O princezně z Rimini

Opět duo Ráža, Hapka a pohádka. Tato je mimořádně povedená. Ač se jedná o komorní pohádku nebo spíš pohádkový romantický příběh o kráse, ošklivosti a to jak těla, tváře, tak i duše. Příběh o zhýčkaném následníku trůnu, kterého vychovávají královští rodiče ve lži a jeho sestře, která není zrovna nejhezčí. Navíc je to dívka a není následnice trůnu a tím si s ní nejen bratr, ale i rodiče utahují a vlastně ji taky drží ve lži, že nic nemůže dokázat a nikdy se nevdá. Navíc Mirek Dlouhý jako bzdoucí král mi hodně připomíná tím postojem i vizorem Ludvíka XIV. ve filmu Muž ze železnou maskou s Chamberlainem v hlavní roli. (12.05.2020)

Solidní, pěkně zahraná dialogická telenovela v příjemných renesančních kulisách. Spíš dvoudílná než jednodílná: Z počátku silně působí mravní poselství a vkusná romantika celého příběhu, později se čím dál víc natahuje a ždímá ta všeobecná zamilovanost ústřední čtveřice. Taky je dost těžko uvěřit, že by italský renesanční kavalír (navíc lokální král) trpěl tak nemístným strachem vyznat lásku své milované. Pohádka je každopádně must-see pro milovníky Vladimíra Dlouhého, protože vidět ho coby „krásného krále“, jehož krása spočívá v kníru a přeondulované hřívě, za jakou by se v 80. letech nemusel stydět ani nejteplejší dolnorakouský metalista, je velmi nevšední zážitek. Obě princezny jsou nicméně opravdu krásné a zvláště Markéta Hrubešová zde prokazuje, že když se patřičně položí do trpící senzitivní dobrotivé introvertní oduševnělé princezny, nepotřebuje si na natáčení ani brát svoje jindy nepostradatelná prsa. (25.01.2015)

Jednoznačně jedna z nejlepších pohádek devadesátých let. A také nejpovedenější pohádka Ludvíka Ráži. Výborný scénář, krásné kostýmy (Evženie Rážové) laděné a lá italská renesance, skvělé herecké výkony a samozřejmě Vladimír Dlouhý, který svým neustálým čechráním svých krásných zlatých vlásků vstoupil do dějin phádkové kinematografie :-). PS: Předlohu najdete v pohádkách Jana Vladislava ,,Král sedmi závojů". Najdete tam i Moudrou Sorfarinu :-) (08.10.2008)

Vynikající dialogy, které doprovází na televizní pohádku velmi slušná výprava, a koneckonců i několikanásobné ponaučení (člověk by neměl být sebestředný a samolibý, neměl by chtít, aby mu druzí jen pochlebovali, a na druhou stranu by lidem nemělo záležet, co si o nich druzí myslí, a měli by být sami sebou a radovat se z toho, co je baví). Pravda, chvilkami ta samolibost krále sklouzává už skoro k homosexuálním narážkám, když se třeba ptá sousedního vyslance, jestli se mu líbí, ale naštěstí je to zde zahrané a ukočírované tak, aby to nespadlo k něčemu lacinému. A překvapivě sem sedne i hudba Petra Hapky, vytvářející zajímavou atmosféru. (10.07.2017)

To jsem si úplně náhodou asi před rokem pustila tuhle nadprůměrně dobrou nedělní pohádku. Ihned mi vytanuly vzpomínky, kdy jsme na to se sestrou v dětství koukaly klidně i 4x denně (teta nám to nahrála na kazetu). Pohádka má hezké kostýmy, hudbu, herecké obsazení (bože… bratři Dlouzí jsou fakt hříšně sexy) a taky dětem předá informaci, že domýšlivost, jájínkovství a povrchnost nejsou pěkné vlastnosti. Moc příjemné a pohodové nedělní pokoukání. (06.03.2024)