důležité funkce ruku v ruce s hlásáním dogmat a lá dělnická třída, aktivní podporou udavačství, programovým devalvováním inteligence a potíráním všech schopnějších. Kde asi byli všichni ti velkohubí, lidově demokratičtí komunisti za války? Škrábali brambory a snažili se dohodnout s Němcema? Škoda, že tato skutečnost asi nikdy nevyplyne na povrch, člověk by si mohl alespoň odplivnout. Mrzuté je, že dnes už to prakticky nikoho nezajímá a veřejnoprávní média se také nepřetrhnou, aby tento trend obrátila. Herecké výkony Bartošky a Dvořáka jsou perfektní. (17.11.2008)