Případ Platfus

Standardně brilantní Svěrákův scénář podpořený kvalitními hereckými výkony (Brodský klasika, ale vyzdvihl bych Hanzlíka). Rozjezd je dost pomalý (klidně by to šlo tak o čtvrt hodiny pokrátit), ale postupně se to zlepšuje. Trochu divná hudba. 70 % - - - Zbydžovská jako archetypální "nerd" v ukázkově šeredných nulových brýlích (galerie) podává velice životný výkon, ale představa, jak by v této roli mohla zapůsobit herečka, na níž lze zrakem spočinout zálibněji, nebo aspoň kdyby ty brýle byly méně rekvizitní, zejména při vědomí toho množství detailních záběrů, mne naplňuje pocitem zmaru... (01.07.2013)

Inscenace z pera Zdeňka Svěráka, která patří do Zlatého fondu českého televizního filmu. Vynikající Vlastimil Brodský v hlavní roli obžalovaného a neméně skvěle hrající Zuzana Bydžovská v roli jeho obhájkyně. Zápletka přímo ze života dokonale zrežírovaná Františkem Filipem. Tak to v životě chodí pořád dokola, ať je jakákoliv doba. Ještě nesmím zapomenout na krásný hudební doprovod Jaroslava Uhlíře. (10.11.2013)

Poslední léta protosocialistického režimu byla v očích mravně a kulturně zachovalejší části společnosti (vyjádření není pouze popisné, ale i až lékarnicky výstižné) časem jakéhosi vážení a převažování mravních hodnot. Stručně bychom tuto tendenci mohli popsat jako vzpouru proti pozitivně právní ortodoxii, myšlenkovému a mravnímu moru, který naší společnost v druhé polovině minulého století stál až příliš mnoho. Zdánlivě prostý a nezajímavý příběh podle vytříbeného, něžného mužství scénáře jednoho z cimrmanovských protagonistů se v tomto nasvícení mění v nadčasové naléhavé mravní poselství. Poselství, které burcuje nejen lidskou slušnost a smysl pro ideální hodnoty, ale i intelekt a jeho soudnost. Mravní rozhraní je vždy těhotné svou až sopečnou tektoničností velkých témat a mravních katarzí. A jeho přesné intuitivní postižení zase nadčasovým rozměrem. Divák, zejména poučený, otevřený a naslouchající divák, pak cítěním i dosažením mimořádného zážitku. Zážitku, na který se po léta a desetiletí nezapomíná. (23.09.2007)

O morálním poselství vynikajícího Svěrákova scénáře jistě nemá smysl jakkoli polemizovat; jeho hodnota zůstává neoddiskutovatelná i v současnosti, v níž základní konflikt nachází trvalého uplatnění. Jeho televizní provedení pod režijním dohledem Františka Filipa ovšem zůstává původní předloze leccos dlužné. Méně plynulé tempo, statické pasáže ze soudní síně, opakující se záběry, určitá poplatnost dobovým reáliím (prostředí judikatury). Přesto nelze nevnímat nadčasovou kvalitu hereckých výkonů celé plejády předních zástupců divadelní i filmové Thálie; jedna z prvních výrazných rolí Zuzany Bydžovské, tradičně vynikající jímavý portrét dobrosrdečného kantora v podání Vlastimila Brodského i nezvykle záporné figury Abrháma a Hanzlíka. V každém ohledu se jedná o nadstandardní produkt zlaté éry československé televizní zábavy. (02.06.2014)

Prominentní nevychovaný blbeček šikanuje učitele a ten za to nese odpovědnost a trest. Rok 2011? Ne, ne, toto se dělo již dávno, jak nám ukazuje scénář bývalého učitele Zdeňka Svěráka. Slušnost, čest, důstojnost a morálka se svíjí pod dusivým polštářem hrubosti, nadutosti a zbabělosti, živené mocí a penězi. Vynikající Vlastimil Brodský, velmi zajímavý výkon Zuzany Bydžovské (především její závěrečná řeč by se dala vytesat do kamene) a velmi přirozený Ota Sklenčka jsou veliké klady filmu. Ale i ostatní role jsou obsazeny skvěle! Jen role (ne výkon) Libušky Havelkové je poněkud mimo. Trošku mě mrzí, ale zároveň to oceňuji, že konec filmu nebyl patetický, i když by slušelo nějaké dramatičtější zakončení. Každopádně, o komedii se opravdu nejedná. (23.06.2011)